Předseda české vlády Petr Nečas
vystoupil na zahájení Česko-saské
energetické konference v Drážďanech
7. října. Z jeho projevu vyjímáme několik
myšlenek:
? SRN je nejen nejvýznamnějším zahraničním
investorem v ČR, ale také naším
nejvýznamnějším obchodním partnerem,
s podílem přes 29 % na celkovém
obratu českého zahraničního obchodu.
V případě exportu je význam Německa
pro ČR ještě vyšší: právě do SRN směřuje
přes 32 % našeho vývozu.
? V současné době panuje v evropském
energetickém sektoru velká nejistota
ohledně dalšího vývoje, a pro energetické
společnosti je velmi složité investovat
do jakéhokoliv zdroje, ať už se jedná
o jaderný, plynový, či obnovitelný. To
vše v době, kdy se v evropských zemích
přibližuje ke konci své životnosti mnoho
až doposud páteřních zdrojů pro výrobu
elektrické energie, což je i případ ČR.
Abychom byli i nadále schopni zajistit
své potřeby elektrické energie a zároveň
pokračovat v úsilí za snižování emisí
skleníkových plynů, a to vše na ekonomicky
udržitelném základě, rozhodli
jsme se pro další rozvoj jaderné energetiky
v ČR.
Jsem přesvědčen, že toto rozhodnutí
nebude bránit pokračování těsné spolupráce
mezi ČR a Německem v energetické
oblasti. V rámci EU náleží rozhodování
o složení domácího energetického
mixu do suverénních pravomocí členských
států. Proto ČR naprosto respektuje
rozhodnutí Německa vzdát se jaderné
energie. Na druhou stranu bychom byli
rádi, aby také Německo respektovalo naše
rozhodnutí i nadále pokračovat v rozvoji
jaderného sektoru.
? Každá země klade důraz na využití
domácích energetických zdrojů. ČR
a Sasko v tomto ohledu pojí význam,
který v našem energetickém mixu patří
hnědému uhlí. Tento zdroj energie,
mnohými opomíjený a označovaný jako
neperspektivní, se v obou zemích nalézá
ve značných zásobách, které jsou zároveň
snadno dosažitelné.
Hnědé uhlí může, spolu s budoucím
využitím dalších domácích zdrojů (černé
uhlí, uran a OZE), významně přispět
k posílení energetické bezpečnosti
a soběstačnosti našich zemí a udržovat
dovozní energetickou závislost na přijatelné
úrovni.
Měli bychom se tedy snažit je využít
s co největší účinností a s co nejnižšími
dopady na životní prostředí. Ocenili
bychom proto širší spolupráci se saskou
stranou v oblasti hnědého uhlí, ať již
formou výměny zkušeností stran nejlepších
dostupných technologií, včetně
zachytávání a ukládání uhlíku (CCS), tak
ve formě spolupráce v oblastech energetické
účinnosti, zahlazování důlních
škod a přirozeně také v oblasti výzkumu
a vývoje.
? Pro ČR nejsou jaderná energetika
a hnědé uhlí jedinými zdroji, na jejichž
rozvoj se soustředíme. ČR již v minulosti
investovala do masivního rozvoje
obnovitelných zdrojů, v čele se solární
energií. Podpora energie z těchto zdrojů
si i do budoucna vyžádá náklady v řádu
miliard EUR, a je zřejmé, že ČR si nemůže
dovolit podobně velkorysý postup
dále rozšiřovat.
Přesto však věříme, že energie z obnovitelných
zdrojů má budoucnost a že
se bude stávat čím dál více konkurenceschopná
i bez dotací – a rádi poté využívání
energie z obnovitelných zdrojů dále
rozšíříme.
? Klíčovou roli sehraje výzkum nových
technologií, především v oblasti
skladování elektřiny. Rádi se na něm
budeme podílet spolu se Saskem, resp.
Německem a dalšími partnery.
? Vzhledem k podobným klimatickým
podmínkám bychom mohli společně
koordinovat také vývoj, resp. užití vhodných
větrných turbín pro vnitrozemské
podmínky.
? Společně se můžeme věnovat i zajištění
co nejvyšší energetické bezpečnosti
a soběstačnosti našich zemí posilováním
energetických sítí a dalších liniových staveb
mezi ČR a Saskem. ČR již dnes masivně
investuje do přenosové soustavy,
a velká část těchto sítí pomůže jak nám,
tak našim sousedům. V tomto směru máme
zájem o prohlubování mezinárodní
spolupráce v rámci jednotlivých provozovatelů
přenosových soustav za účelem
zvýšení investic do přenosové infrastruktury
a zvýšení míry koordinace.
? Další oblastí naší možné spolupráce
v oblasti energetiky je projekt „Rozšíření,
resp. prodloužení ropovodu Družba
do rafinerie Spergau“, kterým by byla zajištěna
přeprava ropy do rafinerie v Sasku
prostřednictvím české části ropovodu
Družba a ropovodu IKL.
Česká státní akciová společnost
MERO ČR je připravena řešit tuto záležitost
především po technické stránce
a hledat nejvhodnější z možných variant.
Zásadním determinantem realizace tohoto
projektu je volná disponibilní kapacita
ropovodu TAL, která je odhadována minimálně
na cca 4 mil. t ročně pouze pro
potřeby rafinerie Spergau. Významným
aspektem tohoto projektu jsou také obchodní
a ekonomické podmínky: s ohledem
na vysokou investiční náročnost by
měly být s konečným zákazníkem vyjednány
takové přepravní podmínky, které
by zajišťovaly společnosti MERO ČR
návratnost vložených prostředků. /zv/