Česká a evropská energetika pospolu

Na sklonku září se ve veletržní metropoli uskutečnil již 12. ročník prestižního energetického semináře. Jeho pořadatel EGÚ Brno zvolil za letošní obsahovou dominantu nanejvýš aktuální otázky „Vývoje trhu s elektřinou v ČR na pozadí legislativních změn EU a připravované jednotné energetické koncepce pro Evropu“. Celkem 361 přítomných energetických specialistů vyslechlo 25 hlavních referátů. Logicky jim mělo vévodit vystoupení náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR Ing. Tomáše Hünera „Energetická politika EU a nový legislativní balíček – stanoviska ČR a vazba na SEK“. Informační očekávání přítomných expertů se však naplnila jen zčásti. Ing. Hüner sice zopakoval jak základní aspekty nové legislativy, tak letité problémy energetického sektoru u nás i v zemích EU. Vyložil i zásady přípravy nové energetické politiky pro Evropu a energetické strategie EU a konkrétní stanoviska ČR k jednotlivým bodům. Nevyslovil se však celistvě k celé koncepci: naše názory a postoje k některým bruselským analýzám a doporučením se teprve formulují. Česká republika je pro harmonizaci pravomoci energetických regulačních úřadů. Podporuje nově navrhovaná opatření k zajištění potřebných investičních prostředků do energetické infrastruktury. Souhlasí s prohloubením spolupráce provozovatelů přenosových a přepravních soustav a v otázce zřízení Evropského koordinačního centra TSO dokonce navrhuje jeho vybudování v Praze. Nicméně existují rozdílné názory na problematiku vlastnického oddělení přepravních a distribučních soustav v plynárenství. Jak Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, tak ERÚ mají před sebou ještě hodně práce při studiu návrhů tzv. 3. liberalizačního balíčku a formulaci našich stanovisek a návrhů. Jeho kolegyně Ing. Rút Bízková, náměstkyně ministra životního prostředí ČR, rozšířila svůj tradiční bohatě ilustrovaný výklad k ochraně životního prostředí z pohledu energetické politiky ČR a cílů Unie o novou publikaci Green Paper: Adapting to Climate Change. Přítomné zahrnula masou pozitivních i varovných statistických zjištění a zčásti se dotkla i obou fází ekologické daňové reformy. PAČESOVA ENERGETICKÁ PREMIÉRA Velkým magnetem úvodního dne se proto stalo až vystoupení předsedy AV ČR prof. RNDr. Václava Pačese, DrSc. Letos v lednu byl zvolen do čela Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu. Třebaže ani v Brně nezakrýval, že celý život působí mimo obor energetiky, jeho první informace o činnosti komise měla značnou vypovídací hodnotu. Svému 9člennému týmu mj. uložil prostudovat čtyři základní okruhy nezbytné pro vypracování nové koncepce: jak snížit měrnou energetickou náročnost ČR, jak uspokojit rozvoj společnosti energiemi, jaká existují rizika, přednosti a motivace k investicím do špičkových inovací a ke snížení emisí a konečně jak omezit rizika spojená se zásobováním ČR energiemi. Václav Pačes vyžaduje vysokou profesionalitu od každého člena svého týmu, jeho nezávislost a nadrezortní pohled na studovanou problematiku a na integrující přístupy. Třebaže vláda přidělila komisi nezbytné prostředky až 12. září 2007, ta už zahájila svou odbornou činnost. Provádí základní analýzy datových a informačních zdrojů a inventuru chybějících informací a rozporů v poskytnutých údajích. Do konce letošního roku chce stihnout ještě výběrová řízení na dílčí studie, ustavit odborné poradní sbory a nejpozději do 30. června 2008 předložit potřebný materiál vládě. Odpověď na otázku – jaká bude příští česká energetika? bezprostředně souvisí s prognózou vývoje celé naší země. Komise zatím pracuje v časovém horizontu do roku 2040. Zkoumá celistvý komplex aspektů technických, ekonomických, legislativních, ekologických