Lidští piloti vrtulníků jistě potvrdí, že řídit takový stroj není ani s moderními technologiemi vůbec jednoduché. V budoucnu by jim s tím měly pomáhat, nebo by je dokonce měly zcela nahradit umělé inteligence. Americká vojenská výzkumná agentura DARPA [Defense Advanced Research Projects Agency — agentura amerického ministerstva obrany zodpovídající za vývoj nových vojenských technologií — pozn. red.] za tímto účelem vyvíjí univerzální robotický systém ALIAS (aircrew labor in-cockpit automation system), který je schopen pilotovat různé typy vrtulníků i letounů. ALIAS je tedy robotický kopilot (nebo dokonce přímo pilot), který by měl přispívat k řízení stroje například při omezené viditelnosti, při problémech s komunikací nebo ve vyloženě nouzových situacích. Program nedávno dosáhl významného úspěchu, když poprvé samostatně vzlétl s vrtulníkem Sikorsky UH-60 Black Hawk, tedy s Černým jestřábem, oblíbeným strojem americké armády, se kterým létá už od roku 1979. Letový test se uskutečnil letos 5. února, kdy se autonomně vrtulník bez lidské posádky vznesl nad základnu Fort Campbell ve státě Kentucky. Ve vzduchu přitom vrtulník strávil 30 minut. Druhý podobný test se odehrál o dva dny později, tedy 7. února, a trval 10 minut. Z dostupných informací je možné odvodit, že nešlo o první letový test systému ALIAS ani o první test na palubě vrtulníku Black Hawk. Podle všeho to byl ale zatím nejvíce ambiciózní test tohoto programu. Bylo to poprvé, kdy při letu systému ALIAS s velkým strojem nebyl na palubě žádný člověk. Klíčovou roli v řízení vrtulníku hrála technologie autonomního řízení Sikorsky MATRIX, která je „mozkem“ systému ALIAS. Uvedené letové testy byly relativně jednoduché. Autonomní řízení provádělo manévry nad letištěm a na své trase se vyhýbalo virtuálním překážkám. Systém ALIAS ale každopádně prokázal, jak blízko už jsme k plně autonomním letům vrtulníků i letadel. Jak se dalo očekávat, Black Hawk pilotovaný systémem ALIAS byl během letu pod dohledem lidského pilota v pozemním řídicím centru. Pěkně to ukazuje probíhající změnu rolí mezi lidmi a počítači v letectví. Přístroje a umělé inteligence se nejprve staly digitálními kopiloty, kteří pomáhají s určitou částí pilotování. Dnes se z nich stávají digitální piloti a lidští piloti se mění na velitele, kteří neovládají stroj přímo z jeho paluby, ale řídí celou misi z pozemního střediska. /Stanislav Mihulka/
