Stezku v oblacích s unikátní vyhlídkou na Brno, komunitní zahrádky, sportoviště, byty a komerční prostory nabídne za pár let revitalizovaná čtvrť Špitálka. O projek u přestavby nevyužívaných budov Brněnských tepláren se několik let nejen hovoří, ale intenzivně se pracuje I na samotné realizaci.
V roce 2020 vypracoval Ateliér Era územní studii, na niž navázal urbanisticko- architektonický koncept rozvoje oblasti, tzv. Master plán od Ateliéru A8000. „V současné době je tedy zřejmé, jak bude dané území vypadat a k jakému účelu budou sloužit stávající a nově plánované objekty. Ze stávajících objektů bychom rádi zachovali chladicí věž, dvoulodní průmyslovou halu a archiv tepláren,“ uvedla manažerka rozvojové lokality Yuliya Ostrenko. Stávající budovy bude nutné revitalizovat a vybavit je novými technologiemi. Při budování čtvrti by měly hrát prim zejména perspektivní chytré technologie. V současné době je tedy třeba pro čtvrť naplánovat technologické vybavení, koncipovat proces výstavby a zajistit udržitelnost provozu.
Brno v roli followera Projekt RE: Špitálka, jak se záměr výstavby nové čtvrti nazývá, je od roku 2016 součástí evropského projektu RUGGEDISED (Rotterdam, Umea and Glasgow: generating exemplar districts in sustainable energy deployment). RUGGEDISED získal podporu v rámci výzvy Smart and Sustainable Cities programu Horizon 2020. Konsorcium projektu je tvořeno 34 partnery z osmi evropských zemí — městy, firmami, univerzitami a výzkumnými centry. V tandemu s městem na projektu participuje i Vysoké učení technické v Brně (VUT). Důležitou roli hrají v projektu tzv. pilotní města (lighthouse cities). Mezi ně patří skotské Glasgow, švédská Umeå a nizozemský Rotterdam. Tato města realizují svá chytrá řešení a předávají své zkušenosti tzv. městům—následovníkům ( followers). Následovníky jsou italská Parma, polský Gdaňsk a právě Brno. Mezi příklady realizovaných chytrých řešení můžeme uvést inteligentní vytápění a dodávky tepla, skladování tepelné energie, chytré veřejné osvětlení či podporu elektromobility. Jednou z chytrých realizací je například rotterdamské centrum Ahoy, ze kterého bylo v roce 2021 vysíláno finále soutěže Eurovision Song Contest.
Prověrka chytrých řešení Město Brno ve spolupráci s VUT posuzuje v rámci projektu chytrá pilotní řešení a snaží se je aplikovat na rozvojovou lokalitu na Špitálce. Jako součást procesu posuzování byla uspořádána série expertních kulatých stolů, u nichž se potkala odborná veřejnost z akademického a soukromého sektoru, aby možná řešení pro chytrou čtvrt společně diskutovala. Nyní se zpracovává Bílá kniha, která by měla sjednotit urbanisticko- -architektonický koncept Master plánu s relevantními výstupy z expertních stolů. Výstavba chytré čtvrti Špitálka by pak měla jednotlivá řešení prověřit v praxi. Expertní stoly byly tematicky zaměřeny na stěžejní oblasti, jakými jsou generování, efektivní distribuce a uchovávání elektrické energie, hospodaření s vodou, dodávky tepla a chladu, konektivita, výpočetní a datové služby, sdílená ekonomika, bezpečnost či recyklace. Plná energetická soběstačnost čtvrti a přibližně 15% úspora energie při provozu realizovaných budov (vůči současným standardům) jsou ambicí projektu. K dosažení uvedeného cíle by měla přispět dílčí chytrá řešení, která zahrnují hospodaření s dešťovou vodou, využívání odpadního tepla z pekáren a datových center či vybudování úložišť elektrické a tepelné energie. Konkrétním příkladem je využití nízkoteplotního topného systému napojeného na vratnou větev teplovodu. Mezi další zdroje, jimiž může tepelné hospodářství přispět k maximalizaci energetické soběstačnosti Špitálky, patří odpadní teplo z nedalekých provozů pekáren a datových center. Počítat je třeba i s dodávkou chladu o špičkovém výkonu 2,0 MW. Společně s dodávkou tepelné energie o výkonu 1,5 MW pro vytápění se jedná o významné množství energie, kterou je třeba získat z externích a autonomních energetických zdrojů. Jako perspektivní se jeví využití již zmiňované vratné topné vody, výroba tepla či chladu absorpčními tepelnými čerpadly, využití přebytkového tepla produkovaného teplárnou či využití tepla odpadního vzduchu s přerozdělením mezi jednotlivými objekty.
