DŮRAZ NA BEZPILOTNÍ LETADLA
Americké ministerstvo obrany
v minulých dnech oznámilo, že
chce investovat miliardy do dalšího
výzkumu a vývoje bojových letadel
bez posádky. K tomuto kroku vedou
Pentagon úspěchy, kterých dosáhla
v Afghánistánu a v Iráku letadla
Predator a především Global Hawk
(Globální sokol). Podle německého
týdeníku Der Spiegel byl už stanoven
jízdní řád pro bezpilotní letadla až do
roku 2030. Výsledkem první dekády
tohoto projektu by měl být tichý
letoun, který nebude slyšitelný od
vzdálenosti 300 m. Jeho senzory
budou muset být schopny
identifikovat lidský obličej
až na vzdálenost 7 km.
O 5 let později by už měla
taková letadla tankovat ve vzduchu
a v roce 2030 by měla obsahovat
vlastní "nervové centrum", jež by
mělo dosáhnout výkonnosti lidského
mozku. Jen do roku 2011 chtějí Spojené
státy investovat do tohoto plánu
téměř 5 mld. dolarů.
Zbrojní koncern Lockheed Martin
se má na tomto plánu podílet velkou
měrou. V současné době vyvíjí několik
bojových robotů. Velmi zajímavou
koncepci má Cormorant, který startuje
z torpédového otvoru ponorky a po
letu dlouhém 800 km přistává zase ve
vodě, kde je očekáván ponorkou, a ta
si ho naloží pomocí speciálního jeřábu.
Jiný létající robot z tajné továrny
v Kalifornii by měl několikanásobně
překročit rychlost zvuku. A třetí
vypadá jako miniaturní bombardér
B2, ovšem s jedním zásadním rozdílem
- při letech na velké vzdálenosti
si může na nosnou plochu aerodynamicky
tvarovaných křídel naložit
smrtelnou nálož a shodit ji na stanovený
cíl.
Také novou generaci těžkých bombardérů
budou tvořit bezpilotní letouny.
Současný vývojový projekt bojového
bezpilotního prostředku J-UCAS
(Joint Unmanned Combat Air Systems)
byl rozdělen na dva s kratším
dosahem, které by měly lépe odpovídat
novým taktickotechnickým představám.
Mají plnit nejnebezpečnější
bombardovací mise v hloubce území
protivníka poté, co bude zničena jeho
protivzdušná obrana. Pentagon předpokládá,
že J-UCAS nahradí všechny
typy současných stíhacích bombardovacích
letounů.
Technicky zajímavá je také bezpilotní
helikoptéra TR918 Eagle Eye firmy
Bell Helicopter Textron, nazývaná též
konvertoplán. Největší zájem o tento
projekt jeví americká pobřežní ochrana.
Je to první bezpilotní helikoptéra
s revoluční koncepcí - s překlopnými
nosnými rotory. Koncem ledna absolvovala
na letišti nedaleko Mineral
Wells v Texasu svůj první zkušební
let. Prototyp uskutečnil svislý vzlet,
9 min prováděl různé manévry a bezpečně
přistál. Druhý bezchybný zkušební
let trval 30 minut.
Když je vrtule vpředu, může Eagle
Eye létat rychlostí (až 360 km/h)
srovnatelnou s rychlostí
letounů s pevným křídlem.
Když se rotory překlopí
směrem nahoru, může
létat podobně jako klasický
vrtulník, zůstat poměrně
dlouho "viset" na jednom místě
a přistávat v omezeném prostoru,
např. na palubě malé lodi.
Letadlo je dlouhé 5,46 m, vysoké
1,73 m, rozpětí činí 4,63 m a celková
hmotnost 1020
kg (prázdné váží
jen 590 kg).
Rotory
mají průměr 2,9 m. Dostup se uvádí
6100 m a vytrvalost letu až 8 h.
Eagle Eye je vybaven radarem
a soustavou optoelektronických senzorů
(termovizní kamerou, CCD televizní
kamerou). Je schopen vyhledávat
a zaměřovat polohy pozemních
pohyblivých i nepohyblivých cílů
vzdálených 125 až 175 km. Rovně
může hlídkovat nad prostorem vzdáleným
160 km, a to po dobu až 4 h.
GLOBÁLNÍ SOKOL
Na Edwardsově letecké základně
v Kalifornii byl letos 20. února
v 11.30 h místního času důvod k oslavě.
Po třech letech nasazení ve válce
proti terorismu se domů vrátil bezpilotní
Global Hawk číslo 3. Vykazuje
dnes 4800 letových hodin, pořídil asi
10 000 snímků a jeho schopnosti byly
prozkoušeny ze všech úhlů.
Již o týden dříve obdržel systém
Global Hawk, který vyrábí Northrop
Grumman Corporation, certifikaci
z Federálního leteckého úřadu (Federal
Aviation Administration). "To
je historická událost," označil tento
akt Randy Brown, ředitel Global
Hawk System Group. Letoun obstál
ve všech 500 technických kritériích.
Ještě do konce letošního roku bude
vyrobena větší verze s označením
RQ-4B.
Velení USAF rozhodlo, že všech
33 letounů U-2 bude v příštích pěti
letech nahrazeno inteligentními průzkumnými
letouny RQ-4. Mohutný
stroj je poháněný turbodmychadlovým
motorem s křídlem o rozpětí 35
m, délkou trupu 13,5 m a hmotností
11 500 kg.
