Češi hodlají kvůli drahým energiím více investovat do energeticky úsporných opatření, problémem jsou však pro část z nich peníze. Podle průzkumu agentury Ipsos zatím do opatření investovala třetina spotřebitelů. Další pětina má o ně zájem, ale nemá k dispozici dostatek prostředků. Podle průzkumu energetické skupiny UCED, který realizovala agentura Ipsos, jehož se zúčastnilo 500 lidí, Češi v rámci snah o úspory nejčastěji sahají k dílčím opatřením, jako je např. výměna spotřebiče za úspornější variantu. To udělalo, nebo plánuje učinit v součtu 27 % respondentů. K větším investicím se však lidé zatím odhodlávají méně. Kolem 6 % dotázaných investovalo do energetických úspor svého domu nebo bytu, např. do zateplení nebo výměny zařízení na ohřev vody. Stejný podíl respondentů investoval do nových zdrojů energie, zejména do solárních panelů, tepelného čerpadla nebo kotle či krbu na dřevo. Přibližně pětina lidí by podle průzkumu měla o investice do úsporných opatření zájem, nemůže si je ale dovolit. Téměř třetina by přitom v případě dostatečných financí zvážila investici do solárních panelů na výrobu elektřiny, vytápění nebo ohřev vody. Desetina by přemýšlela o výměně plynového kotle za kvalitnější kondenzační variantu, 13 % o investici do tepelného čerpadla. Každý pátý by se pak podle průzkumu rozhodl pro zateplení svého bytu nebo domu nebo vynaložil finance na výměnu oken. Podle Václava Skoblíka, ředitele energetické skupiny UCED, to ukazuje, že lidé v Česku mají o obnovitelné zdroje zájem. „Překážkou jsou peníze a v evropském kontextu dotace. Základem ovšem vždy musí být seriózní kalkulace. Investici do obnovitelných zdrojů bych rozhodně připojil k výdajům za kvalitní a účinné zateplení rodinného či bytového domu. To musí být vždy primární, minimalizuje úniky tepla a snižuje tak výdaje na energie,“ uvedl Skoblík pro agenturu ČTK. Podle statistik dosáhl loňský podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny v České republice necelých 4 %. V celé EU to bylo 22 %. „Tato dvě čísla ale musíme hodnotit v kontextu lokálních klimatických podmínek. Nemůžeme se porovnávat se severskými zeměmi či s Rakouskem, disponujícím vysokým podílem vodních elektráren, nebo se zeměmi s možností výstavby větných elektráren na mořském pobřeží,“ upozornil Skoblík. Naopak připomněl, že za posledních pět let se objem elektřiny vyrobené ze solárních či větrných elektráren v tuzemsku zvýšil o více než 13 %. /jj/
