Soudobá léčba nádorů ozařováním obvykle využívá polychromatické rentgenové záření, které zahrnuje rentgenové paprsky o různých energiích, včetně nízkoenergetického rentgenového záření, co ani nepronikne lidskou pokožkou. K nádoru se ve skutečnosti dostane jen omezená část rentgenového záření. Pokud by při ozařování bylo použito monochromatické rentgenové záření s přesně nastavenou hladinou energie záření, které by cílilo na látky schopné uvolnit elektrony, tak by to mohlo být proti nádoru velmi účinné. Kotaro Matsumoto z japonské Kyoto University a jeho kolegové vymysleli postup léčby ozařováním, při němž cílí monochromatickým rentgenovým zářením na prvek gadolinium, který se před samotným ozařováním dostane do nádorových buněk. Tím řeší jeden z hlavních problémů dnešních léčebných postupů při ozařování nádorů. Aby badatelé dostali zmíněné gadolinium do buněk nádoru, tak ho „naložili“ do speciálně navržených nanočástic z křemíku. Experimenty s kulturami nádorových buněk ukázaly, že tyto buňky během jednoho dne tyto nanočástice i s gadoliniem absorbují. Nanočástice se přitom dostanou do blízkosti jádra nádorových buněk, kde sídlí významná část zranitelného buněčného aparátu. Poté badatelé využili služeb synchrotronu SPring-8 v japonské Harimě a nádorové buňky plné nanočástic s gadoliniem ozářili monochromatickým rentgenovým zářením. Šlo o záření na energetické hladině 50,25 keV, kterým ozařovali buňky po dobu jedné hodiny. Během dvou dnů byly všechny nádorové buňky zcela zlikvidovány. Atomy gadolinia po zásahu tímto zářením uvolnily nízkoenergetické elektrony, které „rozsekaly“ životné důležité struktury nádorových buněk.
Stanislav Mihulka
