Senát v Austrálii zrušil 39 hlasy proti 32 již zavedenou, avšak stále kontroverzní carbon tax – uhlíkovou daň pro největší producenty skleníkových plynů na tomto kontinentu. Austrálie se tímto rozhodnutím vlastních zákonodárců stala prvním průmyslově rozvinutým státem světa, jenž se rozhodl řídit ekologickou politiku vůči průmyslu jinými než daňovými metodami. Převedeno do finanční roviny: 348 australských emisních hříšníků už napříště nebude platit carbon tax ve výši 25 australských dolarů (AUD) za 1 t vypouštěných zplodin. Zatímco průmyslové firmy ušetří, federální kabinet v Canbeře bude muset oželet 8,4 mld. AUD (cca 160 mld. Kč). Rozhodnutí Senátu napadají jak zelení aktivisté, tak poslanci australské Labour Party, kteří carbon tax naopak před dvěma roky prosadili. Zastánci uhlíkové daně namítají, že se jedná o hazard s budoucností země a o výsměch v předvečer chystaného listopadového summitu G20, jenž by se měl konat v Brisbane. Jedním z jeho dominantních témat mají být právě změny klimatu na planetě a přístup jednotlivých zemí k eliminaci ekologické katastrofy planety. Vláda naopak kontruje, že nenamítá proti podpoře účinných ekologických opatření (včetně snižování emisí skleníkových plynů), avšak v reálu nesmí vést k ekonomické stagnaci země a k zastavení jejího růstu. Plošný carbon tax proto hodlá nahradit akčním plánem DIRECT, který má stimulovat australský průmysl k dynamickému vývoji a aplikacím čistších druhů energie, aniž by bylo třeba pro něj administrativně ustanovovat emisní limity. Jedním z největších původců škodlivých zplodin je v Austrálii výroba elektřiny v uhelných elektrárnách. Australané, kteří disponují 4. největšími zásobami uhlí na světě, zároveň patří k největším exportérům tohoto fosilního zdroje. Připadá na ně cca 27 % celosvětového obchodu s uhlím. /vy/
