Ve dnech 22. a 23. března se uskutečnil již třetí ročník Strojírenského fóra. Nosným tématem druhého dne byla opět problematika odborného školství. Nejen o tom, jak české firmy hledají nové zaměstnance mezi současnými studenty, jsme hovořili s Karlem Linertem, ředitelem společnosti TOS Kuřim. Pane řediteli, jak vidíte technické školství a absolutní nedostatek technicky vzdělaných mladých lidí? Jako slabé místo vnímám téměř nulovou orientaci na žáky na základních školách a především pak jejich rodiče, kteří bývají těmi, kdo rozhodují o dalším zaměření svých dětí. Je nezbytně nutné rodičům vštěpovat, že technické obory mají budoucnost, na trhu práce je po technicky vzdělaných lidech velká poptávka s možností nadprůměrných výdělků. Žáků, kteří po základní škole nastupují do učňovského oboru, jako je například kovoobraběč, je čím dál méně, což působí nemalé problémy všem strojírenským společnostem. Z mého pohledu je proto v tento okamžik nutné zaměřit se, stejně jako na samotnou podporu učilišť a středních škol, také na aktivitu na školách základních a opět zatraktivnit tyto ohrožené obory. Co stále zmiňované zapojení průmyslových firem do výuky, kde vidíte hlavní slabinu? Větší zapojení strojírenských společností do vzdělávání je další efektivní formou podpory nárůstu technicky vzdělaných absolventů. Po ukončení všeobecného vzdělání by lidé ze strojírenských společností měli připravovat studenty pro takové obory činnosti, které mají budoucnost, aplikují nové poznatky z praxe a odpovídají současným trendům. Problém je také v nemožnosti zapojení středoškolsky vzdělaných odborníků z praxe do výuky na vysokých školách. Narážíme zde na předpisy a neochotu akademiků „nechat“ přednášet nediplomovaného odborníka. Častokrát je na tom však středoškolák z praxe z hlediska znalostí lépe než vysokoškolský učitel. Jak tuto bolest řeší vaše společnost? Spolupracujete i se základními školami? Naše společnost se snaží vytvářet vztah k technice už u dětí předškolního věku. Jsme zapojeni do projektů technických školek a škol, které se týkají vybraných mateřských a základních škol, kde si děti v rámci zájmových kroužků mohou vyzkoušet práci s nejrůznějšími druhy materiálů a vyrábět zajímavé předměty. TOS Kuřim také začíná pracovat na systému podnikových stipendií pro žáky učňovských, středních a vysokých škol. Je to jedna z forem, jak si vychovat a podchytit řadu kvalitních mladých lidí. Samozřejmostí je také podpora diplomantů, se kterými se každoročně podílíme na ročníkových, diplomových a disertačních pracích. Neméně zajímavá je i spolupráce s vysokoškoláky brněnského VUT, kteří ve svém volném čase začínají v TOS Kuřim po večerech pracovat na vývoji našich strojů. Dáváme tak mladým lidem bez zkušeností možnost porovnávat svoje návrhy s našimi zkušenými vývojáři. Neméně aktuálním tématem, které bylo součástí prvního dne Strojírenského fóra, je výzkum a inovace. Kolik finančních prostředků věnujete do této oblasti? Musím nejprve podotknout, že nejde v první fázi jenom o vložené prostředky do výzkumu a vývoje, potažmo do inovačního procesu. Jde o to mít i spolehlivé partnery. Ty má naše společnost v moravských a českých vysokých školách a výzkumných ústavech. U nich můžeme hovořit ročně o investované částce do 5 milionů korun. Firma samotná vkládá do tvorby inovovaných strojů ročně několik desítek milionů korun. Jedno moudré české přísloví říká: „Kdo chvíli stál, zůstal opodál.“ To poměrně jasně vystihuje důležitost inovací pro TOS Kuřim – nejenom v oblasti produktové, ale i ve všech vnitropodnikových procesech. S inovacemi souvisí i téma, o kterém se hodně hovoří a píše. Jde o Průmysl 4.0. Používáte některé atributy tohoto programu? Osobně se domnívám, že se zatím o této problematice ve firmách našeho typu spíše více hovoří. Je nám známa aktivita prof. Vladimíra Maříka, který je garantem pro Průmysl 4.0 pověřeným vládou České republiky. I když se o této problematice vedou v odborných kruzích diskuse od roku 2011, vnímáme ji do budoucna jako potřebnou. Při rozebírání myšlenek prezentovaných na veletrhu EMO Hannover v roce 2013 jsme narazili na několik výzev souvisejících s internetem věcí a služeb, digitalizací a v neposlední řadě jde o kyber-fyzické systémy. Je to zejména sběr a vyhodnocování velkého množství dat. Je nám jasné, že to nebude lehká cesta, už jsme však začali podnikat první kroky. Takže stojíme na počátku a začínáme. Jste téměř proexportní společnost. Konkurence na zahraničních trzích je obrovská, jak na ni reagujete? Ano, naše firma vyváží přes 90 % produkce. Konkurence na trhu je skutečně veliká a my na ni odpovídáme špičkovou prací na všech úrovních. Počínaje přístupem k zákazníkovi přes nabídku širokého portfolia obráběcích strojů s možností zákaznických úprav až po technologické řešení výrobních potřeb klienta. Kvalita a spolehlivost jsou na prvním místě. Ze zkušeností našich zákazníků se odvíjí další naše prodeje. Dodávkou obráběcího stroje nekončí naše vztahy s klientem. Dbáme na kvalitní servis a aftermarket, který nám pomáhá zpětnou vazbou neustále naše výrobky zdokonalovat a inovovat. Máte tip pro malé firmy, jak se dostat na zahraniční trhy a jak se zde etablovat? Ať už malá nebo velká firma, musí mít konkurenceschopný výrobek – od toho se odvíjí úspěch na trhu obecně. Nestačí si sám domýšlet a hodnotit svou činnost, že je nejúžasnější a výrobek nejskvělejší, je důležité s pokorou a úctou nechat hodnocení na trhu. To je cesta k úspěchu na zahraničním i tuzemském poli. Je pro vás potřebná účast státu na vašem podnikání a pomoc při vývozu? Stát jistě může pomoci a pomáhá při naší práci na zahraničních trzích. Znalost zvyků, mentality a vůbec prostředí, kde chceme nabízet naše výrobky, je důležitá a přispívá k úspěšnosti prodeje. Proto vítáme spolupráci MZV a MPO. Czech Trade spolupracuje s diplomatickými zastoupeními a přenáší tuto spolupráci na podporu podnikatelských subjektů, kterou rádi využíváme. Zahraniční i tuzemské akce a veletrhy organizované Czech Trade i MPO jsou už samozřejmostí našeho života.
