Podle informace agentury IHS Market ze začátku května vzrostl PMI (nákupní manažerský index) v dubnu na nejvyšší hodnotu za posledních 5 let: 56,7. Je výsledkem příznivé produkce, nových poptávek a růstu zaměstnanosti. Hodnota PMI nad 50 se považuje za indikátor ekonomického růstu. V Německu byl PMI 58,2, ve Francii 55,1 a v Itálii 56,2. Příznivým trendům napomáhají i veletrhy a konference. Již v TT č. 5 jsem se zmiňoval o veletrhu Interpack 2017, který se konal ve dnech 4.–10. 5. 2017 v Düsseldorfu. Veletrh se koná v tříleté periodě a odráží celý řetězec tvorby hodnot: od výroby a zušlechťování balicích a obalových prostředků a obalových materiálů přes balení a distribuci až po řízení kvality a ochranu spotřebitelů. Letošní účast byla rekordní: 2865 vystavovatelů a 170 500 návštěvníků ze 168 zemí. Aplikace plastů by mohla přispět v EU ke snížení každoročního znehodnocení 88 milionů tun potravin v hodnotě 143 miliard eur – to bylo tématem konference Save Food. Z údajů FAO vyplývá, že se ve světě znehodnotí 1,3 miliardy tun potravin v hodnotě 750 miliard USD během transportu ke spotřebitelům a v rámci prošlých lhůt konzumace. Přitom 750 milionů lidí hladoví! Řešením jsou inteligentní návrhy obalů, baličky fungující v souladu s konceptem Průmysl 4.0 a inovované udržitelné výrobky. Celosvětový obrat balených potravin by se měl zvýšit z 2 mi-liard eur v roce 2015 na 3 miliardy v roce 2020. Co se týče obalových materiálů, mají dominovat plasty. Podle TMR má růst světová spotřeba plastů pro balení v období 2014–2020 průměrně o 5,2 % ročně s vyšším růstem bioplastů. V segmentu fólií pro balení dominoval v roce 2016 (podle AMI) PE s podílem 80 % a množstvím 7,4 milionu tun. Největší spotřebu zaznamenalo Německo (1,4 mil. tun), následuje Itálie (1,1 mil. tun) a Španělsko (0,8 mil. tun). Významný růst zaznamenávají fólie z PP, včetně biaxiálně orientovaných fólií (růst o 4,0 % ročně). Studie GVM (Gesellschaft für Verpackungsmarketforschung), kterou si její autoři cení na 1500 eur, uvádí, že evropský trh fólií má růst do roku 2021 průměrně o 2,4 % ročně. Balení masa a masných výrobků se v roce 2016 podílelo na spotřebě fólií 29 %, následují sladkosti se 14 %, pekařské a dietní výrobky s 9 %, resp. 8 %. Rekordní počet fúz í Také obalový průmysl prochází procesem fúzí a spojováním firem. Loňský rok byl v těchto aktivitách rekordní jak z hlediska počtu, tak hodnoty transakcí, přičemž 70–75 % těchto aktivit se týkalo plastových obalů. Hodnota strojů a zařízení pro balení potravin by měla celosvětově vzrůst ze 750 milionů eur v roce 2015 a na 850 milionů eur v roce 2020. Největší podíl na trhu má Německo (21,1 %), následují Itálie (20,7 %), USA (7,7 %), Čína (6,8 %) a Nizozemsko (5,6 %). Základní informace o veletrhu Chinaplas 2017 jsem poskytl v TT č. 6. Tento veletrh se koná od roku 1983, v posledních letech každoročně. Letošní, v pořadí 28. ročník se konal 16. 2.–19. 5. 2017 v Kantonu. Jeho mottem bylo: „Inteligentní výroba, materiály s vysokou užitnou hodnotou a zelené aplikace“. Zúčastnilo se 3465 vystavovatelů na ploše 250 000 m2, návštěvnická účast dosáhla 180 000. Uvádí se, že se jedná o největší veletrh plastikářského segmentu v Asii a druhý na světě po populárnějším Kunststoffe v Düsseldorfu. Ten se však koná jen každý třetí rok. V segmentu plastikářských zpracovatelských strojů dochází k prohloubení spolupráce evropských výrobců zapojených do iniciativy Průmysl 4.0 a čínských v rámci iniciativy „Made in China 2025“. Čína vloni vyvezla 9057 strojů pro zpracování plastů, což he o 7,5 % více než v roce 2015. V aplikacích plastů v automobilovém průmyslu došlo k výměně zkušeností se speciálními, inženýrskými a plněnými polymery s důrazem na vysokou tepelnou odolnost a snižování obsahu těkavých látek. Ve stavebních aplikacích se jednalo o speciality s nanoplnivy, polymery z kapalných krystalů a pěnový PS s grafitem. Hlavní zaměření směřovalo k obalovým aplikacím, zejména z hlediska udržitelnosti a zdravotní nezávadnosti. Z Německa se veletrhu zúčastnilo 159 firem. Součástí