Podle propočtů Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) průměrná spotřeba energie na vytápění v této topné sezoně klesla o více než pětinu. „Česká domácnost se spotřebou 40 GJ tepla a ceně 700 Kč za jednotku letos zaplatí za vytápění o 5600 Kč méně než v loňském roce. Spotřebitelé, kteří topí pevnými palivy, budou mít úsporu zhruba poloviční. Dřevo, pelety i uhlí totiž dlouhodobě patří k nejlevnějším palivům,“ uvedla Marcela Kubů, zástupkyně AVMI. Ze zprávy ERÚ vyplývá, že cena tepla dlouhodobě roste. Za posledních 12 let stoupla průměrná cena 1 GJ tepla vyrobeného z uhlí pro konečného spotřebitele o 78,6 %. Z ostatních paliv dokonce o 79,4 %. Výdaje na vytápění jsou přitom zásadní položkou v rozpočtu každé naší domácnosti: tvoří 60 % jejich nákladů na energie. Průměrná spotřeba energie české domácnosti vychází ze studie Potenciál úspor energie v budovách v ČR, kterou vloni zpracovala poradenská společnost PORSENNA o. p. s. „Vzhledem k tomu, že dodavatelé budou letos muset svoje náklady rozpočítat na menší objem spotřeby, je pravděpodobné, že teplo příští rok o něco podraží,“ varuje Marcela Kubů.
KAŽDÝ STUPEŇ PLUS ZNAMENÁ AŽ 10PROCENTNÍ ÚSPORU TEPLA Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu byly na začátku topné sezony průměrné měsíční teploty na území ČR srovnatelné s rokem 2012, nebo dokonce nižší. Od prosince jsou však o 2,3 a více stupňů Celsia vyšší (viz tabulku). Rekordně vysokého průměru pak dosáhly letošní březnové teploty s hodnotou 6,6 °C. To je meziročně více než 7 °C a současně vůbec nejvyšší teplota za posledních 53 let naměřená v březnu. Chceme-li spočítat závislost spotřeby tepla na venkovní teplotě vzduchu, lze použít jednoduché pravidlo: každý teplotní stupeň navíc znamená 6 až 10 % úspory energie. Pokud byly v letošním zimním období teploty průměrně o 2,2 °C vyšší, pak české domácnosti mohly oproti loňsku ušetřit až 22 % nákladů na vytápění. Výpočet vychází z teplot zprůměrovaných pro celou ČR. Může se proto lišit podle konkrétního regionu, způsobu vytápění i dodavatele tepla.
NEJMENŠÍ KONTROLU NAD ÚČTEM MAJÍ DOMÁCNOSTI S CENTRÁLNÍM VYTÁPĚNÍM Nejvíce českých domácností (36 %) ode-bírá teplo z centrálních rozvodů tepla. Teplárny zásobují v ČR téměř 1,5 mil. bytových jednotek. Následují domácnosti vytápěné zemním plynem (34 %), tuhými palivy (topí jimi 15 %), elektřinou (6 %). Zbývajících 9 % bytů a rodinných domů je vytápěno ostatními zdroji. Dálkově zásobované objekty jsou oproti těm, které disponují vlastním kotlem, znevýhodněny tím, že mají nejmenší kontrolu nad účtem za vytápění. Spotřebitelé s vlastním kotlem si mohou spotřebu regulovat kvalitním seřízením otopné soustavy, příp. změnou dodavatele energie, či výhodnějším nákupem pevných paliv. Nejvyužívanější systém CZT je obecně správný koncept. České domácnosti však nemohou ovlivnit, kolik tepla do systému vstupuje, a pokud chybí na radiátorech měřiče spotřeby, ani vyúčtování podle plochy bytu. Teplárenské sdružení ČR provedlo v teplárnách průzkum. Ukázal, že přibližně polovina roční spotřeby tepla průměrné české domácnosti v bytovém domě se spotřebuje na vytápění a cca 10 GJ směřuje na ohřev teplé vody. A také: že v letošní zimě klesla meziročně dodávka tepla kvůli velmi teplému počasí o 15 %. Podle ředitele TS ČR Martina Hájka: „Výše úspory pro běžný byt se bude pohybovat mezi 1150 a 1700 Kč.“ Zhruba 45 % z uvedené úspory se projeví v aktuálním vyúčtování nákladů za vytápění za rok 2013. To prakticky vynuluje zvýšení nákladů na vytápění z chladného jara 2013, kdy se topilo až do začátku června. Druhá část úspor (cca 55 %) se promítne do vyúčtování za rok 2014 a lidé ji pocítí ve svých peněženkách až na jaře roku 2015. Přestože stanovení ceny dálkového tepla podléhá regulaci ERÚ, teplárny nemají motivaci k efektivnější distribuci tepla, ani ke snížení tepelných ztrát. Sebemenší zvýšení nákladů na rozvod tepelné energie promítnou do ceny pro koncového odběratele. Na nedostatečnou transparentnost tvorby cen v teplárenství upozorňuje také studie Transparency International: „Navzdory vysoké míře regulace v teplárenském odvětví stát není schopen zabránit nežádoucím projevům monopolizace. Nejvíce viditelným projevem této monopolizace je umělé navyšování ceny pro koncové odběratele tepla.“
VELKÝ POTENCIÁL ÚSPOR JE V ZATEPLENÍ BUDOV I TEPLOVODŮ Spotřebitelé však nemusí jen pasivně čekat na další teplou zimu. Až o polovinu nižší spotřeby tepla mohou dosáhnout investicí do snížené energetické náročnosti budovy, resp. když objekt zateplí a vymění v něm stará okna. „Komplexní zateplení se téměř vždy vyplatí provést v nízkoenergetickém standardu. Pak se investice vrátí v průměru za 12,5 roku. Pokud počítáme, že ceny energií vzrostou každoročně o 5 %, zateplení bude spořit energii alespoň dalších 20 let,“ dodává Marcela Kubů. Vedle renovace obytných budov velký potenciál úspor spočívá také v distribuci tepla, tedy v samotných rozvodech, na něž se často zapomíná a kde může docházet k velkým ztrátám. Podle AVMI cestou z teplárny do domácnosti unikne přibližně 1/5 tepla. Mohou za to nekvalitní izolace teplovodů, do nichž některé teplárenské společnosti neinvestovaly desítky let. V konečné ceně za vytápění to pro spotřebitele
