Začátek roku 2017 je poznamenán hodnocením výsledků roku předchozího a výhledem na další období. Z makroekonomických údajů bych uvedl poznatky z tiskové konference Evropské asociace výrobců primárních plastů – Plastics Europe, resp. jejího středoevropského sídla ve Frankfurtu, na které jsem osobně byl. Pravidelně se těchto konferencí zúčastňují novináři z Německa, Rakouska, Maďarska, Polska a České republiky. Letos se 8. března konala již po šesté. Celosvětový růst HDP o 2,7 % se odrazil i v příznivějších výsledcích plastikářského sektoru. Definitivní výsledky chemického průmyslu za rok 2016 se teprve zpracovávají. Využití kapacit chemických výroben dosáhlo pouze 81,9 %. Globální předkrizová průměrná hodnota v období 1987–2008 byla 91,3%, avšak v říjnu 2016 dokonce pouze 78,9%. Dalším nešvarem v období od roku 2015 je nebývale vysoký počet odstávek z titulu neplánovaných (havarijních) vyšších mocí. V období 2008–2015 bylo měsíčně průměrně vyhlášeno 20–40 vyšších mocí, v období po roce 2015 se již jednalo o 40–80 případů. V říjnu 2016 byl dosažen rekord – 200 případů. Příčiny jsou nasnadě: stará zařízení, špatná údržba a nedostatečný trénink obsluhy i honba za snižováním nákladů. Podle předběžných hodnot z CEFIC se očekává v EU pokles obratu chemického průmyslu o 3,6 %, exportu o 3,6 %, importu o 2,3 %, když ceny výrobků poklesly o 3,9 %. Počet pracovníků se zvýšil na předkrizovou úroveň 1,17 mil. Jednotlivé segmenty se vyvíjely odlišně. Obrat petrochemie poklesl vlivem nižších cen ropy a nižšímu vytížení kapacit proti roku 2015. Agrochemikálie se dostávají z krize. Příznivější růst zaznamenaly speciality a výroba polymerů. Výroba PE poklesla v EU např. o 8 %, avšak spotřeba vzrostla o 6 % a deficit množství se řešil vyšším dovozem. Díky vyšším spotřebám ostatních plastů v obalovém a zejména v automobilovém průmyslu došlo k celkovému růstu výroby primárních plastů. Podíl výroby primárních plastů v EU na celkové světové výrobě vloni vzrostl na 18,6 %, konkrétně na 52,1 mil. tun, tj. o 6,3 % a EU se vrátila na druhé místo za Čínu s podílem 28,8 % a před Severní Ameriku s 18,1 %. Celkově se zvýšila světová výroba polymerů o 4,2 % na 355 mil. (graf). Od roku 1950 se tak zvyšuje průměrně o 8,5 % ročně. Největší dynamiku růstu vykázaly polyamidy (5,5 %), PET (49 %), polypropylen (4,6 %) a EPS (4,5 %). Podle předběžných údajů Americké chemické asociace (ACC) se zvýšila produkce chemického průmyslu v roce 2016 o 1,6 %, pro letošek se prognózuje 3,6% růst, pro rok 2018 dokonce 4,8%. Motorem budou výrobky z břidlicového plynu, když se z tohoto segmentu očekává růst o 4,2 % v roce 2017 a dalších 6 % v letech 2018 a 2019. Vyšší produkci očekávají i agrochemikálie a speciality. Čína plní 5letý plán s důrazem na zvýšení soběstačnosti. Výroba PE a PP se zvýšila o 11 %, resp. o 15 %, přesto spotřeba roste více, rozdíl se řeší importem. Značný potenciál růstu spotřeby plastů má Indie a Indonésie. Druhý pilíř plastikářského průmyslu – zpracování plastů – data o roce 2016 ještě nemá k dispozici. Z předběžných údajů z EU lze očekávat růst, zejména díky více než 5% meziročnímu růstu spotřeby plastových dílů pro dopravní prostředky a obaly. Data z německého zpracovatelského plastikářského segmentu se publikovala. Bylo dosaženo rekordního obratu ve výši 60,8 mld. eur, což představuje 3,2% růst. Zpracovalo se 14,1 mil. tun plastů, tj. nárůst o 3,6 %. Stavebnictví spotřebovalo 5 mil. tun plastů v hodnotě 19 mld. eur, tj. plus 4,7 %. Plastové obaly zvýšily obrat o 4,4 % v eurech a o 2,4 % v tonáži na 4,3 mil. tun. Automobilový průmysl zaznamenal růst 1,7 % v obratu a 3,1 % v množství (3,3 mil. tun). Pro letošní rok se očekává stejný trend růstu. Největšími zpracovateli plastů v Evropě jsou: Německo (24,6% podíl), Itálie (14,3% podíl), Francie (9,6% podíl), Španělsko (7,7% podíl), VB (7,5% podíl) a Polsko (6,3% podíl). Česká republika zpracovává ročně téměř 1,2 mil. tun plastů. Zpracování plastů v USA dosáhlo