Je to zcela jednoduché, říkají odborníci z univerzity Bayreuth. Stačí vzít kůru z pomerančů, zbavit ji přírodní látky limonu (oxidu kyseliny citronové), oxidovat a spojit s oxidem uhličitým. A již máte bez vysokých nákladů ekologicky funkční šetrné materiály pro různé průmyslové aplikace. PLimC je název této „zelené“ látky, která podle vědců z univerzity v Bayreuthu poprvé umožňuje na základě obnovitelných surovin vyrábět široké spektrum vysoce výkonných plastů. PLimC je polykarbonát, který se dá vyrobit za pomoci syntézy oxidu kyseliny citronové s oxidem uhličitým. Tak je podle odborných údajů zaručeno, že na rozdíl od klasických polyuretanů ten na biobázi neobsahuje zdraví škodlivou složku bisfenol A. Nový plast na biobázi disponuje celou řadou potřebných vlastností, které lze využít v průmyslovém měřítku. PLimC je tvrdý, odolává zvýšeným teplotám, je průhledný a hodí se zejména jako materiál pro nanášení a nánosování. PLimC jako bioplast je vhodný i pro využití u antimikrobiálních polymerů, neboť může zabraňovat shromažďování bakterií E. coli. Jako základní materiál je také vhodný pro výrobu nádob a kontejnerů, které se používají ve zdravotnictví, kde také snižuje riziko vzniku infekcí. Tento druh polymerů se může také využívat při výrobě plastových implantátů, neboť výrazně snižují v nemocnicích riziko infekce. Zcela jiný příklad využití nového bioplastu je jeho zajímavá vlastnost po určitých úpravách – rozpustnost v mořské vodě. Zde se uvažuje o využití tohoto druhu plastu při výrobě lahví, sáčků a kanystrů. Tyto výrobky se v poměrné krátké době působení slané mořské vody rozpouštějí a dramaticky tak snižují stále rostoucí znečišťování vody v mořích a oceánech.
