Zkratka BIM je v poslední době čím dál častěji zmiňována nejen v technicky zaměřených médiích. Skrývá se za ní Building Information Modelling nebo také Building Information Management, tedy modelování nebo řízení informací o stavbě. Co se týče významu, byla pro oblast AEC Americkou komisí pro standardizaci stanovena následující definice: Informační model stavby (BIM) je digitální reprezentace fyzických a funkčních charakteristik prostoru, stavby a vybavení. BIM je sdílený zdroj informací o stavbě vytvářející spolehlivý základ pro rozhodování během životního cyklu stavby. Je definován od samého počátku projektu, od záměru až po odstranění stavby. První předzvěstí systémů BIM byly systémy pro správu budov, FM (Facilities Management), součástí širší rodiny CAD produktů pro stavaře a architekty označovaných jako AEC (Architecture Engineering Construction). Oblastí působení BIM však není jen obor AEC, zasahuje i do strojařských CAD systémů a do geografických informačních systémů GIS. Více než 3D Jednoduše řečeno je BIM metodika projektování založená na jednotném 3D modelu stavby (či provozního nebo výrobního celku), který kromě popisu geometrických vlastností obsahuje i další, neprostorové informace. 3D reprezentaci modelu doplňuje především o další rozměr, o čas. Díky tomu podporuje integraci informací potřebných během celého životního cyklu produktu, tedy od záměru po plánování, navrhování, realizaci, řízení výroby, správu, údržbu a nakonec po případnou likvidací objektu (stavby, provozního nebo výrobního celku apod.). Proto se při rozšíření o parametr času hovoří o 4D reprezentaci, což odpovídá užívanému fyzikálnímu modelu. Někdy se do počtu dimenzí započítávají také další v BIM zahrnuté parametry, například náklady, provozní a výrobní údaje a další. Pak se hovoří o n-D modelu – to však trochu připomíná marketingový trik užívaný u 4D, 5D a 6D kin. Protože modely BIM nejsou jen pouhé 3D objekty, ale jsou doplněny i o informace, které prostorový charakter nemají, lze v nich data vyhledávat prostorově i běžnými databázovými nástroji. Prvky BIM modelu se definují parametricky a s definicí vazeb na ostatní prvky, takže se při změně objektu mění i objekt závislý. BIM model umožňuje sdílet obsažené informace uvnitř i vně realizačního týmu a podporuje souběžnou práci celého týmu se sdílením i přidáváním informací. Proto neznamená implementace BIM systému jen pořízení nového softwaru. Je nutná také změna myšlení v pracovních postupech a návycích, která vede k nové metodice práce, ke spolupráci v reálném čase na jednotném modelu produktu. Tento způsob spolupráce vyžaduje možnost hladké vzájemné spolupráce. K tomuto účelu byl definován otevřený standard souborového formátu IFC (The Industry Foundation Classes). Ten samozřejmě nepřenáší jen informace o prostorových vazbách, ale ke každému prvku lze přiřadit i další potřebné informace ve smyslu BIM modelu, jde tedy o multiprofesní informace. Přínosy formátu IFC závisejí na tom, jak je v různých modulech BIM systému interpretován. Ideální je, když s ním modul pracuje přímo, nativně. Pokud se data do a z modulu importují a exportují, mohou vznikat problémy – různé moduly mohou data různě interpretovat, případně některé nedokáží s některými typy dat pracovat. Tyto problémy má řešit certifikace BIM aplikací pro formát IFC. Od návrhu pro vizualizaci a správu Moduly systému BIM lze roztřídit do dvou skupin. Jednak ty, které model vytvářejí, což jsou v podstatě klasické CAD a CAE programy, které musejí mít navíc i schopnost práce s daty ve společném BIM formátu (ICF). Druhou skupinou jsou moduly pro správu a prohlížení projektu, tedy moduly pro vizualizaci a simulace, pro 4D plánování, pro generování rozpočtů, seznamů či výpisů apod. K tlaku na uplatňování metody BIM dochází nejen ve stavebnictví, ale i ve strojírenském průmyslu, zejména v oboru projektování velkých produkčních a provozních celků Plant Design – v tomto oboru se velmi podobné postupy používají už řadu let. Uplatňuje se v nich také kombinace nástrojů CAD a GIS, zejména z oblasti analýzy sítí. Ke spolupráci s GIS daty a nástroji samozřejmě dochází i ve vlastním oboru BIM. Spolupráce nástrojů BIM a GIS umožní optimalizovat projektování prostředků infrastruktury a lépe posuzovat, jak projekt působí na okolní ekosystém, jak se propojí s existujícím zastavěným prostředím a další. Data BIM lze doplnit o data mapová, modely terénu, výsledky zpracování leteckých snímků apod., pocházející z databází GIS. Obory BIM, CAD a GIS mají ten společný rys, že jsou založeny na zpracování prostorových dat. Liší se jen měřítkem, od setin milimetrů po metry u strojírenského CAD, od centimetrů po kilometry u AEC a od metrů po tisíce kilometrů u GIS, takže využití prostorových vztahů a jejich integrace s běžným typem dat jsou při projektování zcela přirozené. Snižování nákladů Využití metody BIM má příznivý vliv zejména na snížení nákladů – podle průzkumů provedených v Evropě může úspora dosažená použitím metody BIM ve stavebnictví dosáhnout 20 % z celkových nákladů za celý životní cyklus stavby (UK Project Case Studies 2004 pro normu BS1192:2007). Některými z dalších přínosů je i zdokonalení komunikace mezi účastníky procesu projektu, zlepšení kontroly a kvality výsledného produktu, dostupnost aktuálních informací na jednom místě, předcházení kolizím, zvýšení transparentnosti a zlepšení přístupu k informacím při rozhodování v různých etapách životního cyklu produktu apod. Aktivity pro zavádění BIM existují po celém světě. Vláda České republiky svým usnesením č. 682 ze dne 25. září 2017 schválila dokument Koncepce zavádění metody BIM v České republice, v jehož odstavci Plán postupného zavádění BIM v ČR je od roku 2022 stanovena povinnost používat u nadlimitních vládních zakázek postupy BIM. Josef Chládek
