Přední astronomové objevili vzdálenou
planetu, obíhající kolem hvězdy,
která se blíži ke konci svého života.
To nabízí možnost sledovat pravděpodobný
osud i naší planety Země.
Hvězda V 391 Pegasi se nachází
v souhvězdí Pegasa a je 10 miliard roků
stará. Planeta V 391 b, pojmenovaná
po své hvězdě, je jedna z nejstarších,
jaká kdy byla objevena. Její objev byl
v podstatě náhodný. Všeobecně se předpokládá,
že asi 5 % hvězd obíhají planety.
Ale prvotním cílem studia hvězdy
V 391 Pegasi bylo studium periodicity
vyzařování světla. Pulzování světla
s intervalem několika minut mělo astronomům
poskytnout informace o struktuře
hvězdy. Vědci ale s překvapením
došli k názoru, že nepravidelnost v jasu
hvězdy by mohla být způsobena obíhající
planetou.
Aby vyloučili omyl, pozorovali
hvězdu 7 roků, než si ověřili, že nepravidelnosti
jsou skutečně způsobeny
planetou, která nějak přežila fázi rudého
obra u své mateřské hvězdy. Když
hvězda spálí vodíkové palivo, projde
obrovskou expanzí, při níž se její
objem zvětší několikmilonkrát a její
vnější obal vzplane v heliovém záblesku.
Během této fáze rudého obra bývají
většinou obíhající planety pohlceny.
Na objevu je vzrušující zjištění, že v
planetárním systému mohou planety
přežít fázi heliového záblesku mateřské
hvězdy, komentuje objev profesor Stewe
Kavaler ze Státní univerzity v Iově,
jeden z autorů objevu. Zvláštní zájem
vzbudila okolnost, že před expanzí
mateřské hvězdy ji planeta obíhala přibližně
ve stejné vzdálenosti, jako naše
Země obíhá Slunce.
K otázce, zda naše Země přežije, až
zhruba za 5 miliard roků spálí Slunce
palivo a stane se z něho rudý obr, vědci
uvádějí, že pozorovaná planeta je větší
než Jupiter. Planeta velikosti Země je
zranitelnější. Dá se předpokládat, že
planety Merkur a Venuše v obálce Slunce
zaniknou, a pravděpodobně přežije
Mars. Osud Země je na rozhraní. Mohla
by přežít, ale není to jisté.
Zkoumání pulzujících hvězd a ještě
starších kompaktních bílých trpaslíků
přináší mnoho nových poznatků. Je cestou
k poznání, jak vývoj hvězd působí
na architekturu planetárních systémů.
Studium těchto jevů má velký přínos
pro porozumění nejen našemu planetárnímu
systému, ale i systémům v okolí
naší galaxie. /šmí/