V dnešní době se bionickými mohou stát i organismy, od kterých byste to asi nejspíš nečekali. Jako například houby, ze kterých si klidně uvaříte dobré jídlo. Badatelé amerického institutu Stevens Institute of Technology si v supermarketu koupili žampiony a poskytli jim bionickou výbavu. Na 3D tiskárně jim vytiskli materiál se sinicemi, který pospojovali grafenovými nanopásky. Takto vybavený žampion může vyrábět elektřinu, když na něj svítí světlo. Na první pohled to vypadá jako nějaká rekvizita z příběhu o Alence v říši divů. Bionické žampiony jsou ale součástí širšího výzkumu, jehož cílem je lépe pochopit fungování buněčných systémů a pak takové poznatky využít při vývoji nových technologií a aplikací pro obranný průmysl, zdravotnictví nebo třeba oblast životního prostředí. Jak říká šéf výzkumu Manu Mannoor, jejich bionický žampion vyrábí solární elektřinu. Využili 3D tištěný materiál s živými sinicemi, který zkombinovali s nanomateriálem schopným vést elektrický proud. Tím rozšířili možnosti obou těchto technologií a vytvořili kompletně nový a funkční bionický systém. Bioinženýři dobře vědí o schopnosti sinic, čili fotosyntetických bakterií, vyrábět elektřinu. Jejich využití ale doposud vázlo, protože sinice obvykle dlouho nepřežívají na umělých, byť biokompatibilních substrátech. Mannoor a jeho kolegové tudíž zkusili, jestli by vhodné prostředí sinicím nemohli zajistit důvěrně známé plodnice žampionů. Na těchto plodnicích totiž za normálních okolností žije bohaté společenstvo mikrobů, byť tam sinice nehrají prakticky žádnou roli. Vědce zajímalo, zda plodnice žampionů mohou sinicím zajistit ty správné podmínky, hlavně pokud jde o živiny, vlhkost a kyselost prostředí, tak aby sinice mohly vyrábět elektřinu po delší dobu. Výsledky experimentů ukazují, že sinice ve 3D tištěném materiálu skutečně přežívají o několik dní déle na živých plodnicích než na mrtvých žampionech nebo na žampionech ze silikonu.
