Ohlédnutí za červnovým 8. výročním
kongresem energetického průmyslu
v České republice „ČEPKON
2009“, jehož mediálním partnerem je
Technický týdeník, bylo a je povzbudivé
i smíšené zároveň. Nikoliv proto,
že by jeho organizátoři zařadili na
pořad jednání neaktuální obsahová
témata. Nikoliv proto, že by se akce
časově, či věcně minula s reálnými
problémy, jež trápí český energetický
a teplárenský management. Právě
naopak: vyhmátla řadu dlouhodobých
chorob tohoto odvětví a jednotliví
referenti k nim se statečně (až
na několik málo výjimek) pokoušeli
nalézt a zformulovat i účinné impulzy
a nástroje k jejich řešení. Chybělo
však to hlavní: jejich exekutivní realizátor
s pevným odborným a politickým
mandátem. Kongres se uskutečnil
v poločase mezi demisí pravicové
vládní aliance a novými parlamentními
volbami, kdy zemi na pouhý půlrok
spravuje úřednický kabinet. A to
je pro energetiku a teplárenství, pro
jejich budoucí dlouhodobou proměnu,
příliš krátké období.
Na tom však ČEPKON 2009 vinu
nenese. Naopak: je sympatické, že na
něm vystupují i polemizují navzájem
lidé z praxe i z ministerských kabinetů.
Oboroví experti i nezávislí konzultanti.
Lidé z domova i odborníci z ciziny. Tak
tomu bylo v pražském hotelu Diplomat
i letos. Pokud existuje z pohledu auditoria
nějaká dělicí čára, pak to snad
byl jen úhel pohledu referentů. Někteří
upřednostnili rozbory nedávné minulosti
(zvláště politici při rekapitulaci energetických
aktivit českého předsednictví
v EU), nebo plynaři (zkoumající opakovaně
lednový výpadek dodávek zemního
plynu z RF do Evropy a hledající
poučení z této situace). Většina diskutérů
(a to nejenom za řečnickým pultem)
se však snažila předestřít aktuální ožehavé
problémy a operativně k nim hledat
způsoby a nástroje, jak je zvládnout do
budoucna.
Na stránkách TT se řada vystupujících
a jejich analýz časem objeví ve
formě autorských statí, interview, polemik
apod. Na úvod tohoto chystaného
seriálu se proto ve stručnosti dotkněme
alespoň několika referátů, jež vyvolaly
v sále i v kuloárech největší odezvu
a diskuse:
O první „rozruch“ (v nejlepším smyslu
slova) se postarala hned na úvod
JUDr. Zuzana Krejčiříková, manažerka
útvaru Evropská agenda v ČEZ. Jak by
ne? Přišla se silnou „municí“: zabývala
se detailně dopady 3. liberalizačního
balíčku EU na elektrotechniku nejenom
v EU27, ale především v ČR. Dotkla se
jak dosud ne zcela dořešené problematiky
pozice spotřebitelů energií po jeho
přijetí a dokončení liberalizace evropského
trhu s energiemi, tak dopadu 3.
liberalizačního balíčku na energetickou
bezpečnost EU a ČR.
Názory náměstků ministra průmyslu
a obchodu ČR Mgr. Aleše Kutáka
a Ing. Tomáše Hünera jsou čtenářům TT
dobře známy. V referenční listině ČEPKON
2009 nás tentokráte zaujaly dva
dominantní okruhy: Kuták zamyšlením
nad významem „Klimaticko-energetického
balíčku a pozicí ČR při plnění
nároků EU“ a Hüner analýzou „Nakolik
lednová krize změnila a změní český
energetický mix?“
Příslovečný hřebík uhodil na hlavičku
Ing. Michal Sládek z Artur D.Littrle
GmbH: „Ekonomická krize je skutečností.
Jak ovlivní energetiku“? Velmi
ústrojně mu sekundoval Alexander
Kainer z vídeňské firmy Roland Berger
Strategy Consultants: „Makroekonomické
scénáře vývoje ekonomiky ve
vztahu k energetice, hlavní páky a faktory
s vlivem na jednotlivé články hodnotového
řetězce v energetice od výroby
po distribuci“.
