Po dlouhých diskusích v Bruselu i v jednotlivých státech EU 27 Evropská komise dospěla k návrhu
směrnice o zvýšení energetické účinnosti. Členské země mj. zavazuje k maximální racionalizaci
spotřeby energií, a to ve všech článcích systému jejich výroby, distribuce i spotřeby.
Státy budou muset v nejbližším období
vypracovat individuální schémata
svých energetických úspor s konkrétními
úkoly jak pro produkční
a distribuční sféru, tak pro veřejný
sektor a koncové spotřebitele. Kupříkladu
energetické společnosti budou
muset garantovat úsporu 1,5 % vypočtenou
z objemu dodávek v rámci
předešlého roku. Výrazně by měla
posílit tempa zvyšování účinnosti
topných soustav, zateplování budov,
omezování tepelných ztrát jejich plášťů
a také záměna starých neúsporných
oken a střech za modernější a šetrnější.
Energeticky úsporná opatření bude
muset přijmout nejenom administrativní
sektor, ale i školská a zdravotnická
sféra. Racionálněji budou Evropané
postupovat také při osvětlení
komunikací a veřejných prostranství.
První propočty dosažitelných úspor
na konci nynější dekády se pohybují
v horizontu 6–6,5 %.
Bruselští experti poukázali na neuspokojivý
stav energetické účinnosti
existujícího správního a bytového
fondu v řadě zemí EU27. Vedle zastaralých
konstrukcí a používaných
stavebních materiálů je na vině rovněž
malá znalost uživatelů objektů,
co se týká reálné spotřeby elektřiny,
plynu, či tepla. Prostředky k nápravě
mohou umožnit rychlejší nasazování
tzv. chytrých měřidel a častější vyúčtování
aktuální spotřeby energetických
médií. Oboje by mělo zákazníky
přimět k racionálnějšímu zacházení
s energiemi. Stranou pozornosti nesmí
zůstat ani promyšlené systémy financování
výstavby úsporných objektů
a nezbytných modernizací již existující
zástavby. K efektivnější spotřebě
energie a tepla je podle EK nezbytné
inspirovat i malé a střední podniky.
Za úvahu stojí pobídka přimět je
k častějším energetickým auditům.
Brusel nabádá, aby příkladem šel
zejména veřejný sektor. Úřady budou
povinovány pořizovat si výlučně
energeticky účinné budovy, úsporné
služby a produkty. Stávající vládní
a veřejné objekty (min. 3 %) musí
od roku 2014 průběžně zvyšovat
svou energetickou účinnost. Zatím
na ně v EU27 připadá cca 12 % zastavěné
plochy. Po zásadní renovaci
by mohly ušetřit 50-60 % stávající
spotřeby energie a tepla. Bilančně
za celý kontingent budov v EU27:
veřejné i soukromé objekty podle EK
nyní „spolykají“ 40 % konečné spotřeby
energií.
S růstem energetické účinnosti budov
těsně souvisí také snaha Bruselu
snížit množství emisí skleníkových
plynů: do roku 2020 o pětinu oproti
roku 1990. Řada států také vydává
nemalé prostředky rovněž za nákup
a transport energetických vstupů.
Pro představu o redukovatelnosti
stávajících výdajů: jen u ropy to
momentálně činí cca 270 mld. eur
(přibližně 6,6 bilionu Kč) ročně
a u plynu 40 mld. eur za rok (asi 900
mld. Kč). Akcent na úspory a 20procentní
zvýšení energetické účinnosti
by mohl z očekávané spotřeby 1842
mil. t ropy v roce 2020 ušetřit cca
370 mil. t.
Dokument nyní projde příslušnou
schvalovací procedurou nejenom
na půdě Evropského parlamentu, ale
i ve všech zemích EU27. Bude-li přijat,
po 1. lednu 2015 nutno počítat
s novými a přesnějšími odečty spotřeby
elektřiny či plynu v EU27, ale i tepla
a teplé vody v rámci CZT. /zb/
