BIMU Milano 2008 v předvečer EMO 2009

Od 3. do 7. října 2008, což je termín zahrnující také víkendové dny (nedovedu si představit pořádání úspěšného strojařského veletrhu v ČR v sobotu a v neděli), proběhla v Milaně, v prostorách nového výstaviště, výstava obráběcích a tvářecích strojů BIMU a Sfortec 2008, výstava dílů a komponent pro výrobu strojů. Na 70 000 m2 se prezentoval výkvět italského strojírenského průmyslu s konkurencí z dalších 32 zemí včetně ČR , zastoupené poloitalským Tajmac-ZPS Zlín, TOS Kuřim a Narexem. BIMU pořádá italská Asociace výrobců, známé UCIMU, již po 26., přesně od roku 1958, tedy data nástupu průmyslu obráběcích strojů v této zemi, která v čelných pozicích vystřídala někdejší ČSR. Uvážímeli, že výstavu navštívilo asi 100 000 lidí a provází ji intenzivní obchodní rozhovory předem připravené UCIMU do detailu tak, aby každá zahraniční delegace potkala v osobním jednání všechny zástupce domácích výrobců, jež projeví zájem, musíme konstatovat, že čelné pozice ve světových tabulkách producentů obráběcích a tvářecích strojů si Italové drží právem. Lekci by nám zřejmě mohli dávat také v inovační strategii, která doznala v posledních letech podstatných změn a projevuje se úspěchy na vyspělých trzích. A dokonce v leteckém průmyslu, což je vždy dobrá vizitka zaslaná konkurenci. Pokud bychom pak sepsali seznam firem, italských i zahraničních, které sledují vývoj nabídky obráběcích a tvářecích strojů, dostali bychom se do vyšších pater ekonomiky. Musíme prostě konstatovat, že Italové umějí a směle očekávají příští ročník EMO 2009, jenž se má pořádat právě na nově vybudovaném výstavišti s dobrou dostupností od letiště Malpenza i ze stanice metra města Milano. Světové žebříčky revitalizují evropské producenty Je sympatické, že Italové vždy nabízejí srovnání s nejlepšími. Hledí na japonskou produkci, jako vedoucího lídra s celkovým podílem na světové produkci (ta byla v roce 2007 50,100 mil. eur) na úrovni 18,7 % s obratem 9,400 mil. eur. Japonci údajně prodali v roce 2007 exportem asi o 11 % méně a tím se dostali na druhé místo (6,500 mil. eur), ale jejich domácí trh konzumoval více a dostal se tak na třetí místo na světě v objemu spotřebovaných strojů. V součtu si Japonci své pozice udrželi. Německo sleduje Japonsko o prsa, neb jeho výroba vzrostla o 14,9 % a získalo tak 18,5 % světové produkce. Je sice druhé v produkci, ale naprosto první v exportu. Drží tak 22,4 % ze světového prodeje v objemu 6,700 mil. eur. Třetí místo co do objemu výroby obsadila Čína, růstem 30,2 % v roce 2007 v objemu 7,400 mil. eur, což je asi 14,7 % světové produkce. Čína je však naprosto největším dovozcem strojů s ročním nárůstem o 7,1 % a hodnotě 11,200 mil. eur. Což je téměř 24 % na světě vyrobených strojů! A jsme u čtvrtého místa v celkové produkci, a to zaujímá Itálie především díky tvářecím strojům! V Itálii se vyrobí celkem 10,6 % na světě vyrobených strojů v hodnotě 5,300 mil. eur. Zato v prodeji jsou Italové ještě čilejší, vydobyli si třetí pozici s podílem na světovém obchodě 9,9 % v hodnotě 3,000 mil. eur. Pozoruhodné bylo navýšení domácí spotřeby italských firem v roce 2007 oproti předchozímu roku o 23,2 %, což svědčí o rozvoji průmyslové výroby Itálie. U samotných výrobců obráběcích strojů došlo ve stejném období o navýšení kapacity z 80,4 na 84,9 %. To umožnilo mimo jiné i uzavření exportních dodávek v roce 2007 o více než 12 %. Hlavním odběratelem italských obráběcích a tvářecích strojů (především) je Německo s 13,5 %, následované Čínou 8,1 %, USA 7,3 %, Španělskem a Francií, obě země po více než 6 %. Velmi konsolidovaný se zdá být pro italské výrobce ruský trh s odkoupením 5 % celkové produkce, polský se 4,2 % a turecký s 3,5 %. Co bude dál? Italský technický časopis Macchine Utensili položil tuto zdánlivě lehkou otázku několika desítkám manažerů přítomných na BIMU Milano a dočkal se zajímavých odpovědí. Na jedné straně vidí výrobci obrovské výhody globálních trhů, které umožnily i menším a rozvíjejícím se zemím nakupovat stroje, na straně druhé zde už byla cítit hrozba z cyklického vývoje spotřeby obráběcích strojů, umocněná velkými obavami o osud automobilového průmyslu v důsledku finanční krize. Mnozí ekonomové se ptali po smyslu výroby dalších a dalších aut, které se hromadí podél všech cest kam oko dohlédne. Navyšující se investice do jejich výroby se omlouvají většinou vyšším standardem bezpečnosti a konec konců i větší čistotou a nižší spotřebou nových motorů současné produkce. Ale co bude dál, jak se bude vyvíjet spotřeba obráběcích strojů v případě krize, nevěděl nikdo. Ozývají se hlasy po jiném ekonomickém smyslu výroby. Obraťme proto větší pozornost na trendy. Mnoho italských výrobců se zajímá o obrábění titanu. Hlavním impulzem je informace, že například na projektu nových boeingů, nejenom Dreamiline, budou všechny hliníkové komponenty vyměněny za titanové, což bude jen u firmy Boeing znamenat nákup asi 120 strojů schopných obrobit tento materiál vyžadující nízké otáčky, leč vysoký točivý moment (kolem 5600 Nm). Například skupina Riellosistemi (kam patří třeba Mandelli) je už ve hře s dodávkou strojů v projektu Rumble (vyslovují to Rambo), ale specifikaci odmítají sdělit. Nepřeje si to zákazník. Rusové se svojí příchylností k titanu nikdy netajili a využívali jej už delší dobu. I na BIMU bylo cítit zájem o úplnou automatizaci výroby využitím vnitřních systémů strojů i obslužných automatů. Někteří výrobci znovu a znovu překvapují různými specifickými koncepcemi, například hydraulickým ovládáním strojů. Čeští výrobci zřejmě hledají na italském trhu především lisy a ohýbací stroje, což se odráží v objemu nákupu oproti strojům obráběcím, kde si naši domácí výrobci dokáží pohlídat vlastní trh. Italové proto hledí k datu otevření výstavy EMO 2009 5. až 10. října v klidu a s nadějí, že ještě více otevřou své brány exportu, neboť na milánské vzdušné a slunné výstaviště přijede mnoho zahraničních návštěvníků. I to byl zřejmě důvod, proč bylo letošní BIMU ve znamení exportu. Jan Baltus Milano