Od 3. do 7. října 2008, což je termín zahrnující také víkendové dny (nedovedu si představit pořádání úspěšného strojařského veletrhu v ČR v sobotu a v neděli), proběhla v Milaně, v prostorách nového výstaviště, výstava obráběcích a tvářecích strojů BIMU a Sfortec 2008, výstava dílů a komponent pro výrobu strojů. Na 70 000 m2 se prezentoval výkvět italského strojírenského průmyslu s konkurencí z dalších 32 zemí včetně ČR , zastoupené poloitalským Tajmac-ZPS Zlín, TOS Kuřim a Narexem.
BIMU pořádá italská Asociace
výrobců, známé UCIMU, již po
26., přesně od roku 1958, tedy data
nástupu průmyslu obráběcích strojů
v této zemi, která v čelných pozicích
vystřídala někdejší ČSR. Uvážímeli,
že výstavu navštívilo asi 100 000
lidí a provází ji intenzivní obchodní
rozhovory předem připravené UCIMU
do detailu tak, aby každá zahraniční
delegace potkala v osobním
jednání všechny zástupce domácích
výrobců, jež projeví zájem, musíme
konstatovat, že čelné pozice ve světových
tabulkách producentů obráběcích
a tvářecích strojů si Italové drží
právem. Lekci by nám zřejmě mohli
dávat také v inovační strategii, která
doznala v posledních letech podstatných
změn a projevuje se úspěchy na
vyspělých trzích. A dokonce v leteckém
průmyslu, což je vždy dobrá
vizitka zaslaná konkurenci. Pokud
bychom pak sepsali seznam firem,
italských i zahraničních, které sledují
vývoj nabídky obráběcích a tvářecích
strojů, dostali bychom se do vyšších
pater ekonomiky. Musíme prostě
konstatovat, že Italové umějí a směle
očekávají příští ročník EMO 2009,
jenž se má pořádat právě na nově
vybudovaném výstavišti s dobrou
dostupností od letiště Malpenza i ze
stanice metra města Milano.
Světové žebříčky
revitalizují evropské
producenty
Je sympatické, že Italové vždy nabízejí
srovnání s nejlepšími. Hledí na
japonskou produkci, jako vedoucího
lídra s celkovým podílem na světové
produkci (ta byla v roce 2007 50,100
mil. eur) na úrovni 18,7 % s obratem
9,400 mil. eur. Japonci údajně prodali
v roce 2007 exportem asi o 11 %
méně a tím se dostali na druhé místo
(6,500 mil. eur), ale jejich domácí trh
konzumoval více a dostal se tak na
třetí místo na světě v objemu spotřebovaných
strojů. V součtu si Japonci
své pozice udrželi.
Německo sleduje Japonsko o prsa, neb
jeho výroba vzrostla o 14,9 % a získalo
tak 18,5 % světové produkce. Je sice
druhé v produkci, ale naprosto první
v exportu. Drží tak 22,4 % ze světového
prodeje v objemu 6,700 mil. eur.
Třetí místo co do objemu výroby
obsadila Čína, růstem 30,2 % v roce
2007 v objemu 7,400 mil. eur, což je asi
14,7 % světové produkce. Čína je však
naprosto největším dovozcem strojů
s ročním nárůstem o 7,1 % a hodnotě
11,200 mil. eur. Což je téměř 24 % na
světě vyrobených strojů!
A jsme u čtvrtého místa v celkové
produkci, a to zaujímá Itálie především
díky tvářecím strojům! V Itálii se vyrobí
celkem 10,6 % na světě vyrobených
strojů v hodnotě 5,300 mil. eur.
Zato v prodeji jsou Italové ještě
čilejší, vydobyli si třetí pozici
s podílem na světovém obchodě
9,9 % v hodnotě 3,000 mil. eur.
Pozoruhodné bylo navýšení
domácí spotřeby italských firem
v roce 2007 oproti předchozímu
roku o 23,2 %, což svědčí o rozvoji
průmyslové výroby Itálie.
U samotných výrobců obráběcích
strojů došlo ve stejném období
o navýšení kapacity z 80,4 na
84,9 %. To umožnilo mimo jiné
i uzavření exportních dodávek
v roce 2007 o více než 12 %.
Hlavním odběratelem italských
obráběcích a tvářecích strojů (především)
je Německo s 13,5 %,
následované Čínou 8,1 %, USA
7,3 %, Španělskem a Francií, obě
země po více než 6 %. Velmi konsolidovaný
se zdá být pro italské
výrobce ruský trh s odkoupením 5
% celkové produkce, polský se 4,2
% a turecký s 3,5 %.
Co bude dál?
Italský technický časopis Macchine
Utensili položil tuto zdánlivě
lehkou otázku několika desítkám
manažerů přítomných na BIMU
Milano a dočkal se zajímavých
odpovědí. Na jedné straně vidí
výrobci obrovské výhody globálních
trhů, které umožnily i menším
a rozvíjejícím se zemím nakupovat
stroje, na straně druhé zde
už byla cítit hrozba z cyklického
vývoje spotřeby obráběcích strojů,
umocněná velkými obavami
o osud automobilového průmyslu
v důsledku finanční krize. Mnozí
ekonomové se ptali po smyslu
výroby dalších a dalších aut, které
se hromadí podél všech cest kam
oko dohlédne. Navyšující se investice
do jejich výroby se omlouvají
většinou vyšším standardem
bezpečnosti a konec konců i větší
čistotou a nižší spotřebou nových
motorů současné produkce. Ale
co bude dál, jak se bude vyvíjet
spotřeba obráběcích strojů v případě
krize, nevěděl nikdo. Ozývají
se hlasy po jiném ekonomickém
smyslu výroby.
Obraťme proto větší pozornost
na trendy. Mnoho italských výrobců
se zajímá o obrábění titanu.
Hlavním impulzem je informace,
že například na projektu nových
boeingů, nejenom Dreamiline,
budou všechny hliníkové komponenty
vyměněny za titanové, což bude jen
u firmy Boeing znamenat nákup asi
120 strojů schopných obrobit tento
materiál vyžadující nízké otáčky, leč
vysoký točivý moment (kolem 5600
Nm). Například skupina Riellosistemi
(kam patří třeba Mandelli) je už ve hře
s dodávkou strojů v projektu Rumble
(vyslovují to Rambo), ale specifikaci
odmítají sdělit. Nepřeje si to zákazník.
Rusové se svojí příchylností k titanu
nikdy netajili a využívali jej už delší
dobu.
I na BIMU bylo cítit zájem o úplnou
automatizaci výroby využitím vnitřních
systémů strojů i obslužných automatů.
Někteří výrobci znovu a znovu
překvapují různými specifickými
koncepcemi, například hydraulickým
ovládáním strojů. Čeští výrobci zřejmě
hledají na italském trhu především
lisy a ohýbací stroje, což se odráží
v objemu nákupu oproti strojům obráběcím,
kde si naši domácí výrobci
dokáží pohlídat vlastní trh.
Italové proto hledí k datu otevření
výstavy EMO 2009 5. až 10. října
v klidu a s nadějí, že ještě více otevřou
své brány exportu, neboť na milánské
vzdušné a slunné výstaviště přijede
mnoho zahraničních návštěvníků.
I to byl zřejmě důvod, proč bylo
letošní BIMU ve znamení exportu.
Jan Baltus
Milano