i mezinárodněpolitických. Václav Pačes se vyhnul jakýmkoliv předčasným a zavádějícím spekulacím na obligátní témata: tradiční či obnovitelné zdroje, nová výstavba zdrojů či naopak razantní úspory. Nicméně: jeden z budoucích základních závěrů se členům jeho komise rýsuje už nyní. Třebaže ČR je momentálně ještě schopna zabezpečit své základní energetické potřeby, je nejvyšší čas začít s posouzením možnosti výstavby nových jaderných zdrojů. Výsledek bude záležet na scénáři domácí bilance spotřeby a dodávek a také na scénáři exportu a importu. Samozřejmě: součástí případného doporučení nového zdroje jakéhokoliv typu musí být i jeho vlastnosti s ohledem na stávající elektrizační soustavu a její stabilitu. DVĚ MILIARDY LIDÍ NEMAJÍ DOSTATEK ENERGIE Na toto vystoupení v Brně ústrojně navázal generální sekretář Světové energetické rady WEC Gerald Doucet. Ocenil optimální zdrojovou strukturu současné české energetiky, její spolehlivé výkony i aktivní příspěvek českých energetiků k činnosti WEC. Současně upozornil, že už dnes se musí technicky vyspělý svět připravovat na situace, kdy energie může chybět. V této souvislosti nastínil některé energetické scénáře, které Světová energetická rada připravila pro Evropu a jež se nepochybně stanou žhavým diskusním tématem i na listopadovém 20. světovém energetickém semináři v Římě. Pokud ČR hodlá v horizontu nejbližších 10 let modernizovat a příp. i odstavit na 9000 MW svého energetického výkonu, pak kompetentní orgány musí zvládnout celý tento proces bez výpadků a s patřičnou pozorností ke všem věcným, technickým, organizačním i personálním aspektům. Gerald Doucet opakovaně akcentoval včasnost odborných analýz i řešení přijatých závěrů. Zároveň vyzval k reálnému pohledu na současné možnosti substituce fosilních zdrojů obnovitelnými a ke komplexnímu posouzení apelů na ekologicky nezbytné snižování emisí. Více než 2 mld. lidí na této planetě nemají dostatek energie. Zásoby nerostných energetických surovin se rychle tenčí a jejich ceny rostou. Svět musí řešit naléhavé energetické problémy. Politici a technici společně. ZA RŮSTEM CEN ELEKTŘINY V EVROPĚ NESTOJÍ LIBERALIZACE Názory Ing. Martina Peciny, předsedy ÚOHS na českou energetiku a na vývoj domácího trhu s energiemi a teplem nevzbuzují vždy a výlučně jen slova obdivu a souhlasu. Jedno mu však nemohou upřít ani největší oponenti: Pecina dokáže nalézt skutečné problémy a neváhá je bez zástěrky pojmenovat. Tak tomu bylo i naposledy: trh s elektřinou podle něj v posledních letech prochází překotným vývojem, jenž je charakterizován postupným otvíráním trhu a zároveň růstem cen. Regulátoři i soutěžní úřady po celé Evropě hledí na to s mírným znepokojením. Existují dvě cesty: buď pokračovat cestou regulací a zákazů (a pak třeba na liberalizaci trhu zapomenout, státy se musí opět ujmout své role a začít budovat zdroje a sítě), anebo se trh otevře pro investory: „Čím dál tím více je jasné, že faktický zákaz rozvoje jaderné energetiky, zcela nesmyslně postavené obchodování s povolenkami CO2 a další restrikce, včetně snah o ukončení těžby na některých dolech na severu Čech, nebudou moci s volným trhem koexistovat. Představa soukromého investora, který nadšeně investuje své peníze do elektrárny, aniž by tušil, zda dostane povolenky na vypouštění oxidu uhličitého, je iluzorní. Rovněž nesmyslná je představa soukromé firmy stavící jaderný reaktor v zádech s aktivisty uzavírajícími hraniční přechody. Rozhodnutí je na politických reprezentacích EU. Buď trh se vším všudy, nebo zdroje na jedné straně dotované a na druhé potlačované nesmyslnou regulací. Které budou stavět pouze velké státní giganty.