Mimořádný úspěch v prestižní mezinárodní soutěži zaznamenal doktorand Jakub Erben z Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci (FT TUL), když získal letos první cenu Théophila Legranda za své tkáňové nosiče z nanovláken. Nosiče slouží jako základ pro tvorbu organoidu brzlíku. Cenu převzal 13. března v Paříži z rukou českého velvyslance ve Francii Petra Druláka a předního francouzského finančního analytika a zakladatele Nadace Théophila Legranda Christiana Cambiera. Na výzkumu využití organoidu brzlíku pracuje Jakub Erben v kooperaci se Sloanovým centrem pro výzkum rakoviny. Pod vedením vedoucího Katedry netkaných textilií nanovlákenných materiálů FT TUL Jiřího Chvojky dodává Jakub Erben tomuto newyorskému pracovišti, které patří mezi tři nejvýznamnější světová centra v oblasti léčby rakoviny, unikátní tkáňové nosiče (scaffoldy). Američtí vědci na nich pak pěstují kmenové buňky do podoby funkčního organoidu. Takto v laboratoři (in vitro) vytvořený organoid je zjednodušenou verzí původního lidského brzlíku, s podobnou mikroanatomií a stejnou funkcí. Američtí vědci provádějí testy zatím převážně na myších s myšími kmenovými buňkami. Použitelných lidských kmenových buněk schopných vytvořit brzlík je pro vědu k dispozici jen velmi omezené množství. Výsledky získané na laboratorních myších jsou zatím velmi dobré. „Vyvinuli jsme unikátní kompozit z mikro- a nanovláken. Je vytvořen tak, aby svou strukturou co nejvíce odpovídal přírodní mezibuněčné hmotě a maximálně tak stimuloval buňky k růstu. Tyto scaffoldy jsou tvořeny z biodegradabilního polymeru a poté, co splní svou funkci, se rozpadnou na deriváty, které umí tělo odbourat nebo vyloučit. Není pak nutné provádět reoperaci a brzlík z těla vyjímat,“ říká Jakub Erben. A dodává: „Nemůžeme zatím říci, že když voperujeme pacientovi do těla in vitro vytvořený brzlík, bude mít jeho organismus 100% imunitu, ale i my na liberecké univerzitě děláme vše proto, abychom se tomuto stavu co nejvíce přiblížili.“ Funkce brzlíku Brzlík produkuje specifický druh bílých krvinek, takzvaných T-lymfocytů, které jsou důležitou složkou našeho imunitního systému především v dětském věku. V době dospívání tělo začne produkovat dostatek lymfocytů z kostní dřeně, brzlík tedy postupně ztrácí na významu a mění se v tukovou tkáň. Světová věda ale vidí další využití brzlíku tam, kde organismus ztratil svou obranyschopnost v důsledku zničení imunitního systému. Nejčastějšími příčinami jeho zničení jsou onemocnění AIDS a některé druhy rakoviny, především leukémie, spojené s destrukcí kostní dřeně při léčbě ozařováním. Mezinárodní soutěž zaměřená na inovativní práce mladých vědeckých talentů v oblasti textilu se konala pod záštitou l’Union des Industries Textiles a s podporou Fondation de France. Letos slaví 10 let od svého založení a za tu dobu se o ni ucházelo 130 kandidátů z 31 zemí. Fakulta textilní TUL neboduje v této soutěži poprvé. V roce 2016 přivezl z Paříže ocenění tým Jany Horákové za nový nanovlákenný materiál pro umělé cévy a druhé místo Zuzana Hrubošová za aplikaci Braillova písma pomocí 3D tisku na textilii oděvu. Ta si pak ještě první cenu ze soutěže Prix International Théophile Legrand de l’Innovation Textile dovezla loni. /koč/
