Britská společnost Air Fuel Syndication zvládla technologii, která by mohla přispět k boji proti klimatickým změnám: syntetický benzín vyráběný ze vzduchu a elektřiny z alternativních zdrojů. Základními prvky procesu, jímž společnost vyprodukovala prvních 5 litrů benzínu, jsou (aspoň podle britského listu The Daily Telegraph) louh sodný a oxid uhličitý ze vzduchu. Po sérii elektrolýz se dospěje k vodíku a v další fázi k metanolu. Po průchodu příslušným reaktorem vznikne nová pohonná hmota, údajně podstatně čistší než běžný benzín. Dvouletý projekt si vyžádal 1,1 mil. liber (cca 30 mil. Kč). „Blíže neurčená ‚série elektrolýz‘ se bez levné elektřiny dostává energeticky – a tedy i ekonomicky – do oblasti sci-fi. Energeticky náročná je i katalytická transformace metanolu na uhlovodíky, jež si rovněž vyžádá značné množství energie. Celková energetická bilance procesu se tak dostává do výrazného deficitu, neboť tato výroba spotřebuje více energie, než se z ní získá,“ hodnotí informace zpoza průlivu La Manche specialista na kapalná paliva prorektor Vysoké školy chemicko-technologické Milan Pospíšil. Za daleko reálnější považuje zkapalňování uhlí, zemního plynu či uhlí: „V podstatě dokážeme realizovat chemické procesy, jimiž lze energii slunce primárně transformovanou do biomasy (nebo méně energetických fosilních paliv) a zkoncentrovat na hodnoty odpovídající současné ropě. Nemusíme přitom čekat miliony let. Výsledek máme prakticky okamžitě.“ Jak známo, řízenou oxidací se uhlí, příp. zemní plyn i biomasa, zplyňují. Vzniklý syntézní plyn (směs oxidu uhelnatého a vodíku) se vyčistí od síry a dalších nežádoucích příměsí. V ČR (v případě uhlí) i stop radioaktivity. Kupříkladu ve Vřesové z něj vyrábějí v plynové turbíně elektřinu a přispívají tak k ekologizaci energetiky. Při zkapalňování se syntézní plyn přeměňuje na vhodném katalyzátoru Fischer-Tropschovou syntézou v tzv. syntetickou ropu. Lze ji transportovat daleko snáz než uhlí a plyn. Pro její zpracování na pohonné hmoty a další chemickou produkci se mohou využít existující rafinerské kapacity. Navíc tato surovina neobsahuje žádnou síru. Nepřímé zkapalňování zahrnuje nejprve zplynění na směs oxidu uhelnatého a vodíku, po němž následuje Fischer-Tropschova syntéza nebo syntéza metanolu a konverze metanolu na benzín. Fischer-Tropschova syntéza představuje přípravu motorových paliv destruktivní hydrogenací uhlí. Za zvýšené teploty, tlaku a za přítomnosti katalyzátoru (kobaltu nebo niklu) vzniká adicí vodíku na oxid uhelnatý směs uhlovodíků (alkanů a alkenů), kterou lze dále reformovat na vysokooktanový benzín. /vp/
