Budoucnost zásobování elektřinou
bude decentralizovaná. O tom
jsou výrobci a provozovatelé bioplynových
zařízení a tepláren využívajících
biomasu přesvědčeni.
Optimistická nálada vládla
také na hannoverské konferenci
BioEnergy Decentral. Setkali se
na ní výrobci technologií a provozovatelé
ke společnému jednání o využití
všech možností v daném odvětví.
Svaz německých výrobců strojů
a zařízení (VDMA) vychází z toho,
že v Evropě budou do roku 2030 investovány
každoročně zhruba 3 mld.
eur do decentralizovaných zařízení
k výrobě proudu a tepla. S instalovaným
výkonem 60 GW by pak decentralizovaná
zařízení tvořila 6 % instalovaných
kapacit, jež by pokryla
9,3 % evropské spotřeby proudu.
Předností decentralizovaných zařízení
pro zásobování energie je jejich
pružné přizpůsobování změnám
v poptávce a nabídce proudu. Thorsten
Herdan, ředitel odborného svazu
VDMA Power Systems, spatřuje
v souvislosti se zvyšováním nákladů
za dodávky ze sítí zřetelný vzestup
bioplynových zařízení jakožto hlavního
hnacího motoru při poskytování
levnější energie spotřebitelům.
V Německu momentálně funguje
na 6000 bioplynových zařízení
s celkovým výkonem 2300 MW.
Hendrik Becher, mluvčí výrobců zařízení
ve svazu Biogas ale upozorňuje,
že další vývoj se ubírá k menším
zařízením: „Průměrný výkon klesá
od zhruba 470 kW na 350 kW.
Souvisí to s tzv. bonusem týkajícím
se kejdy. Zákonodárce hodlal
tímto opatřením podpořit využívání
zvířecích exkrementů při výrobě
bioplynu. V současné podobě však
způsobil pravý opak, protože platí
zákaz jejího používání v kvasicích
zařízeních odpadů. Vedlo to ovšem
k rozšířenému pěstování energetických
rostlin. Mimo jiné. i kukuřice,
u níž se vyplácí dodatečná subvence,
ostatně jako u všech obnovitelných
surovin.
Daleko důležitější bude v budoucnu
u bioplynu systémová optimalizace
a zvyšování efektivnosti
výroby bioplynu. Úkol zní: vytěžit
z 1 t substrátu více energie. K tomu
je zapotřebí zvýšit zatížení vyhnívacích
zařízení při fermentaci.
Dosáhnout toho lze změnou biologických
pochodů, kupř. přidáním
bakterií do fermentačních nádrží
kvůli rychlejšímu rozkladu vloženého
materiálu.
Mnohé se událo i v portfoliu nabízených
motorů. Praxe potvrzuje,
že podíl motorů vyrobených speciálně
pro oblast bioplynu se zvyšuje.
Kupříkladu firma Schnell z Hannoveru
představila dvoupalivové
motory, jejichž stupeň účinnosti
lze zvýšit o více než 48 %. Motor
je vhodný zejména v bioplynových
zařízeních, která odpady zkvašují.
Výrobce sází rovněž na export. Kupříkladu
v Malajsii vzniká odpad
při výrobě palmového oleje a ten se
spaluje v blokových teplárnách.
Bioplynová zařízení se stále častěji
vybavují náročnou senzorikou
a procesními spektrometry, protože
exaktní měření hodnot je předpokladem
efektivní funkce celého
zařízení.
Podstatná část bioenergie připadá
stále ještě dřevu. „Zejména v zimních
měsících poptávka po něm vzrůstá,“
říká Alexander Schank. Jako manažer
projektů se v technologickém centru ttz
v Bremerhavenu zabývá pěstováním
energeticky vhodných dřevin s výhodným
cyklem růstu. V Německu zaujímají
plochu cca 4000 ha, především
v Braniborsku a Sasku, kde zemědělci
dostávají podporu za vysázení rychle
rostoucích stromů, především topolů
a vrbových porostů. Na druhé straně:
ne všude je k dispozici technika
umožňující stromy po 3-4 letech kácet
a zpracovat na štěpky. /eb/
Zdroj: VDI Nachrichten
