Brno vědeckým srdcem střední Evropy

Proč vyspělé regiony podporují znalostní ekonomiku? Každé nové kvalifikované pracovní místo totiž vytvoří pracovní příležitost pro několik dalších lidí v navazujících odvětvích. Na zmíněná pozitiva se díky vědecko-výzkumným projektům, které se představily na konferenci Gate2BrnoBiotech, může těšit také Brno. Ekonomický růst dnes stále více souvisí se schopností regionálních ekonomik přizpůsobovat se a inovovat. Značné úsilí je proto na jižní Moravě věnováno vytváření prostředí, které podporuje výzkum, vývoj a inovace. Jihomoravský kraj se stále rychleji přibližuje k vyspělé ekonomice založené na znalostech a inovacích. K této strategii přispívá i mezinárodní konference Gate2BrnoBiotech (21. října), jejímž cílem byla podpora spolupráce mezi akademickou, výzkumnou a podnikatelskou sférou a posílení aplikace nejnovějších výsledků výzkumu v praxi. Konference se koná za podpory mezinárodní sítě Enterprise Europe Network. Proč je přítomnost špičkových vědecko-výzkumných center jako je CEITEC či FNUSA-ICRC v Brně pro jeho obyvatele tak důležitá? „Kvalitní výzkum a vývoj umožňuje vznik inovativních firem a také přitahuje zahraniční technologické podniky, které jsou závislé na vysoce kvalifikované pracovní síle a lokálním know-how. Takové firmy zpravidla není možné jednoduše přesunout do jiných levnějších lokalit,“ vysvětluje Jiří Hudeček, ředitel Jihomoravského inovačního centra, organizátora konference. Výzkum a inovace se projevují v hospodářském růstu, nárůstu produktivity a ve vytváření nových pracovních míst, nabízejících vyšší mzdy. Jihomoravský kraj má ambici tuto vizi splnit do roku 2013 a zařadit se mezi 50 nejinovativnějších regionů Evropy. V rámci nových vědeckých projektů, které v Brně vznikají, se bude bádat například nad využitím kmenových buněk při uzdravení poškozené srdeční tkáně u pacientů po infarktu myokardu či nad objevem nového genetického mechanismu, který může v budoucnu přispět k vývoji geneticky modifikovaných organismů (GMO) nebo k výzkumu v oblasti zpomalení stárnutí. Mladí vědci z FNUSA-ICRC se podílejí na špičkovém výzkumu, který v budoucnu může pomoci „oživit” selhávající srdce Srdeční selhání po infarktu myokardu patří stále, přes všechny významné pokroky ve farmakologické i intervenční léčbě, mezi nejčastější příčiny úmrtí ve vyspělých zemích. Pro mnohé pacienty s nejtěžšími formami srdečního selhání stále zůstává jedinou možností účinné dlouhodobé léčby transplantace srdce. Ta však může být poskytnuta pouze asi jedné pětině až desetině pacientů, kteří transplantaci potřebují, a to v důsledku limitovaného počtu dárců orgánů.