Uprostřed Guatemaly byly
objeveny nejstarší důkazy
o existenci mayského kalendáře.
A jeho autor počítal daleko
za rok 2012. Stalo se tak v zapomenutém
městě uprostřed Guatemaly.
Město Xultun vzniklo v prvním tisíciletí
a v dobách slávy v něm žilo
až několik desítek tisíc lidí. Někdy
na přelomu 9. a 10. století zaniklo. Pak
se město z dějin vytratilo, až ho v roce
1915 objevil jeden místní dělník.
Ve 20. a pak 70. letech bylo na místě
několik expedic, ale strávily tam jenom
málo času a pouze v základních
obrysech zmapovaly terén. Nejpilněji
pracovali zloději památek a zanechali
své stopy prakticky na všech budovách.
Archeologové i proto město
odepsali. Systematické odborné práce
začaly na místě až v roce 2008, ale jen
pomalu. Během dalších dvou let vědci
prozkoumali pouze zhruba 50 objektů.
Během průzkumu v roce 2010 si
student Maxwell Chamberlain všiml
nezvyklého detailu: nástěnné kresby,
která vykukovala z jednoho „černého“
výkopu. Po zběžném ohledání
vědci podlehli nadšení. Nelegální prospektoři
narazili na starou mayskou
budovu, kterou ještě sami Mayové někdy
v 9. století úmyslně zaplnili sutí
a zazdili.
Zajímavé bylo ovšem především, co se
našlo na stěnách: malby. V první řadě šlo
o několik velkých postav ve stylu období
začátku 9. století. Tyto konkrétní malby
vznikly patrně roku 813, jestli můžeme
věřit datu napsanému u jedné z nich.
Symbolika obrazů není zcela jasná, podle
archeologů možná znamenají, že v domě
žil někdo spojený s vládnoucím rodem.
Na zdech se kromě barevných maleb
objevují i méně nápadné jednobarevné
značky. Jde o do tabulky seřazené
mayské číslice. Nejsou součástí
původní výzdoby. Stěny tedy
zřejmě sloužily nejspíše jako tabule
a několikrát se přemalovávaly v důsledku
častého používání.
Co si neznámý pisatel zaznamenal?
Kalendář. Tabulky na stěně budovy
označované jako 10K-2 podle
všeho zachycují běh různých cyklů
mayského kalendáře. Ten byl velmi
složitý. Vlastně měli Mayové kalendářů
několik. Existoval například
260denní ceremoniální kalendář,
365denní sluneční, 584denní založený
na cyklu Venuše a 780denní
„marsovský“.
Navíc letopočet nezačíná od „nuly“
a neběží vstříc budoucnosti, ale
je cyklický: neustále se točí v kruhu.
Po dosažení konce cyklu, se ten
znovu vrátí na nulu a vše začne znovu.
Pro Maye bylo podle všeho také
důležité vědět, kdy dojde k protínání
jednotlivých cyklů. Tyto dny měly
posvátný význam.
Úkolem obyvatel(e) budovy
10K-2 bylo zřejmě dělat v posvátnu
pořádek. Určoval zřejmě i data nebeských
událostí, jako jsou zatmění
či přechod těles přes Slunce. Objevují
se tu i čísla související s jinými
cykly mayského kalendáře, které řídila
jiná nebeská tělesa, např. Mars,
Venuše a možná i Merkur.
Výpočty prováděné v domě nezůstávaly
zřejmě jenom na jeho stěnách.
Archeologové v jeho prostorách
objevili i nástroj na řezání kůry,
ze které Mayové vyráběli svůj papír.
Výpočty jsou zaznamenány daleko
do budoucnosti, zhruba do roku
7500. Rok 2012, kdy měl podle některých
(dosti pochybných) interpretací
„skončit“ mayský kalendář a s ním
i svět, dávného odborníka v oboru evidentně
nezajímal.
Josef Janků
