Osmičlenná parta pivovarských bednářů z Plzeňského Prazdroje, která je poslední pokračovatelkou tohoto slavného řemesla spadajícího pod některý z pivovarů, usiluje o zapsání na prestižní seznam nehmotného dědictví organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO. První krok na cestě do prestižního společenství má již Plzeňský Prazdroj zdárně za sebou: Jeho bednáři byli zapsáni do krajského seznamu kulturního a historického dědictví. Nyní již usilují o zápis do seznamu celonárodního. „Seznam UNESCO je pak tou nejvyšší metou, které bychom rádi dosáhli,“ uvedl vedoucí úseku historických řemesel Plzeňského Prazdroje Petr Tůma. Jak se do elitní společnosti dostat, k tomu pomohou plzeňským bednářům cenné zkušenosti jejich kolegů z Francie. V Plzni jsou nyní na výměnné stáži bednářští učni nejstarší učňovské školy tovaryšského společenství Compagnons du Devoir. Její tradice sahá až do středověku a díky své dlouhé historii figuruje v seznamu UNESCO. Odborníci z Plzeňského Prazdroje počítají s tím, že s vedením tovaryšské školy, s níž dlouhodobě spolupracují, budou v příštích měsících další kroky na cestě do prestižního společenství konzultovat. V Plzeňském Prazdroji je nyní na stáži šest bednářských učňů z Francie a spolu s nimi jeden učitel. „Přijeli se k nám naučit, jak se vyrábějí pivní sudy. Sami ve své rodné zemi vyrábějí sudy na víno, a byť princip práce zůstává shodný, přeci jsou v obou postupech rozdíly. Oni více používají stroje, naši bednáři pracují ručně. Učni jsou v 1. ročníku, mají však naprosto odlišný systém vzdělávání, než je u nás. Jedná se především o poměr teorie a praxe ve výuce, studenti jsou vždy dva týdny ve škole a poté mají šest týdnů praxe ve svých mateřských firmách, které si je od prvního ročníku vychovávají,“ dodal Petr Tůma. Plzeňští bednáři jsou pokračovateli slavné bednářské tradice. V dobách největšího rozkvětu jich na začátku minulého století pracovalo v Plzeňském Prazdroji zhruba 150. Tradici tohoto řemesla drží Plzeňský Prazdroj jako jediný pivovar na světě. Bednáři v Plzni vyrábějí malé pivní sudy o objemech od 17 do 25 litrů pro různé slavnostní příležitosti, zároveň se starají o ležácké sudy a dubové kádě, ve kterých v plzeňských sklepích kvasí a zraje pivo. Díky jejich práci mají dnešní sládci stále k dispozici srovnání s historickými vzorky piva. Chuť piva Pilsner Urquell se proto nijak nemění. Každoročně plzeňští bednáři vyrobí a vysmolí dva nové ležácké sudy o objemu 40 hl, které se přesunou do ležáckých sklepů. „Zároveň dvakrát v roce smolíme nejméně 26 sudů ze sklepa, přesné číslo záleží na požadavcích pivovaru,“ doplnil mistr bednář Josef Hrůza. Ležáckých sudů má stále pivovar kolem stovky. Kádí je ve sklepích také kolem stovky. Ty se nesmolí, ale opravují a udržují. Plzeňské sudy se vyrábějí z pomalu rostoucího českého dubu z křivoklátských lesů. /sed/