“ A ještě jedna úvaha Martina Peciny k problematice liberalizace trhu, regulací a expanze cen: „Za růstem cen elektřiny v Evropě nestojí liberalizace. Naopak celá řada opatření směřujících proti volnému trhu, která vyvolávají nedostatek na straně nabídky. Tam hledejme řešení daného rébusu. Přeregulovanost nelze léčit další regulací. Pokud začnou soutěžní úřady v Evropě postihovat dominantní soutěžitele za nadsazování cen, podřízneme si poslední větvičku, na které sedíme a zdroje, které nám mají zajistit budoucnost, nebude stavět už vůbec nikdo.“ OMEZENÉ MOŽNOSTI ERÚ A co na to osoba nanejvýš povolaná v kause regulace – předseda ERÚ Ing. Josef Fiřt? Na jedné straně ocenil, že otevřením trhů (k 1. červenci 2007) došlo k omezení regulace (byť řada evropských států si vymohla určité výjimky). Týmž dechem přiznal i fakt, že „otevření trhů nepřineslo očekávané výsledky, není konkurence, jednotný evropský trh neexistuje“. Co se týká jeho úřadu, nezakrýval, že ERÚ má jen omezené možnosti ovlivnit konečnou cenu pro zákazníka (u elektřiny je to 45-30 %, u plynu 30-20 %) a rozhodující část regulované ceny připadá na přenos a distribuci. Také Fiřt si v Brně sáhl do vosího hnízda, a to v úvaze o pozici obnovitelných zdrojů v české energetice. Technicky a statisticky objektivně upozornil, že zatím nemohou být alternativou k fosilním zdrojům. Nanejvýš jejich doplňkem. V celkové loňské bilanci na ně připadají cca 3 TWh. Dosáhnout I. substituční mety (8 %) bude pro nás velmi složitý úkol a avizovaných 20 % pro příští dekádu nesplnitelný. Neodmítl podporu obnovitelných zdrojů. Měla by však probíhat uvážlivě. Jinak hrozí narušení racionálních investičních a provozních principů. Z plejády osobitých vystoupení oborových expertů na 12. energetickém semináři EGÚ v Brně se vybírá těžko. Pozornost si určitě zaslouží úvahy představitele ČEZu Ing. Alana Svobody k aktuálním záměrům a cílům jeho firmy na trhu s elektřinou ve střední a jihovýchodní Evropě a k hlavním rizikům budoucího vývoje trhu s elektřinou. Zajímavé jsou nepochybně názory konkurenta E.ON ČR a jeho cíle v regionu ve vazbě na vývoj evropského trhu. Stále častěji a stále hlasitěji dává o sobě vědět rovněž skupina J & T. Do mnohaměsíčních rozhorlených diskusí o emisních povolenkách vnesl zajímavý statistický pohled referát OTE k vývoji obchodování s elektřinou a s emisními povolenkami na krátkodobém trhu a k vývoji struktury a chování účastníků trhu. Nepřehlédnutelná byla rovněž komplexní úvaha pořádající EGÚ o očekávaném stavu a provozu energetické soustavy ČR v perspektivě z pohledu soběstačnosti ČR. Na nezájem posluchačského auditoria si už tradičně nemůže stěžovat management ČEPSu. Jeho předseda Ing. V. Tošovský se aktuálně zamyslel jak nad bezpečností a spolehlivostí energetické soustavy ČR, tak nad rozvojem její infrastruktury. Ve dvoudenním maratonu energetických přednášek v Brně určitě nezapadly ani úžeji pojaté problémy: kupř. modelování trhu s elektřinou a provozu energetické soustavy ČR – modelový komplex MAES 10, analýzy obchodování s elektřinou, rozbor vlivu nárůstu větrných zdrojů na spotové i forwardové ceny elektřiny a zvláště pak obchodování s elektřinou na BCPP. K nim a k řadě našich osobních diskusí s účastníky semináře se na stránkách TT vrátíme v budoucích číslech a zejména v naší tradiční prosincové příloze ENERGETIKA. Budeme rádi, když nám i vy zašlete svůj názor, jak by se do budoucna měl formovat český energetický mix, jak by se měl zdokonalovat existující český trh s energiemi a teplem a nikoliv naposledy – jak by se měla napříště vyvíjet naše spolupráce v tomto odvětví s evropskými partnery. Pokud budete chtít představit čtenářům TT rovněž konkrétní produkty a služby vaší společnosti, rádi vám k tomu vyhradíme prostor. /bs/