Brau Beviale 2012

Nejvýznamnější mezinárodní odborný veletrh surovin pro výrobu nápojů, technologie, logistiky a marketingových řešení Brau Beviale se letos v Norimberku uskuteční po dobu tří dnů 13. až 15. listopadu. Oproti loňskému roku na něj vystavovatelé a návštěvníci přicestují o den dříve – už v úterý. Předpokládá se, že na norimberském výstavišti bude letos přítomno více než 1350 vystavovatelů a zhruba 31 500 odborníků z celé Evropy. Podle sdělení zástupců Norimberských veletrhů na mezinárodní tiskové konferenci v Bratislavě se v loňském roce tohoto veletrhu zúčastnili vystavovatelé ze 49 zemí. Přední místo zaujímaly fi rmy z Německa, Itálie, Velké Británie, Rakouska, Nizozemska, České republiky, Švýcarska, Belgie a Francie. Obdobně tomu má být i nyní na podzim. ŠETRNÉ ZACHÁZENÍ S PŘÍRODNÍMI ZDROJI Jedním z významných témat zřetelném na norimberském výstavišti bude také letos problematika úspor ve spotřebě energie a vody, které mají ve fi - remních bilancích zásadní roli. Spotřeba vody nápojového koncernu v současné době ještě nepředstavuje vysokou nákladovou položku, ale například (pro ilustraci) jen u pivovarnického koncernu, jakým je SABMiller, činí celosvětově více než 94,5 miliardy litrů. Jinak řečeno, na výrobu jednoho litru piva se zde spotřebuje více než 4,5 litru vody. A voda ve spojení s energií pro podnik představuje pět procent nákladů. Z tohoto hlediska bude bezesporu středem zájmu tematický pavilón „Energie a voda“ vytvořený společností NürnbergMesse ve spolupráci s Competence Pool Weihenstephan (CPW) při technické univerzitě Mnichov. Měli by zde mimo jiné vystavovat dodavatelé moderních technologií v oblasti optimalizace managementu provozních energií a vodohospodářství. Další tematický pavilon „Future Beverage Industry 20XX“ se pokusí nastínit pohled do budoucnosti nápojového průmyslu. Ve spolupráci se Zkušebním a vzdělávacím ústavem pro pivovarnictví v Berlíně (VLB) zde budou představeny vize a kreativní myšlenky k budoucnosti nápojového průmyslu. SNIŽOVÁNÍ NÁKLADŮ Veletrh Brau Beviale 2012 v jednotlivých výstavních expozicích bude také klást důraz na co nejnižší provozní náklady, což se odrazí zejména ve vystavovaných technologiích. Důvodem je rentabilita výroby. Ta je zvláště v současné krizové době ovlivňována cenami surovin a energií. Už jen cena sladu – jak bylo uvedeno v Bratislavě - se pro německé pivovarníky od roku 2008 do roku 2011 téměř zdvojnásobila. Podle studie nizozemské Rabobanky (Best of Times, Worst of Times – Global Beverage Outlook, leden 2012) jsou výkyvy cen surovin, respektive stoupající ceny surovin, jedním z pěti takzvaných megatrendů, s nimiž jsou výrobci nápojů v letošním roce konfrontováni. Studie Rabobanky s přiléhavým názvem Best of Times, Worst of Times (Nejlepší všech dob, nejhorší všech dob), vychází z citátu Charlese Dickense, který by letos oslavil 200 let od svého narození. Světový trh s pivem a nápoji se vskutku dělí a bude dělit na dvě části: na rostoucí a stagnující trhy. „Dříve růst občas dovolil nějaký ten prohřešek. Dnes ale už ne, konstatovali na mezinárodní tiskové konferenci v Bratislavě zástupci veletrhu Brau Beviale“. CO NAZNAČUJÍ STATISTIKY? Výkyvy cen surovin mnohem více trpí výrobci ovocných šťáv než třeba plnírny limonád. V kalkulaci výrobců ovocných šťáv mají suroviny – například pomeranče a jablka – na výrobních nákladech podíl mezi 25 a 50 procenty. Plníren limonád se výkyvy cen surovin sice dotýkají méně, zato jim ale dělá starost cena cukru, která se od roku 2007 zvýšila o více než 160 procent. Proto musely mnohé velké fi rmy v oboru v prvním pololetí roku 2011 reagovat zdražením o 2 procenta a v druhém pololetí ještě jednou o přibližně 1,50 procenta. „Analyzujeme-li celosvětově strukturu nákladů pivovarů (pokud jsou tyto informace dostupné), zjistíme velké rozdíly. Značné rozdíly jsou například v nákladech