Rodina členských států Evropské
unie se rozrostla o dva balkánské
státy – Bulharsko a Rumunsko. EU
teď musí vyřešit i četná oprávnění
a povinnosti v rámci energetického
sektoru, který je v obou těchto
zemích založen z velké části na užití
domácího hnědého uhlí a lignitu.
Bulharsko: zásoby fosilních
paliv jsou v této nové členské zemi
dost omezené a vlastní energetické
zdroje má Bulharsko prakticky jen
v ložiscích nízkovýhřevného lignitu
a v nepatrných vodních kapacitách.
K zabezpečení energetických potřeb
potřebuje Bulharsko zachovat a zmodernizovat
kapacity svých tepelných
a jaderných elektráren, stejně jako
přísně dbát o zvýšení stupně ekologizace
a energetické účinnosti.
Zásoby uhlí v rámci aktivních
dolů představují zhruba 3 mld.
tun, z čehož připadá 88,7 procenta
na lignit, 10,9 procenta na hnědé
uhlí a 0,4 procenta na černé uhlí.
V současné době se z bulharského
uhlí vyrábí asi třetina veškeré elektřiny
v zemi, více než 90 procent
tohoto objemu pochází ze spalování
uhlí dodávaného státní uhelnou
společností Mini Marica (MMI).
Bulharsko má jen mizivé zdroje
ropy a zemního plynu a dováží tyto
komodity tradičně z Ruska. Zatím
patřilo Bulharsko k čistým vývozcům
elektřiny. Ovšem v souladu
s podmínkami smlouvy o přistoupení
Bulharska k EU byly odstaveny
již čtyři z celkového počtu šesti
bloků jaderné elektrárny Kozloduj.
Znamená to tedy pro Bulharsko
značné snížení vývozů elektřiny,
zejména pro Albánii, Černou Horu,
Řecko a Srbsko.
Rumunsko: patří k zemím s dlouhodobou
báňskou tradicí a má
významné zdroje ve formě zemního
plynu, ropy a uhlí. Více než 58
% primární energetické spotřeby
(ročně kolem 60 mil. tun uhelného
ekvivalentu) může tato země krýt
ze svých vlastních energetických
zdrojů.
V energetickém mixu představují
tepelné elektrárny spalující domácí
uhlí 57,1 procenta, jaderné bloky 9,3
procenta, vodní elektrárny 28,5 procenta,
využití biomasy 0,8 procenta
a z dovozu pocházejí zbývající 4,3
procenta. Primární energetická spotřeba
je v současné době zhruba o dvě
pětiny nižší než v roce 1990. Spotřeba
elektřiny činí 48,7 TWh, z toho
82,3 procenta představují dodávky
průmyslovým podnikům a 16,4 procenta
připadá na domácnosti.
Černé uhlí se dobývá ve dvou
revírech, z nichž nejvýznamnější je
v údolí řeky Jiu a menší se nachází
v regionu Banát (Anina). Dobývací
podmínky jsou velmi těžké. Ložiska
jsou uložena ve středních a velkých
hloubkách.
Rudolf Unger