z hlediska obratu na historické maximum, když zaměstnává 1 mil. Američanů. Z plastů dominovalo PVC s růstem spotřeby o 4,4 % na 7 mil. tun se 45% podílem aplikací pro trubky. EPS spotřeba zaznamenala 0,2% růst na 2 mil. tun. Evropská výroba zpracovatelských strojů a zařízení pro plasty a kaučuky hlásí růst tržeb o 1,8 %. Téměř polovina produkce se vyváží mimo EU, hlavně do Číny, Turecka, USA a Indie. Do roků 2017 a 2018 se kalkuluje s průměrným růstem o 3,4 %. Němečtí výrobci zaznamenali v roce 2016 růst o 4 %, růst o 2 % očekávají i v roce 2017. Dominoval export do USA, který se zvýšil o 7,6 %, na rozdíl od exportu do Číny, který poklesl o 3,6 %. Stejný americký segment zaznamenal po výrazném 6letém růstu obratu pouze 1,2% růst v roce 2016, další zlepšení očekává letos. Čína je světovou jedničkou nejenom ve výrobě a zpracování plastů, ale i ve výrobě strojů a zařízení pro plasty. Zaznamenala růst importu o 56 % a exportu o 31 %. Obchodní bilance je v přebytku 665 mil. USD. Dále stručně zhodnotím výsledky v roce 2016 u vybraných světových firem. Koncem roku 2016 publikoval pan Livinec na www.chemanager-online. com úvahu o konkurenceschopnosti chemického průmyslu. Největší evropské chemické firmy (Air Liquide, Akzo- Nobel, Arkema, BASF, Bayer, Covestro, DSM, Evonik, Johnson Matthey, K+S, Lanxess, Solvay, Syngenta, Umicore a Yara) vykazovaly v období 2010–2015 průměrnou roční marži 10 % při průměrném obratu (2011–2014) ve výši 276 mld. USD. V roce 2015 zaznamenaly pokles obratu o 15 % na 238 mld. USD. Pro rok 2016 autor očekává návrat marže na průměr roků 2011–2014. Výrobci specialit a agrochemikálií dosahují vyšší marže – kolem 13 %. V oblasti petrochemie a výroby zejména polyolefinů, jsou evropští výrobci znevýhodněni, neboť USA má nižší ceny energií a poloviční ceny etylenu z břidlicového plynu proti Evropě. Tyto přednosti amerických výrobců se projeví v příští dekádě. Evropa to může přežít v příštích 4 letech, dál bude následovat pokles ve výrobě primárních plastů, zejména polyolefinů. V roce 2017 se prognózuje v Evropě růst výroby plastů o 1,1 %, když pro Německo je prognóza 1,5 %, pro VB 0,3 %. V aplikacích budou motorem růstu stavebnictví a dopravní prostředky. Ceny ropy se sice postupně zvyšovaly, avšak byly nižší než v roce 2015 a odrazily se ve výsledcích chemických společností. British Petroleum hlásí zisk 115 mil. USD proti ztrátě 6,5 mld. USD v roce 2015, zisk společnosti Shell se zvýšil o 136 %. U čínské státní firmy Petrochina došlo k poklesu zisku o 97,9 % a obratu o 15,8 %. Exxon Mobil zaznamenal pokles zisku o 60 %. Dosud největší chemická firma – německý BASF – vykázala pokles celkových prodejů o 18 %, v chemickém segmentu o 8 %, když u specialit, včetně plastů, došlo k růstu o 4 %. Obdobně poklesl celkový zisk o 6 %, avšak u specialit došlo k růstu o 5násobek. Americký Dow hlásí pokles tržeb o 1,3 % a zisku o 46 %. Divize specialit včetně plastů zaznamenala růst obratu o 8 %. Potencionální partner pro spojení v letošním roce DuPont uvádí pokles prodeje o 2 % při růstu zisku o 30 %. Hlavní podíl měly speciální plasty (PA, polyacetol, PBT aj.). Světový lídr ve výrobě polyolefinů – Lyondell Basell – zaznamenal pokles tržeb o 11 % a zisku o 13,7 %. Tradičně úspěšný výrobce polyolefinů firma Borealis sice hlásí pokles tržeb o 2,9 %, avšak růst zisku o 11,1 % na 1,1 mld. eur. Maďarský MOL (součástí je slovenský Slovnaft) vykázal čistý zisk 23 mld. Kč, oproti přibližně stejné ztrátě v roce 2015. Navzdory haváriím vykázal Unipetrol Litvínov rekordní zisk 8 mil. Kč, tj. + 13 %, když od pojišťovny získal 7,9 mld. Kč za havárie v Litvínově a v Kralupech. Tržby poklesly na 87,8 mil. Kč tj. o 24 % proti roku 2015 a proti rekordnímu roku 2014 dokonce o 41,5 %. Výrobci specialit, inženýrských a speciálních plastů se mohou pochlubit příznivými výsledky. Clariant při vyšším obratu o 2 % dosáhl vyšší zisk o 16 %. Arkema objem prodejů vyšší o 3,2 %, zisk o 12,5 %. Solvay při