Pokud by se mělo v hotelu Diplomat
soutěžit o nejdráždivější diskusní téma,
horkých kandidátů na tento titul by se
našlo hned povícero. Už třeba v rámci
vševýmluvné a věcně rozsáhlé tematiky
„Jak se žije energetikům v Čechách“?
Snad pro ilustraci postačí pouhý výčet
dílčích okruhů: co omezuje rozvoj energetického
trhu – evropská nařízení, legislativní
podmínky ČR, ekologické daně?
A hlavní aktéři? Ing. Roman Baláž,
generální ředitel SPP CZ, Ing. Ludmila
Petráňová, ředitelka Lumen Energy,
David Onderek, vedoucí útvaru Rozvoj
portfolia ČEZ.
Energetika je relativně „mužský“
obor. Pro energetické a teplárenské konference
to už však dlouho neplatí. Přesvědčivým
důkazem z ČEPKON 2009
může být silné dámské trio: Ing. Jarmila
Zimmermannová z Ministerstva životního
prostředí ČR („Ekologická daňová
reforma – bude znečišťovatel platit?“),
Ing. Veronika Strnadová z budapešťské
Vertis Environmental Finance („Perspektiva
trhu s emisemi – jaký vliv bude
mít cena karbonu na energetický sektor?“)
a již tradičně Ing. Dana Drábová,
Ph.D., předsedkyně Státního úřadu pro
jadernou bezpečnost („Povede naše
budoucnost cestou jádra?“).
Do hotelu Diplomat nevážili cestu
pouze energetičtí technici, ale i podnikoví
ekonomové, či obchodníci s energií
a teplem. Z jejich pohledu k top
tématům bezpochyby náleží úvahy
JUDr. Luďka Svobody z Úřadu pro
ochranu hospodářské soutěže („Ceny
elektřiny z pohledu ÚHOS“), Ing. Petra
Nováka, analytika ATLANTIK Finanční
trhy („Jak se budou vyvíjet ceny elektřiny?“),
RNDr. Jakuba Dudy, Ph.D.,
z newyorského PIRA Energy Group
(„Market-coupling a flow-based metoda“)
a Ing. Petra Koblice, generálního
ředitele Burzy cenných papírů Praha
„Obchodování na energetické burze“.
Plynaři letošní 8. výroční kongres
energetického průmyslu v ČR uzavírali.
Jak už bylo řečeno v úvodu, třebaže
se řada z nich opakovaně vrací o půl
roku nazpět a analyzuje příčiny plynové
krize i možnosti, jak jí napříště
předejít, resp. jak maximálně zmírnit
její eventuální dopady na českou
a evropskou ekonomiku, i tady bylo
možné zaznamenat mnoho impulzů do
budoucna. Určitě k nim patří postřehy
Ing. Pavla Řežábka, vedoucího útvaru
analýzy trhu z ČEZ „Je stavba plynových
elektráren stále šancí pro českou
energetiku?“, či Mgr. Daniela Urbana
z Regulatory Affairs RWE Gas Storage
„Máme dostatek podzemních zásobníků
na plyn?“ a nikoliv naposledy
ing. Vladimíra Štěpána, jednatele společnosti
ENA „Prognózy cen zemního
plynu na českém trhu“.
Ten z čtenářů TT, jenž z pracovních,
či jiných důvodů nemohl přijet na 8.
výroční kongres energetického průmyslu
v ČR a osobně si zvolené přednášky
vyslechnout, příp. si je s referentem
prodiskutovat, má šanci si vyžádat alespoň
odborné podklady. A to v pořádajícím
Institute for International Research
(www.konference.cz). Sledujte rovněž
TT. Některé referenty jsme požádali
o další názory a doporučení. Ty operativně
zařadíme na stránky našeho listu
v průběhu II. pololetí. /bs/