na obaly, přičemž musíme rozlišovat mezi trhy se systémy vratných obalů a trhy, které znají jen jednorázové obaly. Pivovary, které plní do vratných lahví nebo v lepším případě mají velký podíl sudového piva, mají vesměs nižší náklady na obaly než pivovary pracující s jednorázovými obaly. Zato jim ale vznikají výdaje na čištění sudů nebo lahví., které zvyšují výrobní náklady“, konstatoval Gert Erhardt, odborný poradce Norimberských veletrhů. NÁKLADY NA PERSONÁL Zajímavé zjištění přinášejí i další statistiky. Podle nich náklady na personál (započtené do výrobních nákladů) jsou dnes u pivovarů na celém světě mnohem nižší než ještě před 20 nebo 30 lety. Pivovary totiž těží z modernizace a automatizace svých zařízení, u nichž vystačí mnohem menší počet pracovníků než dříve. Odhaduje se, že v německých pivovarech představují náklady na personál přibližně 20 % celkových nákladů. V jiných zemích by měly být podstatně nižší. Pivovarníci proto musejí bedlivě sledovat celkové náklady a hledat možnosti a cesty jak je snížit, pokud nechtějí odradit své zákazníky a smířit se s poklesem odbytu. Protože daňové zatížení – daň z piva a dovozní cla, jež se v jednotlivých zemích značně liší – představuje nákladovou položku, kterou nemohou vůbec nebo jen málo ovlivnit. CENY A MÍSTNÍ SUROVINY V řadě afrických zemí – jak bylo uvedeno na zmíněné tiskové konferenci – se pivovarníci při výrobě piva zaměřují na místní suroviny, jakými jsou například plodiny čirok a maniok. (Třeba manioky jsou byliny, keře a stromy s květenstvím lata nebo hrozen). Pivo z těchto surovin má nižší či malé zdanění a tak i nižší cenu pro konečného spotřebitele – na rozdíl od piva ze sladu, který se často musí nákladně dovážet z větších vzdáleností. To dovoluje použít kvalitní slad pouze u piv vysokého cenového segmentu, které si může dovolit jen určitá část spotřebitelů. Nižší zdanění má vliv na cenu piv. Například v Japonsku jsou z tohoto důvodu na trhu také alkoholické nápoje podobné pivu připravované z luštěnin – bez použití sladu. Jejich výroba je náročná a drahá, ale díky nižšímu zdanění jsou tyto nápoje mnohem levnější než pivo vyrobené na 100 % ze sladu. V roce 2010, sedm let po jejich zavedení, měly nápoje typu New Genre Beverages na japonském trhu piva již podíl 33 % a tato tendence je vzestupná. „Kdybychom žili v ideálním světě, měli bychom jen sudové nápoje uložené v nerezových KEG sudech, což by asi bylo pro pivovary a výrobce nápojů nákladově to nejvýhodnější řešení. Protože tomu ale tak není, nezbývá jim nic jiného, než pracovat s co nejefektivněji s vynaloženými náklady. Toto pravidlo platí pro výrobce nápojů na celém světě, tím spíše ale pro ty, jejichž trhy stagnují nebo se zmenšují“, konstatoval Gert Erhardt. NOVINKA LETOŠNÍHO VELETRHU Bezprostředně před veletrhem Brau Beviale pořádá veletržní organizace NürnbergMesse a Výzkumný a vzdělávací ústav pivovarnictví (VLB) Berlín ve dnech 12. až 13. listopadu poprvé Sympozium pro evropské minipivovary, „European MicroBrew Symposium – trh, trendy a technologie“. Je zaměřeno na jednatele, majitele, technické ředitele a sládky evropských minipivovarů a hostinských pivovarů a představitele dodavatelského průmyslu. Hlavními tématy jsou technika a technologie se zaměřením na minipivovary a vývoj trhu v segmentu minipivovarnictví v rámci Evropy. Na norimberském výstavišti tradičně proběhne také řada odborných přednášek vystavovatelů a odborníků o technických inovacích i aktuálních trendech v oboru. Očekává se rovněž zájem o každoroční udělení ceny European Beer Star Award. Ta je společně navrhována Společenstvím soukromých bavorských pivovarů (Private Brauereien Bayern), které je ideovým garantem veletrhu a jejich německými i evropskými zastřešujícími organizacemi. Odborní návštěvníci zde volí své Consumers Favourites a proběhne zde tak největší degustace piva na světě. Milan Bauman