Kutikuly brouků často opaleskují pěknými barvami, které vytvářejí přírodní nanostruktury. Korejské materiálové vědce inspirovaly k vývoji nanočástic, které dovedou měnit barvy. Tato schopnost jim zůstává, i když jsou zabudované do nějakého jiného materiálu. Geon Hwee Kim z Pohang University of Science and Technology a jeho spolupracovníci přišli s novým nanomateriálem, jehož výroba není drahá. Mohl by se stát základem mikroelektrod pro senzory nebo třeba pro označení výrobků. Vnější vrstva kutikuly brouků je často pokrytá nanostrukturami, jejichž uspořádání je takové, že dovedou lámat světlo a vytvářet oslnivé zbarvení. V některých případech se tyto barvy změní při změně úhlu pohledu pozorovatele. Toto takzvané strukturální zbarvení už dlouho fascinuje odborníky i veřejnost. Vědci se snaží vyvíjet podobné materiály pro výrobu barev, kosmetiky a mnoha dalších produktů. Strukturální barvy totiž přinášejí celou řadu výhod. Jsou šetrné vůči životnímu prostředí a jen tak nevyblednou. Soudobé postupy zabudování strukturních pigmentů do dalších materiálů jsou ale obvykle drahé, časově náročné, a když se jednou přichytí substrátu, tak je obtížné je pozměnit. Kim a jeho spolupracovníci se inspirovali u brouků rodu Mychocerus a vytvořili nanostruktury z oxidu zinku podobné těm, které mají tito brouci na krovkách. Brouci pocházejí z čeledi Cerylonidae a jsou velice drobní, lesklí, o délce sotva pár milimetrů. Obvykle žijí pod kůrou mrtvých stromů anebo v rozkládajícím se rostlinném materiálu. O jejich biologii se toho ví jenom málo, ale zřejmě se živí drobnými živočichy nebo houbami. Vědci k vytvoření nanostruktur využili proces hydrotermální syntézy při 40 až 80 °C. Tímto postupem to šlo snadno a rychle. Použitá metoda zároveň dovoluje lépe ovládat velikosti a uspořádání výsledných nanostruktur.
