V těchto dnech odjeli do Antarktidy
dvojice českých botaniků, kteří
začnou pracovat na právě dokončované
české vědecké polární
stanici na ostrově James Ross v severovýchodní
části Antarktického
poloostrova. Velkorysé myšlence
na vytvoření vlastní české vědecké
stanice na neobydleném kontinentu
předcházely dlouhé roky výzkumu
v Antarktidě. Výstavbu stanice
sponzoruje Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy ČR a Masarykova
univerzita v Brně. Na projektu
výstavby a provozu stanice
participují vedle Masarykovy univerzity
i pracovníci České geologické
služby, Jihočeské univerzity
v Českých Budějovicích a Botanického
ústavu Akademie věd ČR
v Třeboni.
Z Masarykovy univerzity se na
projektu podílejí především klimatologové,
rostlinní fyziologové, geomorfologové,
chemikové. Geologické
obory zastupují pracovníci
České geologické služby a Geologického
ústavu Akademie věd ČR.
Jihočeské ústavy AV ČR a Jihočeská
univerzita se věnují především
biologickým oborům, jako je botanika,
rostlinná a živočišná fyziologie,
parazitologie, ichtyologie atd.
Ve všech okrajových částech Antarktidy
dochází vlivem klimatického
oteplování k postupné deglaciaci.
Tento proces probíhá i na ostrově
James Ross a čeští vědci pod vedením
prof. Pavla Proška
z Masarykovy univerzity, který je
vedoucím projektu, připravili velký
interdisciplinární projekt (geografie,
geologie, biologie), který si klade
za cíl studium vzniku a vývoje
deglaciovaného území ostrova James
Ross.
Pracovníci Botanického ústavu
AV ČR a Biologické fakulty JU jsou
v tomto interdisciplinárním týmu
odpovědni za studium diverzity
a ekologie rostlinných společenstev.
Na ostrově se nevyskytují cévnaté
rostliny. Veškerá pozornost je
věnována mechorostům, lišejníkům
a mikroskopickým sinicím, řasám
a houbám. Třeboňský algologický
tým z Botanického ústavu Akademie
věd ČR se zabývá studiem diverzity
a ekologie sinic a řas polárních oblastí
již asi patnáct let. S tímto výzkumem
na ostrově začal již v roce
2004 a v letošním antarktickém létě
(2005-2006) bude v tomto výzkumu
pokračovat. Vědci navrhli, aby
v prvním pětiletém období byla studiu
biologické diverzity věnována
maximální pozornost, protože začínají
pracovat na izolovaném území
minimálně ovlivněném lidskou přítomností.
Jejich dlouhodobá přítomnost
na ostrově tento počáteční
stav jistě významně změní, a proto
je bezpodmínečně nutné znát bod
nula, z kterého se bude vycházet při
budoucích studiích. Předpokládaná
životnost stanice je 30 let. Již při
výběru lokality stanice se přihlíželo
k tomu, aby byla postavena na vědecky
málo známém území, které
umožní jednak profilaci české vědy
v Antarktidě, jednak poskytne prostředí
pro dlouhodobý ekologický
výzkum. /je/
