K nejsledovanějším ekonomickým údajům patří průběžně ceny tepla a energií. „Pro čtvrtinu domácností napojených na teplárny mám dobrou zprávu: teplo jim pro příští rok nezdraží buď vůbec, anebo bude růst ceny naprosto minimální. V případě tepláren využívajících hnědé uhlí se očekává navýšení do 5 %,“ uvedl v této souvislosti pro TT Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR. Na finální podobu cen tepla má vliv řada faktorů. Vedle růstu ceny paliv, těžebních a transportních poplatků, také aktuální výše sazby DPH na teplo, výdaje za nákup povolenek na emise CO2 a suma investic do plnění zpřísňujících se emisních limitů, dopady vygenerované následně úsporami tepla, růst mzdových nákladů na straně výrobců a distributorů tepla aj. TS ČR své členy a ostatní výrobce tepla podrobilo pravidelnému průzkumu předpokládaného vývoje ceny tepla pro příští rok. Zapojili se dodavatelé zásobující teplem ve 167 městech a obcích téměř 1,2 mil. bytů, tedy 78 % z celkového počtu dálkově vytápěných bytů v ČR. Vývoj ceny v roce 2015 bude záviset na druhu paliva a řadě lokálních faktorů. Teplárny využívající zemní plyn, černé uhlí nebo biomasu v řadě případů nebudou ceny zvyšovat vůbec (nebo jen mírně do 3 %). V případě tepláren, které vyrábějí teplo z domácího hnědého uhlí, lze očekávat nárůst ceny tepla kolem 3 % (16 Kč/GJ). V případě tepláren s doposud nejnižšími cenami do 5 %. Teplo vyrobené z hnědého uhlí zůstane i nadále nejlevnější, třebaže rozdíl oproti ceně ze zemního plynu se v posledních letech postupně zmenšuje. Při průměrné spotřebě tepla by mohly roční náklady na teplo z uhelných tepláren v příštím roce stoupnout asi o 300–500 Kč. S vyúčtováním za rok 2014 však budou teplárny odběratelům vracet za teplo přeplatky. Ty budou i několikanásobně vyšší. Průměrně by domácnosti díky teplému počasí mohly letos ušetřit 3–5 GJ tepla, což je mezi 1750–3000 Kč. V ceně tepla vyrobeného z hnědého uhlí se kromě ceny paliva a úspor tepla u odběratelů začínají projevovat investice do snižování emisí. Splnění přísných emisních limitů od roku 2016 je v případě využití hnědého uhlí spojeno s nejvyššími náklady. Vliv má i cena povolenky na emise skleníkových plynů. Její cena meziročně vzrostla v korunách o více než polovinu. Teplárnám se také snižuje množství bezplatně přidělovaných povolenek na výrobu tepla. To se opět více projevuje v případě hnědého uhlí, které má vyšší měrné emise na jednotku vyrobeného tepla a současně teplárny při jeho využití získávají relativně menší příděl bezplatných povolenek. Vzhledem k tomu, že nárůst ceny tepla se bude týkat především hnědouhelných tepláren s doposud nejnižšími cenami, zůstane i v příštím roce zachována cenová konkurenceschopnost dálkového vytápění v naprosté většině lokalit. V několika lokalitách s relativně vyšší cenou tepla se dokonce předpokládá její snížení. /pk/
