Na trhu s ropou se rozběhla nečekaná cenová válka, která spolu s poklesem poptávky kvůli pandemii koronaviru znamenala jeho historický propad. V březnu se díky koronaviru na komoditních i akciových burzách sešlo několik černých dníVše vpřitom začalo nevinně. Klíčové země kartelu OPEC se na začátku března dohodly na novém, dalším snížení těžby o 1,5 milionu barelů denně (tj. zhruba o 1,5 % světové poptávky). U uzavření dohody nebylo Rusko, kterému byl návrh předložen následně v rámci jednání tzv. OPEC+. Moskva ovšem opatření odmítla, navíc se země nedohodly ani na prodloužení škrtů z minulého roku. Saúdská Arábie, která do té doby dobrovolně omezovala těžbu nad rámec dohodnutých opatření, pak navíc přilila oleje do ohně, když oznámila, že svou těžbu bude postupně navyšovat o několik milionů barelů denně. Výsledkem byl sešup cen, jaký trh nepamatuje. Na začátku roku stál barel ropy Brent kolem 70 dolarů, v druhé polovině března se dostaly ceny na zhruba 25 dolarů za barel. Ceny se v době uzávěrky pohybovaly na hodnotách z doby kolem přelomu tisíciletí, kdy byl svět hodně jiný. Vždyť čínský hrubý národní produkt byl zhruba osmkrát nižší než dnes. Analytická společnost IHS Markit Crude Oil Market Service odhadovala, že v prvním čtvrtletí letošního roku se světová poptávka po ropě sníží o 3,8 milionu bpd. Původně přitom předpokládala nárůst o 0,7 milionu bpd. Pokud se odhad potvrdí, půjde o větší pokles než v průběhu finanční krize na konci prvního desetiletí 21. století. Tehdy během prvního čtvrtletí roku 2009 klesla poptávka o 3,6 milionu bpd. Konec trápení dodavatelů to ovšem zdaleka být nemusí. Největší spotřebitel ropy, Spojené státy, svůj „boj“ s koronavirem na konci čtvrtletí teprve začal. Jiné odhady jsou ještě výrazně vyšší. Analytická společnost Eurasia Group odhaduje, že poptávka po ropě by mohla meziročně klesnout zhruba o 10 %, tedy na zhruba 90 milionů barelů denně. To je ovšem pouze průměr: v některých obdobích by se podle stejné firmy mohla poptávka pohybovat kolem 75 milionů dolarů denně, především v období od dubna do června. TROUBLE IN THE USA Všeobecně se očekává, že rok 2020 nejspíše nebude jednoduchý v první řadě pro americké těžaře. Mnozí totiž předpokládají, že jedním z cílů tradičních velkých producentů, Ruska i Saúdské Arábie, je právě snaha vykrvácet americkou konkurenci citlivou na nízké ceny. Pokud bude trh ponechán sám sobě, tedy pokud například nezasáhne nějak americká vláda, americký těžební sektor může jistě silně krvácet. Ropy na trhu je totiž skutečně dost, i proto, že letos vstupuje na trhy ropa z nových projektů, a především samozřejmě poptávku výrazně ovlivnila pandemie koronaviru. USA se v posledních letech především díky rozvoji těžby hydraulickým štěpením staly největším ropným producentem světa. Ovšem tento typ těžby je z různých důvodů nákladnější než těžba z klasických nalezišť (například proto, že produkční doba jednotlivých vrtů je poměrně krátká). Podle údajů sebraných agenturou Reuters je ve Spojených státech amerických pouze 16 společností, které jsou schopné těžit s průměrnými náklady pod 35 dolarů za barel. Většina ropných společností má tak aktuálně vyšší náklady, než jsou výnosy z prodejů na trhu při současných cenách ropy. Pro srovnání, v Saúdské Arábii se z velkých nalezišť, jako je Ghawar, těží ropa s náklady pod 10 dolarů za barel. Většina amerických společností podle údajů analytické společnosti Rystad Energy počítala s cenami ropy v rozmezí 55 a 65 dolarů za barel. V re-akci na propad z minulého týdne pak rychle zareagovaly a některé vrty odstavily z provozu, snížily počty zaměstnanců a vyčlenily finanční prostředky na náklady s tím spojené. Zatím není jasné, jak veliký dopad budou sankce mít, ale všeobecně se očekává, že propad v těžební činnosti v USA bude značný, řádově rozhodně o desítky procent. Řada analytiků dnes očekává i pokles například množství nových vrtů o více než 50 %. Na druhou stranu, těžba v USA není zřejmě tak nestabilní, jak by si mnozí mohli myslet. V roce 2014 si byli Saúdové podle kuloárních informací jistí, že jejich nadprodukce ropy zastaví růst americké produkce. Nic takového se nestalo a firmy se přizpůsobily. Výrazně se snížil počet vrtných zařízení, zato se zvýšila jejich efektivita a vytížení. Některým těžařům pracujícím především v dobře známých podmínkách tzv. Permské pánve se tak dnes daří těžit barel ropy s náklady v průměru okolo 30 dolarů za barel, uvádí Rystad Energey. Je také velmi pravděpodobné, že americká vláda domácí ropný průmysl nenechá padnout. Pro USA představuje vlastní těžba nejen strategickou výhodu, pro Donalda Trumpa v jeho snaze o znovuzvolení pak navíc i cennou politickou kartu. Republikánští voliči mají k těžbě pozitivní vztah, navíc je na ní závislá řada pracovních míst v tradičně republikánských státech, i státech, o které se bude svádět tuhý politický boj. Výhledy tedy nejsou možná až tak pesimistické, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jistě, těžaři musí pochopitelně pokrývat i další náklady, nejen náklady na samotnou těžbu, a proto by si cenu představovali ideálně vyšší. To se jim asi nesplní, ale velká část sektoru by skutečně mohla přežít. CO MUSÍ PLATIT Otázkou je, jak dopadne současná krize na Saúdskou Arábii. Ta po arabském jaru zvýšila platy zaměstnanců v již tak dosti přebujelé státní sféře o 15 % a investovala 65 miliard dolarů (cca 1 500 miliard korun, tedy o čtvrtinu více než roční výdaje českého státní rozpočtu) do levného sociálního bydlení. Postupný nárůst sociálních, infrastrukturních a dalších výdajů říká, že Saúdové mohou s vyrovnaným rozpočtem počítat jen při cenách kolem 80 dolarů za barel. V posledních letech se tak země potýkala s vysokými schodky státního rozpočtu až do výše téměř stovky miliard dolarů v roce 2015. Od té doby se ho daří postupně snižovat, ale vyrovnaný státní rozpočet se očekával až kolem roku 2028. Ani Rusko není v nejlepší situaci. Zemi se v posledních letech hospodářsky nedaří, z ekonomického hlediska země během posledního desetiletí stagnuje a růst HDP je zanedbatelný. Reálné mzdy Rusů v posledních letech spíše klesají než naopak, byť samozřejmě oficiální statistiky dělají vše pro to, aby situaci vykreslily růžově. Pokles cen z března 2020 ropy způsobí ve státním rozpočtu schodek kolem 40 miliard dolarů. Země si nepochybně bude muset půjčovat a nadále osekávat své výdaje. Zatím se ovšem nezdá, že by to mělo nějaký vliv na dosti aktivní ruskou zahraniční politiku. jj
