Letošní Ceny Akademie věd ČR předal 24. září vynikajícím českým badatelům předseda AV ČR Jiří Drahoš. Významné ocenění spojené s finanční odměnou je udělováno za ukončené vědecké výsledky špičkového výzkumu strategicky orientovaného na společenské priority, které přispívají k prestiži české vědy v mezinárodním srovnání a od jejichž prvního zveřejnění nebo realizování neuplynulo více než 5 let. Ocenění dosáhli vynikající výsledky při řešení vědeckých úkolů i při řešení grantových, programových a mezinárodních projektů financovaných AV ČR. Na slavnostním aktu se předávala i Cena předsedy AV ČR za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, udělovaná výzkumným pracovníkům za životní dílo v oblasti rozvoje výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, včetně jeho propagace či popularizace. Cena Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu I. Oblast věd o neživé přírodě Autorský tým Astronomického ústavu AV ČR ve složení: prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc.; Mgr. Richard Wünsch, Ph.D.; Mgr. Soňa Ehlerová, Ph.D.; Mgr. Pavel Jáchym, Ph.D.; Dr. Rhys Taylor, Ph.D.; Mgr. Adam Růžička, Ph.D.; Mgr. Vojtěch Sidorin; Mgr. František Dinnbier Tvorba hvězd v galaxiích Profesor Jan Palouš vysvětluje podstatu práce svého týmu: „Vesmír je ostrovního typu s galaxiemi coby hvězdnými ostrovy. Jsou galaxie schopny mezihvězdnou hmotu udržet během svého života v galaktických kupách, kde na ně působí dynamický tlak mezigalaktické hmoty? Za jakých okolností dochází k odstranění mezihvězdné hmoty do mezigalaktického prostoru? A mohou v mezigalaktickém prostoru vznikat hvězdy? Na tyto otázky hledáme prostřednictvím pozorování a pomocí numerických simulací odpovědi v publikacích v hlavních světových astrofyzikálních časopisech, kde předkládáme původní výsledky týkající se nestability expandujících obálek, druhotné tvorby hvězd v hmotných hvězdokupách a vyfukování mezihvězdné hmoty z galaxií.“ II . Oblast věd o živé přírodě a chemických věd Autorský tým Ústavu makromolekulární chemie AV ČR ve složení: RNDr. Petr Štěpánek, DrSc.; Mgr. Sergey Filippov, Ph.D.; Mgr. Martin Hrubý, Ph.D.; Ing. Jan Kučka, Ph.D.; Ing. Jiří Pánek, Ph.D. Nadmolekulární struktury a samouspořádávací procesy polymerů Vědci z Oddělení supramolekulárních polymerních systémů Ústavu makromolekulární chemie AV ČR studují chování přírodních molekul a na základě získaných poznatků se jim podařilo připravit umělé polymery obdobných vlastností a chování jako mají polymery přírodní. Takto připravené samouspořádané struktury jsou vhodné pro medicínské použití, například při léčbě nádorů či diagnostice chorob a jejich výhodou je, že se dají upravovat „na míru“ potřebnému účelu použití. Tým vedený RNDr. Petrem Štěpánkem, DrSc., se systematicky a dlouhodobě zabývá fyzikálněchemickým studiem procesů samouspořádání polymerních systémů a jejich aplikací pro řízenou přípravu nanočásticových systémů. Výzkum členů týmu vedl k podrobnému pochopení rozdílů při vzniku nanočástic v závislosti na typu změny vnějšího prostředí, především změny teploty, pH, termodynamické kvality rozpouštědla, iontové síly či přítomnosti povrchově aktivní látky. Na základě těchto poznatků vědci též vyvinuli postupy, jak velmi přesně řídit velikost částic v potřebném rozmezí pro biologické aplikace. III . Oblast humanitních a společenských věd Autorský tým Historického ústavu AV ČR vedený prof. PhDr. Evou Semotanovou, DrSc., a autorský tým Stavební fakulty ČVUT v Praze vedený doc. Ing. Jiřím Cajthamlem, Ph.D. Akademický atlas českých dějin Akademický atlas českých dějin je vědeckým atlasovým dílem, který formou přehledných map i dílčích sond zachycuje české a československé dějiny. Atlas tohoto typu vyšel po téměř půl století (Atlas československých dějin byl vydán v roce 1965) a po několikaleté práci završil jedno z výzkumných témat Historického ústavu AV ČR. Akademický atlas českých dějin zpřístupňuje na mapách, kartografických modelech, vyobrazeních, grafech a kartogramech soubor vybraných poznatků moderní české historické vědy po roce 1989 k českým a československým dějinám s vazbami na evropský, ale zejména středoevropský prostor. V atlasu se prolínají tři hlavní témata – člověk, prostor a čas, zpracovaná kartografickou metodou, jednou z mnoha metod moderní historické práce. Cena předsedy AV ČR za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. Helena Illnerová je více než 50 let pracovnicí Fyziologického ústavu AV ČR, kde působí v Oddělení neurohumorálních regulací, které do roku 1999 vedla. Hlavním oborem odborného zájmu prof. Illnerové je časový program savců včetně člověka, tj. řízení a molekulární mechanismy denních rytmů a rytmů sezonních a jejich synchronizace s vnějším dnem. Prof. Illnerová je v oboru chronobiologie světově uznávanou autoritou – její zásluhou se česká chronobiologická škola stala ve světové vědě zavedeným pojmem. Její výsledky studia světelné synchronizace cirkadiánních rytmů jako první potvrzovaly vícesložkový model biologických hodin navržený prof. Colinem S. Pittendrighem. Prof. Illnerová se svými spolupracovníky dále jako první na světě ukázala, že denní rytmus v tvorbě hormonu melatoninu závisí na délce dne (fotoperiody) a že i centrální hodiny, uložené v suprachiasmatických jádrech hypothalamu, které denní rytmy řídí, jsou samy fotoperiodou modulovány. Zjistila též, že tyto hodiny jsou synchronizovány nejen světlem, ale také téměř okamžitě nesvětelným podnětem, jmenovitě podáním melatoninu. Prof. Illnerová ve své práci také usilovala o aplikaci získaných výsledků do humánní medicíny, např. při studiu funkce lidských biologických hodin. Po roce 1989 byla prof. Illnerová často zvána jako řečník či předsedající na významné mezinárodní konference. Byla členkou výboru Evropské epifyzární společnosti, Melatonin Clubu, ediční rady Journal of Pineal Research, poradního výboru Journal of Biological Rhythms. Po roce 1989 byla prof. Helena Illnerová činná zejména v organizaci vědy v českých zemích. V letech 1993–2001 byla členkou Akademické rady a místopředsedkyní AV ČR a v letech 2001–2005 předsedkyní AV ČR. /f/
