Vzhledem k tomu, jakou volnost mají jednotlivé státy americké unie, není divu, že lokální podmínky v jednotlivých částech trhu mohou být velmi odlišné. Zatímco federální administrativa, přesněji prezident Donald Trump, mluví nostalgicky o uhelných elektrárnách a těžbě uhlí (které obě „potápí“ levný zemní plyn, ne regulace), některé státy mají zcela jiné energetické priority. Jedním z nich je notoricky „zelená“ Kalifornie, která se celou řadou opatření, mnohdy mírně řečeno nerozumných, snaží vytvořit energetiku založenou především na obnovitelných zdrojích. V roce 2017 obnovitelné zdroje, primárně fotovoltaické a větrné elektrárny, dodaly do sítě zhruba 38 % celkové spotřeby elektřiny. Tempo postupu je skutečně poměrně rychlé, konečně stát má velmi vhodné přírodní podmínky a de facto také sám o sobě patří mezi jedny z největších ekonomik světa. Ale rychlé rozšiřování s sebou přináší samozřejmě potíže, a to nejen cenové, ale také se stabilitou sítě. A tak se Kalifornie chtíc nechtíc musí postavit i do čela pokusů se skladováním elektřiny. Americký stát se tak stává místem s největší geografickou koncentrací projektů velkých bateriových úložišť a laboratoří pro jejich dodavatele i provozovatele. Jen v červenci předložil jediný distributor, americká společnost Pacific Gas and Electricity Company (PG&E) regulátorovi CPUC žádost na schválení čtyř bateriových projektů pro regulaci sítě. Celkový výkon Li-Ion baterií uvedených v žádosti je 567,5 MW, jejich kapacita pak 2,27 GWh. Do konce roku 2020 mají být v Kalifornii dle představ státu k dispozici úložiště o celkovém výkonu 1,3 GW. Největší úložiště o výkonu 300 MW by mělo vzniknout v bývalé budově strojovny paroplynové elektrárny Moss Landing, která patří společnosti Vistra Energy, a má využít její síťové infrastruktury. Bloky 6 a 7 této elektrárny jsou totiž od konce roku 2016 odstaveny, ale budovy samozřejmě stále stojí. Druhý největší projekt má pak „na svědomí“ společnost Tesla. Měl by mít výkon 182,5 MW a kapacitu 730 MWh. Do budoucna by se mohla kapacita rozšířit až na 1 095 MWh, tedy zhruba šest hodin plného výkonu. Dodejme, že boom obnovitelných zdrojů se v Kalifornii neobešel bez obětí a řada velkých projektů skončila krachem, případně byly alespoň podstatně méně rentabilní, než se čekalo. Baterie jsou podle nás alespoň z krátkodobého hlediska v lepším postavení, zájem o síťové služby bude v Kalifornii nejspíše jen růst. Ale velikou otázkou je životnost baterií v úložišti a případné náklady na jejich náhradu. To budou ty nejzajímavější údaje, které v příštích letech z tamních velkých projektů očekáváme.
