Velké pozdvižení v českých vědeckých i vysokoškolských kruzích vyvolal na veřejnost uniklý návrh dalších úsporných opatření, se kterým přišlo ministerstvo financí. Rozpočet na vědu a výzkum měl snížit o desetinu a ministerstvo školství (MŠMT) by oproti letošku mělo na výdajích ušetřit 30 miliard korun.
Ministryně pro vědu Helena Langšádlová a ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva školství Tereza Fojtová před několika dny řekly, že uniklý návrh rozpočtu je pouze pracovní verzí. O podobě rozpočtu na rok 2024 se podle nich vedou diskuse. Langšádlová uvedla, že je snížení rozpočtu pro vědu, výzkum a inovace o 10 % nepřijatelné. Pro tento rok je na výzkum a vývoj ve školství vyhrazeno zhruba 20 miliard korun, a to včetně peněz z Evropské unie. Částka je zhruba o půl miliardy korun vyšší než v roce 2022. Na vzdělávání na veřejných univerzitách je letos určeno asi 31 miliard korun, loni to bylo 28,6 miliardy Kč. S možnými škrty v rozpočtu na vědu celkem pochopitelně dotčení nesouhlasí. Například Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd, uvedla, že už nyní je věda v Česku ve srovnání s vědecky vyspělými zeměmi podf inancovaná. Výdaje státního a soukromého sektoru na vědu a výzkum se v Česku teprve v roce 2021 dostaly na úroveň 2 % HDP. V tomto směru nejvyšší hodnotu vykazuje Izrael s cca 5,9% podílem. Nejvyspělejší státy EU se pohybují zhruba na hodnotách mezi 3—3,5 % HDP. Státní výdaje na vědu u nás tvoří zhruba třetinu z celkové částky, a tak by v případě 10% škrtu došlo k celkovému poklesu „jen“ o necelých 0,15 procentního bodu, přesto by to v některých oblastech znamenalo zásadní omezení. Zasažen by byl pochopitelně především základní výzkum, který ze státních prostředků čerpá nejvíce. Rozpočet Akademie věd by se pro rok 2024 měl dostat nominálně zhruba na úroveň roku 2020, ovšem v reálných cenách, tedy po započtení inflace, by se snížil nejméně o šestinu (a to předpokládáme nízkou letošní inflaci). Snížení rozpočtu na úroveň minulých let by spolu s vysokou inflací mělo podle předsedkyně AV ČR výrazné a dlouhodobé následky. „Bez odpovídajícího finančního zajištění, bez stabilních a předvídatelných podmínek a bez vstřícného legislativního prostředí si nejlepší vědce nelze udržet ani získat,“ uvedla Zažímalová pro ČTK. Podobně reagovali pochopitelně i další. „Jestli to je míněno vážně a mělo by to projít, tak je to velmi vážný zásah do toho, jak funguje v běžném roce věda a výzkum,“ reagoval na možné škrty Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. „To jsou všechno věci, kde ušetříme desetikorunu a přijdeme o stovku,“ doplnil. Na druhou stranu, jeho ústav patří v Česku k těm nejbohatším a škrty by dokázal kompenzovat z jiných příjmů. Jiné ústavy a školy by podobou možnost neměly. Vědci se obávají, že méně peněz ohrozí zejména dlouhodobé projekty, které už nyní utrpěly inflací či cenami energií. Ohrožena je podle nich i zahraniční spolupráce. Velké obavy má i Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu: „Pokles o 10 % by byl ohromný šok i s ohledem na inflaci a mohlo by to znamenat ohrožení velkých mezinárodních projektů, do kterých by to vneslo značnou nejistotu.“ (Pánkem vedený ústav provádí rozsáhlý upgrade fúzního reaktoru, který bude v některých ohledech světovým unikátem.) O více peněz na výzkum ale přijdou také univerzity (2,1 miliardy) či Technologická agentura ČR a Grantová agentura ČR (dohromady o 1,2 miliardy). To jsou přitom pro českou vědu klíčové organizace. Právě u agentur vědci soutěží se svými nápady o prostředky na samotné „bádání“. Zjednodušeně řečeno se z těchto grantů hradí samotná vědecká práce a běžné, každodenní náklady (třeba energie) jdou z provozních rozpočtů univerzit či třeba Akademie věd. Pro Grantovou agenturu bylo rozhodnutí velkým šokem. „Návrh rozpočtu na vě-du pro rok 2024 předkládaný Ministerstvem financí je pro nás velkým překvapením, a to tím spíše, že je diametrálně odlišný od rozpočtu, který připravovala ministryně pro vědu po konzultacích s námi i ostatními poskytovateli řadu měsíců,“ řekl předseda instituce Petr Baldrian. Podobně dramatické škrty by podle něj měly fatální dopad na to, kolik výzkumných týmů v příštím roce dosáhne na podporu ze státního rozpočtu. Grantové agentury většinu prostředků v podstatě jen předají dále — vybraným týmům, které přišly s nejlepšími projekty. Podpora přitom bývá několikaletá, protože málokterý výzkumný projekt lze dokončit během několika měsíců. V případě GA ČR je tedy financování na příští rok už do značné míry dané — týmy, které vysoutěžily podporu v minulých letech, ji musí dostat. Někde se ovšem ubrat musí. Jedinou možností je vybrat méně nových „výherců“, rozdělit tedy méně peněz na nové projekty. „Snížení rozpočtu v navrhované výši by tedy muselo vést k významné redukci nákladů na nově zahajované projekty,“ řekl k tomu Baldrian novinářům. V praxi by to znamenalo, že příští rok by drtivá většina týmů neměla šanci se svými výzkumnými projekty uspět. A to v situaci, když už ani tak nebylo prostředků dostatek. „V posledních letech můžeme bohužel financovat pouze méně než jednu pětinu předložených projektů.“ Pokud by škrty zůstaly v navržené výši, objem podpory nových projektů by musel klesnout podle Baldrianova odhadu na polovinu. Příští rok by tak mohl uspět zhruba jen každý desátý žadatel. /jj/
