V posledních letech si trh zvykl na rychlý pokles cen lithiových baterií a optimisté usuzovali, že trend bude pokračovat. Situace je ovšem komplikovanější a trend se začíná poněkud ohýbat, tvrdí nová analýza společnosti Navigant Research. „V roce 2019 se ceny snižovaly mnohem pomalejším tempem, než bylo očekáváno po roce 2018,“ uvedl Alex Eller, vedoucí výzkumný analytik. „Celkově jsou naše dlouhodobé předpovědi pro snižování cen li-ion baterií konzervativnější než předpovědi jiných společností. My se domníváme, že existuje reálné riziko nižšího snižování cen v důsledku zvýšené poptávky nebo nedostatku klíčových materiálů.“ Podle Navigant by se cena za kWh lithium-iontových baterií mohla v roce 2030 pohybovat kolem 76 dolarů (zhruba 1 700 korun); Bloomberg New Finance nedávno přišel s odhadem o 14 dolarů nižším: 62 dolarů za kWh. Dnešní ceny se pohybují okolo 140 dolarů za kWh (cca 3 100 Kč/KWh). Co by to znamenalo například na americkém trhu, který je dnes pro bateriová úložiště extrémně důležitý? Společnost Navigant modelovala ceny pro bateriová úložiště energie pro přenosovou soustavu od výkonu 10 MW s kapacitou 5 MWh až po úložiště s výkonem 10 MW a kapacitou 40 MWh. V roce 2019 se cena takového zařízení pohybuje okolo 15,8 milionů dolarů. Předpoklad je, že v roce 2028 bude stejné úložiště za méně než 10 milionů dolarů. Do ruda rozp álený obor My si netroufáme na základě dnešních tržních trendů předpovídat budoucí vývoj, v tuto chvíli je ovšem jasné, že na trhu je skutečně velká poptávka po nových bateriích a výrobci jsou v poměrně komfortní pozici. Podle analýzy společnosti IDTechX se v roce 2018 postavila po světě bateriová úložiště s kapacitou 6,2 GWh a pro technologii to podle firmy byl „annus mirabilis“. Lídrem ve výstavbě stacionárních bateriových úložišť je již po několik let USA. Ovšem také Čína i Jižní Korea vystavěly v roce 2018 úložiště s kapacitou převyšující 1 GWh. Zajímavý je především případ Jižní Koreje, která je nejen sídlem velkých výrobců (Samsung, LG), ale také má v posledních letech velmi štědrý dotační program na rozvoj bateriových úložišť. Zřejmě ale i jejich rychlé zavádění do provozu přispělo k neuvěřitelné sérii několika desítek požárů takových systémů. Veřejně dostupných informací o příčinách požárů a průběhu jejich vyšetřování je poměrně málo. Ty, které zveřejněny byly, naznačují, že chyby nebyly přímo v bateriích, ale jejich managementu na instalacích. Ve většina případů údajně provozovatelé – zřejmě kvůli nedostatků zkušeností z reálného provozu – nedocenili například množství vznikajícího tepla u větších systémů a nezajistili dostatečné chlazení. Ale jak již bylo řečeno, dostupné informace jsou zatím velmi kusé, asi bychom z nich neměli vyvozovat definitivní závěry.
