Luxusní bydlení ani v nejmenším
neznamená, že by jeho majitelé vyhazovali
peníze oknem. Dobrá adresa se
platí, nikoli však za každou cenu. Platí
to zejména o energetických vlastnostech
nemovitosti, tedy v první řadě
o nákladech na vytápění.
Zájemci o luxusní objekty se podle
Christopha Kocha, šéfa prodeje stejnojmenné
rakouské realitní kanceláře,
dělí na dvě skupiny: „Na jedné straně
figuruje vrstva zákazníků, kteří hledají
v první řadě staré, krásné, reprezentativní
budovy. Energetické náklady pro
ně hrají druhořadou roli,“ uvedl expert
v rakouském deníku Die Presse. Na
druhé straně stojí technicky založená
klientela, která „chce mít nejnovější
novinky z oblasti úsporných technologií“.
Tomuto požadavku nejlépe vyhovují
nové objekty, byť jsou někdy
dražší než běžné domy. Nejvyšší
segment trhu nemusí limitovat nejnižší
cena za čtvereční metr; nedělá
si nic z toho, že za moderní systémy
zaplatí více a náklady se vrátí až po
desetiletích. Nízké energetické nároky
a pasivní standard patří k běžnému
vybavení, velice často se pak
instalují solární kolektory na výrobu
užitkové teplé vody či vytápění
bazénu. Standardem jsou rovněž
podlahová topení, často v kombinaci
s instalovaným ve zdech.
„U starých luxusních nemovitostí se
energetické téma dostává do popředí
pouze v případě, že adresa není tak
dobrá,“ poznamenává Peter Marschall,
jednatel stejnojmenné realitní kanceláře.
„Pokud se jedná o atraktivní objekt,
realizují se úsporná opatření během
renovací.“ Nejhůř jsou na tom podle
něj domy z 50. až 70. let minulého
století a „najdeme mezi nimi jen velice
málo takových, jež by se daly nazvat
luxusní nemovitostí“.
Pravdou zůstává, že staré budovy se
před prodejem nebo po koupi zásadně
sanují, zateplují, vybavují novými
okny a střechami – což všechno
výrazně zlepšuje jejich energetické
vlastnosti. „Dokonce i krásné staré
vily tak dosahují nejvyššího technického
standardu,“ zdůrazňuje Christoph
Koch. K běžné výbavě pak podle něj
patří tepelná čerpadla či dálkové ovládání
různých přístrojů včetně regulace
vytápění a větrání. Některé přitom
vypadají až příliš „technokraticky“: lze
například zapnout kávovar, aniž byste
se zvedli z lůžka.(kp)