Architektem a projektantem baziliky v Gabonu česká HELIKA

Společnost HELIKA podepsala smlouvu se státem Gabon na vytvoření architektonického návrhu a vyprojektování nové baziliky. Tato řádově dvoumiliardová sakrální stavba by měla začít vyrůstat na jednom z pahorků hlavního města Libreville již v příštích dvou letech. Bazilika je po nemocnici v Gabonu, kde je společnost HELIKA autorem architektonického návrhu a zároveň generálním projektantem, doposud nejvýznamnějším projektem na africkém kontinentě z pera českých architektů. Sakrální architektura představuje typ staveb se zvláštním posláním. Jsou to stavby, které v sobě odráží výraznou architektonickou identitu těsně spjatou s výtvarným uměním. Významným výrazovým prostředkem je konstrukční řešení, nabízející rozmanité formy v pojetí soudobé architektury. Hlavní věž baziliky stoupá do úctyhodných 70 m a její základna má rozpětí 160 m na 80 m. Konstrukce vytváří prostorovou strukturu, která má pojmout 4500 lidí. Jedním ze základních prostředků k vyjádření výtvarné formy je beton. Nosnou konstrukci navrhované baziliky tvoří železobetonová skořepina – odhalená betonová konstrukce, která je po stranách podepřena řadou bílých ocelových sloupů. Materiály jsou voleny s ohledem na jednoduchou údržbu a dlouhou životnost. Beton s příměsí bílého cementu a mletého mramoru má samočisticí účinek odolávající i náročnému klimatu. Prostor stavby dotvářejí skleněné vitráže, které kontrastují s bílou hmotou betonu. Světlo zaujímá u stavby mimořádné postavení. Přirozeně osvětluje interiér a zároveň zabraňuje přímému kontaktu s venkovním prostředím, zabraňuje oslnění. Prosklení baziliky je otázkou technickou a zároveň atraktivní výzvou pro umělce. V interiéru stavby světlo rozehrává škálu barevných odstínů vrhaných paprsky slunce a vytváří atmosféru spirituálního prostoru. Tak je tomu například i v katedrále v Chartres, jedné z nejkrásnějších gotických staveb na světě, nebo v interiéru novodobé katedrály Oscara Niemeyera v Brasilii. Nosným prvkem zastřešení jsou dřevěné lepené vazníky, které se uplatňují v interiéru. Překlenují podélnou loď stavby. Ústředním prvkem zastřešení je centrální kopule, obraz nebeské klenby, nad níž je zavěšen velký kříž. Dřevěná žebra kopulové konstrukce se opírají do železobetonového věnce. Síly jsou dále roznášeny do čtyř podpor železobetonové skořepiny. Mobiliář interiéru bude opět ze dřeva, a to ve stejném barevném odstínu jako nosná konstrukce zastřešení. Sakrální stavba je prostorem shromáždění, liturgie, prostorem symbolickým a meditačním. Architektura je v tomto případě reflexí těchto všech požadavků, které zastřešuje konstrukční řešení. Žijeme v době, kdy současné technologie, přesné provedení i novodobé materiály umožňují nová odvážná řešení. Podaří-li se je naplnit, bude jejich architektura výpovědí své doby tak, jako tomu bylo u sakrálních staveb po staletí. /čej/