Evropské banky budou při posuzování žádostí firem a podniků o úvěry hodnotit, jaké dopady na životní prostředí má jejich činnost. Doporučení, která budou muset během několika let finanční ústavy implementovat do svých hodnoticích strategií, vydaly ECB a Evropský orgán pro bankovnictví. Požadavky, které jsou součástí balíčku opatření Evropské komise Green Deal, jenž má za cíl učinit Evropu do roku 2050 uhlíkově neutrální, ovlivní podnikání f i rem i skrze bankovní sektor. Kl íčovými dokumenty EBA jsou Loan origination and monitoring guidelines, v němž zaznívá požadavek na hodnocení ESG (envi romental, social, governance) rizik klientů od 30. června 2021 pro nové transakce a od 30. června 2022 pro monitor ing existujících závazků klientů a Discussion paper on management and supervision of ESG risks for credit institutions and investment firms, který je zatím ve formátu veřejné diskuse, ale bude se v roce 2021 převádět do návrhu technických standardů. Důležitý je také dokument ECB Guide on climate-related and environmental risks, jenž je již po uzavření připomínkovacího řízení, a banky jej tak mohou začít včleňovat do svých interních procesů. Banky tedy budou mít povinnost zveřejňovat například informace o integraci rizik udržitelnosti do řídicích procesů či informace o tom, jak zohledňují významné negativní dopady investic na ESG oblasti. Podle Gabriela Marošiho, manažera pro udržitelnost bankovní skupiny Erste, budou mít tyto dokumenty praktický dopad zejména na korporáty, u nichž budou banky pravděpodobně vyžadovat celou škálu informací o dopadu na klima a životní prostředí. „Pro střední podnikání budou banky spíše využívat možnosti odhadů podle předmětu podnikání, například kolik tun cementu či cihel společnost vyrobila, kolik kWh energie spotřebovala a kolik vody nebo jiných surovin použila. A u nejmenších klientů banky jednoduše použijí hodnoty benchmarků pro dané odvětví a region.“ Jaké konkrétní parametry budou banky sledovat a jak je budou hodnotit, zatím není zcela jasné, protože metodiky jsou prozatím ve fázích příprav. Záležet bude i na tom, jakou informační povinnost jednotlivé finanční ústavy mají.
Z nezávazného doporučení o zveřejňování environmentálních informací v rámci nefinančního výkaznictví ale vyplývá, že důraz bude kladen zejména na uhlíkovou stopu a zelené investice podle standardů takzvané evropské taxonomie. Právě tato regulace, která vstoupí v platnost 1. ledna 2022, bude nejvíce dopadat na výše zmíněné velké korporáty. „Jak se zpřísňují průmyslové limity na znečišťování životního prostředí, musí hodně společností postupně měnit své výrobní technologie tak, aby těmto standardům vyhověly. To s sebou samozřejmě nese zvýšené náklady. Banky tedy budou muset nově tento aspekt zohlednit při posuzování jejich celkové finanční situace, protože i ekologická rizika jsou ekonomickým aspektem.
Prováděcí standardy v procesu zrodu Kromě toho se začnou v posuzovac í ch pro cesech dostávat do popředí i vlivy klimatických jevů a životního prostředí na celkovou finanční situaci klienta. Ať už je to nebezpečí povodní, požárů či extrémního sucha,“ pokračuje Gabriel Maroši s tím, že se stoupajícím rizikem podniku, například v případě sektorů podléhajících zeleným certifikátům potřebným na kompenzaci znečišťování, bude banka nucena zohlednit rostoucí náklady, a tudíž větší riziko klienta. Nutno však dodat, že zatím chybějí prováděcí standardy, tedy detailní technické pokyny, podle kterých by banky měly stavět svá výkaznictví, což povede k tomu, že banky na trhu budou mít na stejného klienta různé požadavky. „Sladění postupů bank by určitě pomohlo pro ulehčení dopadů na reálnou ekonomiku. Jelikož je to nová oblast, tak by pomohlo zřízení centrálního registru pro ekologické informace. Potom by banky a investoři nemuseli vyžadovat stejné informace redundantně, čímž by se snížila nákladová stránka, a tudíž i potenciální negativní dopad do ceny finančních produktů,“ vysvětluje dále. Svou roli by v tomto procesu mohla sehrát i ČNB, která může jako regulátor do jisté míry ovlivnit stanovení pravidel a regulatorních omezení. Je pravděpodobné, že bude také aktivní při přípravě modelů hmotných a tranzitivních rizik pro zátěžové testování dopadu klimatických změn na finanční trhy. Tisková mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová však zatím nebyla příliš konkrétní. „O způsobu promítnutí environmentálních (a obecně ESG) faktorů do obezřetnostních pravidel se na úrovni EU teprve uvažuje. EBA k tomu vydal 30. října 2020 diskusní dokument, který je spolu s obsaženými otázkami uveřejněn ke konzultaci do 3. února 2021, a je tedy předčasné jakkoliv spekulovat.“
