Pokračující automatizace řady
výrobních operací je (a nadále zůstane)
technickým a technologickým
fenoménem této dekády. Její
pozitivní technické, organizační
i ekonomické efekty jsou zjevné,
a to nejenom bezprostředně ve sféře
hromadné a velkosériové výroby.
Vnitropodniková automatizace,
opírající se o progresivní výrobní
a obslužní techniku (zvláště o výpočetní
techniku), generuje zásadní
transformaci managementu výrobních
a logistických procesů, ale
i potřebu komplexního zkvalitňování
podnikového řízení. Automatizace
se v zostřujícím se konkurenčním
prostředí stává životně
potřebnou nejenom ve velkých,
mezinárodních firmách. Aktivně
k ní přistupují i naše podniky.
Praxe potvrdila, že proces automatizace
nelze zužovat výlučně na vyšší
stupeň hardwarového a softwarového
zabezpečení sledovaných výrobních
cyklů či jednotlivých operací. Stranou
nezůstávají ani zdánlivě nevýrobní
vnitropodnikové procesy, zvláště zdokonalování
vnitropodnikové evidence
a komunikace, náhrada zastaralé "papírové"
materiálové, montážní, produktové
a logistické evidence elektronickou,
objektivizace plánovacích, finančních
a realizačních dat atd. Investičně
i realizačně náročná automatizace vytváří
předpoklady pro rozšíření portfolia
nabízených výrobků a odstranění
časově i finančně náročných rutinních
pochodů i pro další úspory energie, materiálu
a vynaložené práce, pro zvyšování
kvality a provozní spolehlivosti
nabízených produktů aj.
Akcent na zjednodušení existujících informačních
procesů, na optimalizaci evidence
toků hmoty v podnicích, rozpracovanosti
výroby a odbytu, nevyúsťuje pouze
v eliminaci donedávna neodmyslitelné
"papírové" zátěže těchto procesů (od
montážního listu exaktního výrobku až
po leckdy zahlcující kvanta dílenských
a skladových průvodek). Podnikový management
žádá, aby vyspělá automatizační
technika převzala na sebe rovněž úlohu
"hlídače" skladových zásob, režijních
nákladů, objednavatele výrobních pomůcek,
termínů oprav jednotlivých strojů
apod. Někdejší dispečerský model řízení
se v podmínkách postupné automatizace
krok za krokem proměňuje v operativní,
stále více elektronizovaný, s dokonalým
informačně-dokumentačním zabezpečením
a s permanentní, průběžně objektivizovanou
zpětnou vazbou.
Samozřejmě: takto komplexně pojatá
automatizace řízení výroby není realizovatelná
bez zevrubné analýzy stávající
informační báze a bez navržení nového
objektivizovaného modelu. Stala
by se prázdným pojmem i tehdy, pokud
by management firmy po jejím zavedení
netrval na striktním dodržování nově
přijatých pravomocí u všech subjektů
vnitropodnikové kooperace a na odpovědnosti
jednotlivých funkčních článků
při operacích s automatizovanými informačními
soubory.
Moderní automatizační modely respektují
objektivně zformovanou paletu
ekonomických, organizačních, plánovacích
a kalkulačních činností uvnitř
podnikových struktur. Někteří manažéři
však nemají snahu implementovat
výlučně nové, ale i maximálně unifikovat
probíhající řídicí procesy. Tomuto
úsilí mohou tvůrci moderního softwarového
vybavení výrazně napomoci.
Jak zvětšující se škálou dostupných detailně
propracovaných souborů, tak
projekty specifických organizačních
systémů a nástrojů. /lav/