Americký prezident Donald Trump hodlá opevnit jižní hranici USA, aby zabránil imigraci ze sousedního Mexika. Plánuje tam proto budovat ploty a zdi. Některé bystré firmy působící v oblasti informačních technologií tedy přispěchaly s nabídkou vybudování zdí virtuálních. Toto téma ale brzy začalo rozdělovat technologickou Mekku: Silicon Valley, některé v tomto směru se angažující firmy totiž pocházejí právě odtamtud. Při již probíhajících testech virtuální zdi na jihu Texasu se využívá LIDAR senzorová technologie – technologie, která rovněž umožňuje „vidět“ autonomním vozidlům. Tento konkrétní senzor pochází z dílny start-upové firmy Quanergy, jedné z těch, které se snaží na pohraničním projektu prezidenta Trumpa vydělat. Tato firma vznikla v roce 2012 spolu s dalšími podobnými, které těžily z velkých nadějí, jež se upínaly k autonomním vozidlům, a z toho plynoucích investic. V loňském roce však již bylo patrné jisté nasycení, které souvisí s tím, že technologie autonomního řízení se nevyvíjejí tak rychle, jak se zprvu čekalo. Pohraniční ostraha se tak pro některé z těchto firem stala náhradou za toto oslabení. Technologií, které by se mohly uplatnit při budování virtuální hraniční zdi, je samozřejmě více, řada zaměstnanců těchto firem však s podobnými projekty nesouhlasí. Více než 4 000 zaměstnanců společnosti Google nedávno protestovalo proti tomu, aby se tato firma podílela na vývoji AI technologií pro ministerstvo obrany. Zaměstnanci společností Microsoft a Salesforce zase vystoupili proti smlouvám, které tyto firmy uzavřely ve věci potlačování imigrace. Louay Eldada, zakladatel a generální ředitel společnosti Quanergy, na svoji obhajobu uvedl, že jeho firma vždy plánovala rozšířit své působení i mimo autonomní vozidla a pohraniční ostraha se přímo nabízela. Zásadní otázkou však je, do jaké míry mohou být nové technologie v tomto případě efektivní. Je totiž zřejmé, že i ony senzory budou potřebovat nějakou ochranu, aby se nestaly terčem vandalismu, zvláště v odlehlých a pustých oblastech, kam pohraniční hlídka, i když je včas upozorněna na narušení hranice, není schopna dorazit včas. Další otázkou, kterou si někteří kladou, je cena, která v případě LIDAR senzorů není nejnižší – pohybuje v tisících dolarů. V potaz je třeba vzít i to, že velká část půdy v blízkosti hranice je v soukromých rukou, takže bude záležet i na tom, jak se k permanentnímu monitoringu postaví její vlastníci. Ať už si o správnosti stavby zdi na pomezí USA a Mexika myslíme cokoli, je třeba připustit to, že tam alespoň vědí, o čem mluví z hlediska technického či ekonomického. Vyjadřuje- li se český premiér o technických a ekonomických aspektech ochrany evropských hranic, je evidentní, že neví téměř nic.
