V Evropské organizaci pro jaderný
výzkum (CERN) probíhá proces
uvádění do provozu největšího
urychlovače jaderných částic na
světě, tokamaku LHC (Large Hadron
Collider).
V důsledku havárie transformátoru
koncem roku 2008, která způsobila
únik kapalného hélia z jednoho sektoru
27 km dlouhé komory, proces
uvádění do provozu přerušili, a předpokládalo
se, že bude pokračovat od
dubna 2009. Později se termín přesouval
na listopad 2009. Opakovaný
náběh proběhl úspěšně. Koncem listopadu
minulého roku byly dva svazky
protonů vybuzeny na energii 1,18
TeV – Teraelektronvoltů. Jeden TeV
je milion milionů elektronvoltů. Tím
byl překonán světový rekord 0,98
TeV, který držel urychlovač v USA.
Urychlovače jaderných částic jsou
fyzikální přístroje postavené k výzkumu
podstaty hmoty. Pracují na principu
srážek jaderných částic, soustředěných
do dvou proti sobě směrovaných
svazků. V LHC se urychlují
protony, ale lze pracovat také s částicemi,
které vyžadují k dosažení
reakce menší energii, a tudíž i kratší
komoru tokamaku. Srážky protonů
v LHC budou probíhat s tak vysokým
energetickým potenciálem, že se mají
blížit podmínkám ve vesmíru krátce
pro „velkém třesku“. To pomůže při
hledání odpovědí na otázky o působení
přírodních zákonů, jež vedly ke
vzniku hmoty a vesmíru.
Vloni byly 20. listopadu do komory
LHC injektovány dva paprsky protonů
a operátoři během následujících
dnů příkonem energie 450 GeV
(Gigaelektronvoltů) je v komoře
urychlovali střídavě v obou směrech.
Životnost svazků se postupně prodlužovala
až na 10 h. Dne 23. listopadu
oba svazky poprvé obíhaly společně
a detektory zaznamenaly první
data o srážkách. Steve Myers, ředitel
technologie urychlovačů v CERN
vzpomíná jak před 20 roky uváděli
do provozu první velký urychlovač
částic LEP (Large Electron Pozitron):
„Tehdy jsme také oživovali velké
zařízení, ale LHC je něco úplně jiného“,
zdůrazňuje. „To, co dokázal LEP
za dny nebo týdny, lze provést v LHC
za hodiny. Všichni očekáváme velké
výzkumné programy.“ A Rolf Heuer,
ředitel CERN si rovněž pochvaluje.
„Náběhový proces probíhá plynule
a začínáme dodržovat plánované termíny“,
konstatoval. „Nicméně, ještě
zbývá mnoho práce, než se krok za
krokem dostaneme do stavu, který
umožní zahájení fyzikálních výzkumů
v roce 2010. Zatím mám šampaňské
na ledu“.
Dalším krokem v procesu oživování
reaktoru je zesílení intenzity
paprsku. Až dosud se pracovalo
s pilotním svazkem o nízké intenzitě.
Aby podíl vzájemných srážek
protonů narostl, je nutno pracovat
se svazkem o vyšší intenzitě. Ale
to vyžaduje ověření, zda s vyšší
intenzitou svazku bude možno pracovat
bezpečně a v ustálených podmínkách.
V minulosti bylo v jiných
komorách dosaženo intenzit v řádu
set tisíců ampérů, ale došlo k poškození
komor vysokými teplotami.
Naše republika je jednou z 20
členských zemí CERN a naši fyzici
dík tomu mohou v CERNU provádět
své pokusy. Kromě fyziků
z členských států CERN pracují
tam také fyzici ze zemí se statutem
pozorovatelů, tedy Indie, Izraele,
Japonska, Ruska, Turecka nebo
Spojených států. Mezi pozorovateli
je i UNESCO a Evropská komise.
Samozřejmě, že jak členové, tak
pozorovatelé musí na provoz CERN
finančně přispívat určitou částkou.
V této souvislosti si i laik uvědomí,
že krácení dotací pro základní
výzkum v AV ČR omezuje našim
fyzikům možnosti využívat unikátních
zařízení CERN, a to kvůli
nedostatku peněz na cestovné. /šu/