Čtvrtá průmyslová revoluce vyvolává hluboké změny i na trhu práce, který bude v budoucnu vypadat podstatně jinak, než tomu bylo v posledních desetiletích. Masové přijetí nových technologií by se mohlo v budoucnu dotknout mnoha ženských pracovních míst, poněvadž právě ženy se často nechávají zaměstnávat na místech vyžadujících sice precizní a jemné, nicméně opakující se rutinní činnosti – zvláště pak v tzv. rozvojových zemích. V Evropě a v USA nejde o žádnou mimořádnou hrozbu. V Africe a v Asii už je ale situace o mnoho kritičtější. Odhaduje se, že do roku 2030 bude muset změnit zaměstnání celosvětově 40–160 milionů žen, tj. 7–24 % z aktuálně zaměstnaných. Pokud se ženám podaří přejít na nové formy práce, pochopitelně často spojené s požadavkem na vyšší kvalifikaci, mají velkou šanci získat lépe placenou a nezřídka i fyzicky méně náročnou práci s menší časovou dotací, která může zkvalitnit celý jejich život. Budoucí změny na trhu práce by tedy ženy měly chápat spíše jako příležitost a nebát se jich. Jisté ale je, že aby ženy tento transformační proces zvládly, budou potřebovat pomoc. Ženy totiž budou potřebovat nejen získat vyšší vzdělání, ale také stát se mobilnějšími, aby mohly třeba dojíždět za prací do vzdálenějších míst, a mít přístup technologiím, jako jsou počítače, rychlý internet apod., které jim otevřou dveře k novým pracovním a ekonomickým příležitostem. Vzdělání, mobilita a technologie jsou tedy tři základní podmínky, které je potřeba ženám zajistit, aby se smazaly genderové rozdíly, které dnes panují na trhu práce, a svět úspěšně zvládl přechod do nové éry automatizace. Udržitelné cíle rozvoje V roce 2015 se 193 členských států OSN shodlo na vytyčení tzv. Udržitelných cílů rozvoje (SDG). Jeden z nich, cíl 5, se zaměřuje právě na rovnost žen a mužů. Nicméně i po čtyřech letech, které uběhly od této dohody, pokrok žen směrem k rovnoprávnému postavení na pracovišti i nadále zaostává za celospolečenskými měřítky genderové rovnosti. Kromě toho, ukazatele genderové nerovnosti v zaměstnání, které byly stanoveny v roce 2015 (například počet zaměstnaných žen v daných firmách či oborech vs. počet mužů, přítomnost žen ve vedení společností apod.) bude nyní potřeba doplnit o nové položky, které plynou z nové situace v éře automatizace. Vedení podniků v soukromém, veřejném i společenském sektoru budou muset najít odvahu a začít aktivně zavádět společná opatření – mnohá z nich navržená právě s ohledem na ženy. Aby bylo ženám umožněno rozvíjet své dovednosti, aby mohly být flexibilnější a mobilnější a získaly přístup k technologiím a odbornostem, které budou potřebovat. V sázce je mnoho. Pokud ženy nedokážou úspěšně projít potřebnou transformací, tak se může naopak stát, že se ještě více prohloubí rozdíly v odměňování ve srovnání s muži, nebo že dokonce budou muset úplně opustit zaměstnání a jejich podíl na celkové zaměstnanosti významně klesne. /ac/