O diskriminaci konkrétních subjektů nepůjde Jisté však je, že strategie udržitelnosti v bankovním sektoru a z ní vyplývající hodnocení firem bude mít dopad na pozici firem a podniků na trhu a jejich přístupu k financování, což může vyvolávat otázky o případné diskriminaci jednotlivých subjektů či celých odvětví průmyslu. Podle odborného asistenta na Katedře práva životního prostředí a pozemkového práva PF Masarykovy univerzity Vojtěcha Vomáčky udržitelné financování, které Evropská unie prosazuje, ref lektuje klimatická a jiná environmentální rizika a stejně musí postupovat i banky v jednotlivých členských státech, pokud má bankovní trh zůstat zdravý. „Nejedná se o nic nového, projekty, které nejsou udržitelné, mají například omezený přístup k dotacím a pochopitelně i sníženou šanci, že vůbec dostanou povolení k realizaci. Velcí znečišťovatelé podléhají přísnějšímu odpovědnostnímu režimu a musí plnit různé povinnosti včetně např. uzavírání povinného pojištění. Soudy v některých státech dokonce již potvrzují, že investice do fosilních zdrojů jsou v rozporu s péčí řádného hospodáře,“ vysvětluje. Jeho kolega z Katedry finančního práva a národního hospodářství Johan Schweigl doplňuje, že podle průvodce ECB se má při skórování klást vyšší důraz i na reputační riziko spojené s trendy ve společnosti, jako například negativní vnímání financování neekologických projektů veřejností. „Toto riziko má být reflektováno v ceně za poskytované služby, může tam být tedy požadavek na vyšší úrok, přičemž se de facto stále jedná o ekonomické kritérium. Tento požadavek sám o sobě tedy nepovažuji za diskriminační. Je formulován tak, že hodnocení tohoto rizika má být provedeno ve vztahu ke všem subjektům poptávajícím financování.“ Oba akademici se shodují, že pokud ECB přijme závazná kritéria pro environmentální skórování, je v případě pochyb možné rozporovat jejich správnost v řízení před vnitrostátními soudy na půdorysu konkrétního rozhodnutí. „Nicméně takový postup bude mít jen malou šanci na úspěch. Dosažení udržitelného rozvoje a vysoké míry ochrany životního prostředí je totiž úkolem Evropské unie i jednotlivých států, a tedy i obecným zájmem, který opravňuje k přiměřenému omezení podnikatelských subjektů,“ říká k tomu dále Vojtěch Vomáčka.
Pokud budou chtít firmy dosáhnout na lepší ESG skóre, a tedy i výhodnější podmínky financování, budou muset najít kapitál pro investice a odstranění negativních dopadů nebo vylepšení adaptace pro nové klimatické podmínky. Směrnice a doporučení by však neměly automaticky handicapovat firmy, které mohou mít z povahy své činnosti horší ESG skóre. Martin Berdych, manažer Právních služeb Komerční banky, soudí, že podmínky pro úvěrování společností s horším ESG skóre by mohly jít například cestou takzvaných sustainability-linked loans, tedy úvěrů nebo úvěrových a garančních linek, podporujících snahu klienta splnit předem dané cíle týkající se udržitelnosti. „Plnění takových cílů pak může být měřeno za pomoci sustainability-linked targets (SPTs), tedy cílů navázaných na udržitelnost ve vztahu k daným klíčovým ukazatelům.“ Kromě toho, pokud budou firmy chtít financovat aktivity vedoucí ke zlepšení svého ESG skóre, budou tím naplňovat záměr EU/EK a budou tak mít přístup ke zdrojům financování těchto změn. V rámci Evropské unie totiž existuje rozsáhlý plán veřejné podpory, jako je například RRF (recovery and resilience facility). „V něm jsou připraveny prostředky v objemu zhruba 672,5 miliard eur určené členským státům Evropské unie na podporu transformace, digitalizace a obnovy. RRF bude fungovat jako součást nástroje na obnovu nazvaného Next generation EU, který bude v letech 2021–2024 soustřeďovat prostředky v celkové výši 1,8 biliónů eur. Z pohledu atraktivity pro investory pak může mít ESG skóre nezanedbatelný vliv, protože obliba ‚ESG investování‘ v poslední době rapidně roste,“ říká na závěr Martin Berdych. /Kristina Kadlas Blümelová/