veletrhu bylo i několik konferencí. Německá firma Coperion vystavovala nové šnekové elementy pro dvoušnekové extrudery řady ZSK, které umožňují vyrábět granulát polyolefinů se 70–80 % uhličitanu vápenatého s výkonem až 3000 kg/h pro aplikace v automobilovém průmyslu. Zájemce o bližší informace k veletrhu Chinaplas 2017 odkazuji na www.omnexus.specialchem. com/channel/chinaplas-2017. Evropská chemie v investicích zaostává Výkonnost evropského chemického průmyslu byla v roce 2016 pod úrovní rekordního roku 2007. Celý sektor zaznamenal podle CEFIC růst o 0,4 % proti roku 2015, petrochemie růst o 0,3 %, plasty v primární formě o 4,5 %. Využití kapacit bylo o 0,7 % vyšší než v roce 2015. Obchodní bilance chemie byla ve vyšším přebytku o 3,3 miliardy eur proti 2015. Za první dva měsíce 2017 vzrostla výroba plastů v primární formě o 4,7 % proti stejnému období v loňském roce. Evropský chemický průmysl je z hlediska investic již několik let na nižší úrovni, než je tomu v jiných regionech. Jestliže v Evropě podle CEFIC bylo v roce 2015 investováno 20,7 miliardy eur, v Číně to bylo 95,6 miliardy a v USA 32,5 miliardy. Pro zajímavost uvádím několik rekordů za první čtvrtletí 2017: Americká těžařská a petrochemická firma Exxon Mobil docílila zisk ve výši 4 miliardy USD, což je rekordní růst proti stejnému období loni o 122 %. Evropský výrobce PC, PUR a specialit – firma Covestro – zaznamenal v prvním čtvrtletí 2017 růst zisku před zdaněním o 66,5 % proti stejnému období loni. Evropská firma Borealis vyvinula a realizovala výrobu kabelu pro rozvod stejnosměrného proudu o rekordním napětí 640 kV. Využila vlastní speciální typ polyetylenu. Německá firma Zwick, která se specializuje na výrobu testovacích strojů a zařízení, vyvinula přístroj na testování kvality PP trubek průměru až 3,5 m. Létající automobily Ne zcela novým fenoménem je úsilí o produkci aut, která dokážou i létat. Tuto myšlenku poprvé realizoval Henry Ford, který prototyp létajícího auta Ford T představil v roce 1927. Po neúspěšném provozu však byla výroba již v roce 1928 ukončena. Další čtyři prototypy skycar firmy Ford byly představeny v období 1931–1944. Létající džíp vyvinula americká armáda v roce 1958. Po roce 2010 se objevují informace o konkurenčních typech létajících aut. Americké autoletadlo Transition firmy Terrafugia pro dvě osoby dosahuje rychlosti na silnici 110km/h a má dolet 787 km. Do tří let by měl být na trhu s předpokládanou cenou 7 milionů Kč. Slovenský výrobce AeroMobil představil letos svůj model na autosalonu Top Margues v Monaku, který by měl být v roce 2020 dostupný za cca 27 mil. Kč. Má mít dolet 750 km. Prototypy mají ve zkouškách i další firmy: nizozemská PAL-V, německá Litium, taxiprovozovatel Uber a zejména největší výrobce letadel Airbus. Ve vývoji jsou drony pro přepravu osob, vzducholodě, alternativní pohony letadel (elektro, solární, hybridní) a nadzvukové (následníci Concordu). Redukce emisí v leteckém průmyslu Snižování emisí CO2 se dotkne i letectví. Zástupci 191 zemí v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) letos uzavřeli dohodu o zavedení trhu leteckých emisí. Nový systém začne platit od roku 2021 a přispěje ke globálnímu snižování skleníkových plynů. Letectví je odpovědné za 3 % všech evropských emisí CO2. V roce 2016 vzrostly o 8 % na 61 milionů tun. Bez aplikací lehkých součástí letadel by se cíl nepodařilo plnit. U Airbusu 380 například výrobce uvádí, že aplikací plastových kompozitů s uhlíkovými vlákny v roce 2005 dosáhl snížení hmotnosti o 22 % a 15% úspory paliva, u Airbusu 350 se v roce 2013 podařilo snížit hmotnost o 50 %. Letecký průmysl je hlavním motorem růstu spotřeby plastů plněných uhlíkovými vlákny. Podle výzkumné agentury Technovio se má letecká flotila ve světě zdvojnásobit do roku 2025 na 44 000 letadel, zejména díky novým letadlům v Asii a na Středním východě a obnově parku v Severní Americe a Evropě z uhlíkových plniv (vlákna z polyakrylonitrilu a kordů mají růst o 12 % do roku 2020). Ve studii Grand View Research se uvádí růst