poklesu prodejů o 4,7 %, čistý zisk o 7,5 % vyšší, Lanxess vykázal u stejných ukazatelů hodnoty 2,6 %, resp. 16,4 %. Rekordní výsledky hlásí i Covestro a Bayer. Při podrobnějším studiu získáme informace, že motorem růstu spotřeby plastů byl automobilový průmysl, který se podílí téměř 10 %. Pařížská dohoda o postupném globálním snižování emisí CO2, podepsaná 150 státy, vstoupila 4. listopadu 2016 v platnost a kromě podpory nízkoemisní energetiky cílí na další opatření, které zpomalí změnu klimatu a udrží růst teploty do roku 2050 pod 2 °C. Dopravní prostředky se v EU na přímé spotřebě ropných výsledků exhalací podílejí 32 %. Podle Nařízení EK 443/2009 měli výrobci do roku 2015 snížit emise CO2/ km u benzínových motorů ze 175 g CO2/km na 130 g CO2/km a výhledově do roku 2020 na 95 g CO2/km. Dodávky mají limit emisí pro rok 2020 147 g/km. Po roce 2020 by měly platit nové limity i pro nákladní auta. Pro osobní auta byla na americkém trhu schválena opatření CAFE (Corporate Averige Fuel Economy), která stanovují cílové limity spotřeby pohonných hmot a exhalací CO2. Zatímco v roce 2015 byla pro nově uváděná auta na trh předepsána spotřeba tak, aby z jednoho galonu benzínu auto ujelo 25,4 míle, pro cílový rok 2025 je na 1 galon předepsaný limit 54,5 míle. Po přepočtu se jedná o spotřebu 4,3 l/100 km a emise CO2 ve výši 163 g/míli. Podle dotazníkového průzkumu organizovaného DuPontem mezi 1300 odborníky lze cílů CAFE dosáhnout aplikacemi: inženýrských plastů, hliníku, speciálních kompozit, speciálních ocelí, kombinací více materiálů. V USA v srpnu 2016 finalizovali emisní standardy pro automobily a kamiony. V cílovém roce 2017 chtějí snížit spotřebu pohonných hmot o 84 mld. galonů, a snížit tak exhalace CO2 o 1 mld. tun. První etapa snižování o 4 až 9 % nastane v roce 2018 a spočívá v řešení aerodynamiky, snižování hmotnosti a v aplikaci nových pneumatik s nižším valivým odporem. Prezident Trump nechal prověřit reálnost splnění těchto cílů. Výzkumníci z americké IHS Markit očekávají, že do roku 2020 je nutno zvýšit podíl aplikovaných plastů na auto z dnešních 200 na 350 kg. Uvádí se, že snížení hmotnosti o 100 kg se projeví ve snížení spotřeby pohonných hmot až o 0,4 l/100 km a emisí CO2 až o 20 g/km. Průměrný automobil obsahuje přibližně 50 různých konstrukčních materiálů a 10 000 součástek. Je v něm aplikováno přes 12 % plastů v počtu až 2000 kusů. Čína bude následovat EU a USA ve způsobu regulace spotřeby pohonných hmot a exhalací CO2. Do roku 2020 chce snížit spotřebu na 5,0 l/100 km ze současné hodnoty 6,9 l/100 km. Uvádí, že 10% snížení hmotnosti auta povede k úspoře 5 až 7 % paliva . Mezinárodní autosalon v Ženevě, konaný začátkem března 2016, se představil hlavními tématy: SUV auta bez řidiče, hybridní, elektrický či vodíkový pohon, spojení Opel s PSA. Všechny novinky byly zaměřeny na progresivitu designu a úsilí o snižování celkové hmotnosti. Tyto trendy by nebylo možno realizovat bez aplikací plastů. Obecně se uvádí, že 60 % aplikovaných plastů v autech přispívá ke zlepšení designu a bezpečnosti a zbývajících 40 % se podílí na snížení hmotnosti. Plastové nárazníky, polyesterové bezpečnostní pásy, polyamidové airbagy a plastové bezpečnostní sedačky pro děti zvýšily bezpečnost v silničním provozu. Podle studie Evropské komise došlo v roce 2008 aplikací bezpečnostních pásů k záchraně 7300 životů. V analýze smrtelných nehod došla studie k závěrům, že polovina osob mohla přežít, kdyby použila bezpečnostní pásy. Dětské sedačky snížily počet zranění dětí až o 60 %. Z nejbližších konferencí v Německu, které mají vztah k aplikacím plastů v automobilovém průmyslu, uvádím: Polymer Forum 11. 5. 2017 v Aschaffenburgu 12. dny kompaunderů plastů 16. a 17. 5. 2017 ve Würzburgu Kongres Lehčené díly pro auta 13. a 14. 6. 2017 v Lipsku Konference Odlehčené dopravní prostředky 30. 11. a 1. 12. 2017 v Berlíně Více o historii aplikace plastů v automobilech příště. Ing. František Vörös Sdružení EPS ČR
