Biouhlí přes noc

Biomasu k získávání světla a tepla využívá člověk už od doby, kdy objevil oheň. Příroda navíc během milionů let vytvořila z bioodpadů cenné suroviny a zdroje energie, které my dnes využíváme jako ropu a uhlí. Jejich zásoby však jsou vyčerpatelné, a tak se dnes stále více dostávají do popředí zájmu alternativy, jež vsadily na biomasu. Nové zařízení na zpracování biomasy, největší na světě, zahájilo v těchto dnech provoz v průmyslovém Karlsruhe v Německu. Využívá metodu HTC, čili hydrotermální karbonizaci. Postup přeměňuje při chemické reakci bez přístupu vzduchu biomasu na uhlí! V průmyslovém měřítku otevírá hydrotermální karbonizace biomasy v CO2 neutrální biouhlí zcela nové perspektivy při řešení problémů se skleníkovými efekty a při hledání obnovitelných zdrojů energie. „Všude tam, kde se setkáváme s kontinuálním narůstáním biomasy můžeme výhodně nasadit metodu HTC v průmyslových aplikacích,“ uvedl při zahájení provozu Jan Vyskočil, CO-CEO švýcarské společnosti AVA-CO2 se sídlem v Zugu. Je pionýrem v prosazování této technologie, kterou dovedla na průmyslovou úroveň. Zařízení v Karlsruhe se skládá ze tří hlavní součástí. První je více než pět metrů vysoký tank, v němž se biomasa mísí a zahřívá na 150 °C. Ve středu se nachází samotný reaktor, v němž probíhá chemická reakce za teploty okolo 220 °C a tlaku 22 barů. Má objem 14 000 m2 a na základě přidané izolační vrstvy získal stříbrnou barvu. Druhý tank slouží jako Outlet Buffer Tank, čili mezisklad nadbytečné energie a výsledného produktu. Princip HTC není nový. Objevil jej už v roce 1913 Friedrich Bergius, kterému byla v roce 1931udělena Nobelova cena za chemii. Ale teprve společnost AVA-CO2 jej vylepšila natolik, že se s úspěchem uplatňuje i v průmyslu. Karel Sedláček