spotřeby plněných plastů v letectví do roku 2025 o 11,5 % ročně. Jedničkou na trhu civilních letadel je francouzský Airbus, následuje americký Boeing, kanadský Bombardier a brazilský Embraer. Prosazuje se čínský COMAC. Americký Boeing „skládá“ svůj úspěšný Dreamlines (od roku 2011 prodáno přes 500 kusů více než 60 společnostem) z dodávek od mnoha společností a států: křídla a baterie z Japonska a klapky křídel z Koreje stropní nosníky (trámce) z Indie čelní trup letadla z USA a Japonska střední trup a horizontální stabilizátory z Itálie zatažitelný podvozek a dveře z Francie dveře pro nákladní prostor ze Švédska aerodynamický kryt trupu a křídel z Kanady brzdicí přistávací klapky na křídlech z Kanady zpětný chod motoru z Mexika motory od General Electric nebo Rolls- -Royce z VB pneumatiky od Bridgstone, ale i z Polska a Španělska Výrazný růst Letecká výroba v ČR zaznamenává výrazný růst, když hodnota součástí dílů pro motory a civilní a vojenské díly vzrostla z 9,3 miliardy Kč v roce 2013 na 13,5 miliardy Kč v roce 2016. Konkrétně se jedná o Zlín Aircraft Otrokovice, Aircraft Industries Kunovice, Aero Vodochody Odolena Voda a desítky menších firem, ve kterých se vyrábějí součástky pro světový letecký průmysl. Každý druhý Airbus 320 má podvozek z Vodochod. Povrchové úpravy exteriérů a interiérů letadel nátěry na bázi PUR a epoxypryskyřic mají podle MarketsandMarket růst v období 2017–2022 průměrně o 6,9 % ročně. Inovaci ve formě speciálních fólií představila firma Henkel. Řešení přispěje ke snížení hmotnosti povrchových úprav o 30 %. V interiéru letadel jsou aplikovány i další, zejména inženýrské plasty jako PA, PBT, ABS, PMI, PC, PMMA nebo PUR. Nejen tyto, ale i další produkty je nutno upravovat proti hoření aplikacemi retardérů hoření. Podle studie Grand View Research vzroste spotřeba těchto aditiv v letectví v období 2015–2022 z 4400 na 5700 tun. Americký General Plastics dodává pro interiéry letadel pěnový polyuretan s retardéry hoření ve formě pevných a flexibilních výrobků, které odpovídají předpisům z hlediska tepelné odolnosti, hustoty kouře, toxicity kouře a FAA hořlavosti. Firma Hexcel se sídlem v USA letos podepsala dva klíčové kontrakty pro dodávky inovovaných kompozitů pro Airbus v hodnotě 15 miliard USD. První se týká dodávek pro A380, A320, A330 a ATR a vojenské helikoptéry a transportéry. Druhý pro Airbus 350 XWB s platností až do roku 2030. Inovované typy přispívají ke snížení hlučnosti až o 40 %. Německá firma Rehau uplatnila letos po mnohaletém výzkumu, testování a zkouškách speciální typ tepelně odolného inženýrského plastu plněného z 10 % lehkými dutými skelnými mikrokuličkami. Výrobky jsou aplikovány v Airbusu 350. Anglický výrobce inženýrských plastů s vysokými užitnými vlastnostmi – firma Victrex – aplikoval stropní držáky v čínském letadle firmy COMAC z polyeterketonu (PEEK), které jsou o 30 % lehčí než předtím používané z hliníku. V Airbusu 350–900 je aplikován PEEK v kabinových dveřích. Aplikací PAEK (polyaryleterketonu) v interiérech, včetně sedadel a nádrže na palivo, lze snížit hmotnost až o 60 % proti dosud používaným materiálům. Ultrapolymery plněné karbonovými vlákny nabízí firmy TenCate, Teijin, Xenia, Solvay, Arkema, Triumph, Ube, Toray, TeXtreme, Tenax, Teknor Apex. Většinu z nich lze v letadlech aplikovat s využitím 3D tisku. Okenní rámy v množství 8000 ks pro Airbus 380 z plastů plněných uhlíkovými vlákny dodává německá firma BBG. Z inovovaných, vytlačovaných PMMA desek od firmy Evonik se uplatňují výplně těchto rámů, které splňují normu EN 4366 pro letadla. Výrobní linka najela začátkem března letošního roku. Obdobnými aplikacemi na bázi polykarbonátu se zabývá firma Sabic. Lehčené inženýrské plasty, tzv. strukturní pěny pro interiéry letadel mají ve svém výrobním portfoliu firmy Evonik – polymetakrylimid (PMI) pro A320 a firma Diab – Divinylcell F pro několik aplikací v interiérech Boeing 777 a Airbus 350 XWB. Výrobky mají o 20 % nižší objemovou hmotnost než vstřikované bez nadouvadla. Ing. František Vörös Sdružení EPS ČR