Energie v hlavní roli Komplexní přístup k hospodaření s energiemi, který nezavrhuje žádný chytrý nápad ani myšlenku, může být ilustrován diskusí využití tepelné energie z odpadních vod či jejího získávání z chodníků a silnic. I když se podobných možností nabízí celá řada, je třeba všechny potenciální přístupy důkladně posoudit a pro implementaci vybrat jen taková řešení, která jsou smysluplná a konkurenceschopná. Posuzování je nyní ve stadiu studií proveditelnosti a analýz ekonomické návratnosti. I když výše uvedené přístupy k získávání energie mnohdy reprezentují menší energetické zdroje, lze je považovat za poměrně stabilní v čase. Spojení stabilních dílčích zdrojů do komplexního celku pak může hrát nezanedbatelnou roli při zásobování čtvrti teplem. Případné výkyvy v poptávce po tepelné energii může nárazově pokrýt teplárna. Zajímavým přístupem je rovněž využití podzemních akumulátorů k uskladnění tepla v letních měsících a chladu v zimním období. Tyto akumulátory mají zvýšit efektivitu v hospodaření s tepelnou energií celé čtvrti. K maximalizaci energetické soběstačnosti Špitálky by měly rovněž pomoci samotné budovy. „Předpokládáme, že tepelně-technické provedení budov bude převyšovat dnešní standardy o zhruba 15 %,“ komentuje ambiciózní cíl doc. Jiří Pospíšil, vedoucí expertního stolu působícího pod názvem Tepelný grid. Mnohem větší výzvu představuje generování a dodávka elektrické energie. Potřebný příkon čtvrti je totiž odhadován na 2 MW. Vzhledem k tomu, že na střechách tří stávajících a šesti nových budov bude stezka v oblacích a zahrádky, nebude je možno plně využít k instalaci fotovoltaických panelů. S fotovoltaickými panely se tak počítá pouze na fasádách jižních stěn budov, které budou dostatečně exponovány slunečnímu svitu. Čtvrť bude rovněž výrazně podporovat elektromobilitu. Pro rezidenty budou vyhrazena parkovací stání s wallboxy pro pomalé nabíjení, pro zaměstnance a návštěvníky budou určena parkovací místa s rychlonabíjecími stanicemi. Jelikož dobíjení elektromobilů energetickou bilanci Špitálky nijak nevylepší, bude zapotřebí chytrou čtvrť osadit soustavou vyrovnávacích bateriových úložišť, která se budou v době přebytku elektrické energie nabíjet a v době nedostatku energie budou schopna vykrývat požadavky na špičkovou spotřebu elektrické energie. Součástí elektrické sítě bude i chytré osvětlení, které se již nyní zkouší v rámci projektu RUGGEDISED ve skotském Glasgow.
Recyklace, zahrádky i sport Před výstavbou nové čtvrti se řeší i recyklace a použití stavebního materiálu, který vznikne při demolici nepotřebných objektů. Diskuse se zaměřují zejména na co nejefektivnější třídění odpadu na místě a na jeho vhodné využití k výstavbě nových budov. Vše je tedy již ve fázi plánování optimalizováno s ohledem na budoucí likvidaci. Výše uvedené problémy nejsou jedinými oblastmi, kterým se projekt RUGGEDISED věnuje. V článku uvádíme pouze vybraná témata, která by měla obsah projektu RUGEDDISED ilustrovat. Realizace chytré čtvrti na Špitálce je komplexním a odborně značně široce pojatým projektem. Ambicí města Brna je chytrou Špitálku úspěšně realizovat. Špitálka nabídne nejen unikátní výhled na Brno z běžecké atletické dráhy mezi střešními zahrádkami, ale rovněž zkušenosti, které bude moci Brno sdílet v následujících projektech již jako jedno z pilotních měst. /Jiří Dřínovský www.ruggedised.eu/
