Prezident světové velmoci č. 1 se
představil v nevšední roli chirurga,
když koncem července během své
cesty po státě Ohio spolu s jeho guvernérem
Tedem Stricklandem navštívil
i Clevelandskou kliniku.
V operačním sále Institutu srdečních
a cévních chorob této kliniky si mohl
vlastnoručně vyzkoušet v současné
době nejmodernější robotický chirurgický
systém i prezentace jeho konkrétního
nasazení při operaci srdeční chlopně,
která zkracuje dobu pacientova zotavování
a snižuje náklady. Tento víceramenný
chirurgický robot dokáže za navigace
lékaře operovat pacienty.
Clevelandská klinika uskutečnila
s 99% úspěšností již zhruba 500 robotem
asistovaných operací a patří v této oblasti
k předním lékařským pracovištím ve
Spojených státech i v celosvětovém
měřítku. Je neziskovým víceoborovým
akademickým zdravotním centrem, které
spojuje klinickou a nemocniční péči
s výzkumem a vzděláváním.
Klinika se etablovala v roce 1921
a k jejím pozoruhodnostem patří rovněž
systém odměňování. Lékaři zde dostávají
pouze plat, tedy bez prémií a jiných
finančních stimulů za počet prováděných
procedur nebo počet sledovaných
pacientů. Každý lékař má smlouvu na
jeden rok a její obnovení je založeno na
dosažených výsledcích. I to byl jeden
z důvodů návštěvy Baracka Obamy na
tomto pracovišti, neboť se zde mimo
jiné zajímal také o názory lékařského
personálu na zdravotní reformu v USA.
Takzvaná roboticky asistovaná chirurgie
se dnes celosvětově využívá zejména
k operacím onkologických onemocnění,
například v oblasti močového ústrojí,
ale i ke gynekologickým zákrokům či
operacím střev. V České republice jsou
již tyto unikátní robotické systémy s příznačným
označením da Vinci nasazeny
na osmi operačních sálech významných
nemocnic a také ony přispívají k modernizaci
našeho zdravotnictví.
Jako první zavedla u nás operaci
pomocí robota v roce 2005 pražská
Nemocnice Na Homolce. Lékaři se
shodují, že se jedná o revoluční metodu,
obdobnou zavedení laparoskopie, tedy
o tzv. operaci „klíčovou dírkou“. Místo
řezu skalpelem postačí totiž díky moderní
technologii několik malých vpichů.
Mezi operatéra a pacienta navíc vstupuje
počítačem ovládané zařízení, které
usnadňuje lékaři provedení výkonu. Ve
světě těchto robotizovaných zařízení
v současné době pracuje kolem 1200.
Chirurgické výkony, prováděné minimálně
invazivním způsobem – tedy bez
velkých jizev na těle pacienta - jsou
šetrné k pacientovi a mohou vést například
k úplnému a trvalému odstranění
nádoru či k funkčně dokonalé rekonstrukci
srdeční chlopně či aorty. Pacient
má minimální krevní ztráty, minimální
potřebu léků (tišících bolest či likvidujících
zbytky nádoru). Jeho hospitalizace
a následná rekonvalescence je maximálně
zkrácena, pacient v krátké době po
operaci přechází do normálního osobního
i pracovního života. Milan Bauman