Tři z jejích šesti bloků po 210
MW představují takzvanou studenou
rezervu. Znamená to, že jsou
v pohotovosti, i když nevyrábějí,
a vyrábět začnou až na pokyn společnosti
NEK v roli provozovatele
bulharské přenosové soustavy. Ten
ovšem stanovil za tuto dodávku
elektrárně nižší cenu, než odpovídá
změnám světových cen uhlí, za které
Varna nakupuje. Antimonopolní
úřad bude zase řešit důvodné podezření
ČEZ, že NEK aktivuje rezervu
v elektrárně Varna nejen v případě
nouzového stavu bulharské elektrizační
soustavy, na což má nárok.
„My ji na jejich pokyn dodáváme
se ztrátou a NEK ji za tržní, dvojnásobně
vysokou cenu exportuje na
Balkán,“ říká Tomáš Pleskač.
Dalším bulharským specifikem
je, že regulátor má právo uložit
elektrárnám kvótu – objem produkce,
který musejí dodat na trh za
regulovanou cenu. Není pak divu,
že v Bulharsku je nejlevnější elektřina
v EU – bulharská rodina vydá
za 100 kWh jen asi 170 korun, Češi
platí 262 korun.
Dá se říci, že nějaká elektřina
přece jen elektrárně k prodeji na
volném trhu zůstane. Pokud ovšem
nevyhlásí ministr pro ekonomiku
a energetiku kalamitní situaci, jak
se stalo letos v zimě a zakáže s okamžitou
platností export elektřiny.Milena Geussová