Ojedinělou sbírku památek
vesnické architektury a starých
řemesel každoročně obdivují
návštěvníci skanzenu v Rožnově
pod Radhoštěm. Samotné městečko
najdeme na úpatí Radhoště
– mimochodem jedné z nejna
vštěvovanějších hor Moravskoslezských
Beskyd.
První historické zmínky o existenci
osady jménem Rožnov pocházejí
ze druhé poloviny 13. století.
Roku 1411 pak byl Rožnov povýšen
na město. Rozvíjelo se velmi dynamicky
a brzy se stalo významným
centrem nejen obchodu, ale i řemesel.
V 17. století tu vznikla sklárna
a papírna; od poloviny 19. století
se začíná rozvíjet textilní průmysl,
především lnářství. Prosperovalo
ale například také vinařství. Koncem
18. století se v Rožnově etablovaly
lázně a následně i léčebný
ústav. I když zpočátku prosperovaly
a získaly velice brzy evropský
a později i světový věhlas, v polovině
minulého století postupně
zanikly.
Kromě barokního kostela a pomníku
Františka Palackého (mimochodem
jde o jeden z prvních pomníků
postavených v českých zemích) ale
Rožnov vstoupil do povědomí široké
veřejnosti především díky unikátnímu
projektu – Valašskému muzeu
v přírodě. Každoročně si přicházejí
zdejší expozice prohlédnout tisíce
návštěvníků nejen z Česka. Je slyšet
slovenština, polština, němčina,
angličtina, a dokonce i japonština.
Myšlenka vybudovat toto muzeum,
zasazené do překrásné přírodní
scenérie, vznikla již na počátku
minulého století a v roce 1925 je
založili bratři Jaroňkové. Unikátní
sbírky se postupně rozrůstaly a tak
tu dnes najdeme Dřevěné městečko,
Mlýnskou dolinu a Valašskou dědinu.
V Dřevěném městečku, které je
nejstarší, ale i nejnavštěvovanější
částí, je ojedinělá sbírka zajímavých
církevních i městských staveb, které
sem byly postupně přenesené z okolních
valašských obcí. Expozice prezentuje
život na vesnici na přelomu
19. a 20. století. Nejstarší kousky
ovšem pocházejí již ze 17. století.
Městečko tvoří nejen vlastní domy,
ale také hospodářská stavení a další
objekty, například sýpky a stodůlky,
včelí úly, malované altány, studny
a další vesnické budovy.
Valašská dědina patří k nejrozsáhlejšímu
areálu. Budovala se
postupně od poloviny 60. let minulého
století. Během doby se sem
podařilo přenést řadu ohrožených
objektů, kterým jinak hrozil zánik.
Jednotlivé stavby jsou, podobně
jako v Dřevěném městečku, zasazené
do autentického prostředí, typického
pro život na valašské vesnici
v polovině 19. století. Najdeme tak
zde nejen klasické valašské chalupy,
ale i nejrůznější hospodářské
objekty, sady, políčka a upravené
okolí jednotlivých budov. Návštěvník
má jedinečnou příležitost
nahlédnout nejen do interiérů jednotlivých
chalup, ale například i do
zdejší školy.
Mlýnská dolina patří k nejmladší
součásti skanzenu; byla zpřístupněna
na počátku 80. let minulého
století. I zde je umístěno množství
zajímavých technických památek,
které dokumentují každodenní život
a práci našich předků.
Naprostá většina mechanismů
v budovách je poháněná vodní silou.
K tomu tu vybudovali dodnes ojedinělý
systém nejrůznějších vodních náhonů
a kanálů. Unikátní stavbou je například
funkční nedávno zrekonstruovaný
vodní hamr; ostatní stavby jsou povětšinou
věrnými kopiemi historických
budov, které byly většinou postavené
podle původní dobové dokumentace.
Nechybí ani expozice dopravních
prostředků, které se využívaly
v zemědělství, v lesnictví, ale také
k přepravě osob. V příštích letech se
plánuje rozšíření expozice v Mlýnské
dolině například o dobovou sklárnu,
či o ukázky bydlení hamerníků
a kovářů na Valašsku.
Díky mravenčí práci desítek (a možná
i stovek) nadšenců tak má návštěvník
Valašského muzea v přírodě jedinečnou
možnost poznat každodenní
život a práci na Valašsku s odstupem
několika staletí. Celý projekt je podporován
z fondů Evropské unie.
Ctibor Čejpa,
Rožnov pod Radhoštěm
Foto autor