Celosvětová spotřeba elektřiny vzroste do roku 2035 o téměř ¾. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) poroste v průměru o 2,2 % ročně. Největší kvanta energie upotřebí tzv. rozvojové ekonomiky. IEA odhaduje podíl států mimo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na budoucím růstu spotřeby energie na cca 80 %. Nejvíce si z budoucího energetického koláče ukrojí obě lidnaté velmoci: Čína (připadne na ni 38 %) a Indie 13 %. IEA predikovala rovněž nadcházející globální výkon elektroenergetiky: do zmíněného roku 2035 vzroste ze stávajících 5429 GW na 9340 GW. Převedeno do reality všedních dnů: bude zapotřebí postavit a zprovoznit na 4000 elektráren standardní velikosti. Pro srovnání velikosti a tempa rozvoje: za uplynulou dekádu se celosvětová produkce elektřiny zvětšila o 2700 TWh. Alternativní zdroje energie a jaderná energetika vykázaly přírůstek cca 1300 TWh. Celosvětová produkce elektřiny dnes přesahuje 20 261 TWh. Uhlí (současný surovinový lídr fosilní energetiky) zabezpečuje cca 41 % veškeré vyrobené energie a na fosilní paliva připadá globálně 67 %. Struktura jednotlivých zdrojů se však do budoucna radikálně promění: dominantní podíl připadne zemnímu plynu a eolice. Navýšení produkční báze zabezpečí cca 50 %. S odstupem budou následovat hydroenergetika a postupně zhasínající surovinová hvězda fosilní energetiky – uhlí, se shodnými podíly 15 %. Co se týká jaderné energetiky, do roku 2035 by měl její podíl podle IEA narůst o 60 % (na 4370 TWh) a na globální produkci oscilovat mezi 12–13 %. Nejvíce nových reaktorů podle IEA vybudují opět Čína a Indie. Jedna povzbudivá prognóza pro zastánce fotovoltaiky: instalovaný výkon solárních zdrojů poroste do roku 2035 více než dvakrát rychleji oproti jaderné energetice. Vloni fotovoltaické zdroje posílily svou produkci o 42 % a eolika o 19 %. Výrazně tak předstihly uhelné elektrárny, které vyslaly do soustav jen o 6 % elektřiny více. Nástup AZE umožní podle IEA také účinněji řešit problematiku dosavadního nepříznivého růstu emisí CO2 na jednotku vyrobené energie. Ani fosilní, ani zelená energetika se však přitom neobejdou bez adekvátního vědeckého a ekonomického zázemí. Experti IEA upozorňují, že substituce fosilních paliv při výrobě elektřiny vyžaduje ztrojnásobit dnešní oborové výdaje na výzkum a vývoj. Obrovská kvanta nově vyrobené energie bude zapotřebí přivést ke spotřebitelům po nových a zmodernizovaných přenosových a distribučních soustavách. I to si samozřejmě vyžádá nemalé náklady. IEA odhaduje, že do inkriminovaného roku 2035 budou muset země investovat do posílení výrobních energetických kapacit 9,7 bilionu USD (cca 195 bilionů Kč) a dalších 7–7,5 bilionu USD vložit do přenosových a distribučních sítí. Z toho 3–3,3 bilionu USD na modernizaci již existující, avšak zastarávající infrastrukturu. /ex/