Global Hawk nepotřebuje
pilota, může zůstat ve vzduchu
minimálně d v a k r á t
déle než U-2, obvykle 24
h. Typická mise může zahrnovat
let přes 5500 km k cílové oblasti
a stejně dlouhý návrat na výchozí
základnu. Uvažuje se o nasazení více
než 40 bezpilotních prostředků Global
Hawk, jež byly vyvíjeny téměř celé
jedno desetiletí a podle předpokladů
by měly sloužit dalších 25 až 30 let.
Nová verze RQ-4B Global Hawk
může létat zcela samostatně ve výšce
větší než 20 000 metrů déle než
35 h. Jeho křídla z kompozitních
materiálů unesou zařízení do hmotnosti
až 1500 kg, což je o 50 procent
víc než u základní verze. Díky tomu
bude možné instalovat více senzorů,
tím rozšířit paletu možných průzkumů
a získat mnohem víc dat. Firma
Raytheon Defence Systems vyvinula
pro letoun optoelektronický průzkumný
systém o průměru 25,8 cm a hmotnosti
105 kg. Jeho efektivní dosah činí
podle prostředí až 28 km. Může snímat
prostor o rozloze větší než 64 000
km2. Do výbavy patří také radar SAR
s indikátorem pozemních pohyblivých
cílů (GMTI - ground moving target
indicator), který pořizuje snímky
s rozlišením jednoho metru až 30 cm.
"Béčko" v porovnání se základní verzí
RQ-4A se může pochlubit ještě lepší
stabilitou v extrémních podmínkách,
zejména v poryvech větru. Ta hraje
důležitou roli při zajištění správné
funkce precizních palubních senzorů.
RAPTOR ZA 130 MILIONŮ DOLARŮ
Američané si už před lety uvědomili,
jakou hrozbu představují taktické
balistické střely (například Scud).
Proto byl vyvinut letoun zvaný Raptor
(Responsive Aircraft Program for
Theater OpeRations), který samostatně
vyhledává odpalovací zařízení
balistických raket a poté je ničí
hypersonickými střelami
TALON.
Nyní byl Raptor
(dravý pták) zařazen do
amerického vojenského
letectva jako první bojový
letoun typu F-22A.
"Pokud půjdeme zítra do války,
bude u toho i Raptor," proh
l á s i l
Ronald
Keys, šéf
amerických leteckých jednotek.
Stroj vyrobila společnost
Lockheed Martin za 130 milionů
dolarů a do nákladů nejsou započítány
investice na výzkum a vývoj.
Když se započítají i náklady na vývoj
a testování, pak dosahuje cena jednoho
stroje asi 350 mil. dolarů.
Podle údajů vojenského letectva
bude letoun hrát roli jakéhosi "otvírače
dveří", který pozemním jednotkám
zajistí ochranu před leteckými silami
nepřítele a vyčistí cestu pro letadla,
jež jej budou následovat. F-22A
dosahuje nadzvukovou rychlost a je
vybaven protiradarovou technologií
Stealth, takže jej nepřítel na radaru
těžko zachytí. V letošním roce by
americké vojenské letectvo mělo získat
53 těchto letadel. Celkově by tuto
flotilu mělo tvořit 183 strojů. Výrobce
pokládá F-22 za nejvyspělejší bojové
letadlo na světě, které bude moci být
nasazováno "příštích 40 let".
Letadlo F-22A bylo původně koncipováno
v době studené války v roce
1986 a mělo být nasazeno proti sovětským
migům. Kritici tohoto projektu
poukazují na to, že už neexistuje sovětská
hrozba a americká vojenská letadla
dominují vzdušnému prostoru. Vojenští
analytici jim ale oponují a upozorňují
na možnost nasadit tato letadla při
případném konfliktu s Čínou.
PÁTÁ GENERACE NASTUPUJE
George Standridge, viceprezident
a výkonný obchodní ředitel společnosti
Lockeed Martin Aeronautics
Company, koncem února označil
letoun F-22 Raptor a další s označením
F-35 Joint Strike Fighter za
bitevní letadla páté
generace. Víceúčelový
supersonický
Joint Strike Fighter
s protiradarovou
technologií Stealth má
nahradit v americkém letectvu více
strojů, např. stíhačky F-16s nebo
F/A-18 Hornet a ve Velké Británii
letouny Harrier GR.7s a Sea Harrier.
Na jeho vývoji se kromě USA podílely
Velká Británie, Itálie, Nizozemsko,
Turecko, Kanada, Rakousko, Dánsko
a Norsko.
Projekt počítá se třemi variantami.
První bude s konvenčním startem
i přistáním, druhá se bude vyznačovat
velkou nosnou plochou a pro třetí
je charakterická krátká startovací
dráha a kolmý start. Letouny dosahují
rychlosti Mach 1,7 a výšky 15 km,
operativní dolet 1000 km, mají délku
15,47 m, výšku 5,28 m a rozpětí
10 m. Výbavu budou tvořit dvě děla
a čtyři rakety vzduch-vzduch.
Rozhodnutí o vývoji tohoto stroje
padlo v roce 1993, letos začínají testovací
lety, do služby mají být nasazeny
v roce 2009. Cena jednoho letadla
se bude pohybovat mezi 40 a 50
miliony dolarů.
F-22 Raptor a F-35 Joint Strike
Fighter svými technickými parametry
a relativně nízkými výrobními
a provozními náklady zcela
změní obranné systémy nejen
americké armády, ale i jejích spojenců.
KAREL SEDLÁČEK