Antarktida: mimořádný zdroj informací o naší planetě

Vědecký výbor pro výzkum Antarktidy (SCAR) vydal novou souhrnnou zprávu o stavu klimatu v Antarktidě a jeho vazbách na globální klima. Zvyšování koncentrace skleníkových plynů a zmenšování ozonových děr může způsobit zvýšení teplot v Antarktidě během následujících 100 roků až o 3 °C. To významně přispěje ke zvyšování hladiny moří. Zpráva obsahuje 100 prací špičkových badatelů ze 13 zemí. Kromě nejnovějších poznatků z Antarktidy uvádí priority pro další výzkum a odpovědi na naléhavé otázky politiků k problematice mizení ledového pokryvu Antarktidy, zvyšování hladiny moří a změnám biodiverzivity. Výkonný ředitel SCAR Colin Summerhayes ze Skotského polárního institutu zdůrazňuje, že Antarktida je mimořádným zdrojem informací o naší planetě. „Spojením důkazů z více disciplín do jednoho informačního zdroje má pomoci vědcům a politikům lépe porozumět rozdílu mezi klimatickými změnami působenými přirozeným cyklickým vývojem Země a změnami vyvolanými lidskou činností“, konstatuje Summerhayes. Zpráva proto uvádí změny v Antarktidě v kontextu s globálními změnami a naznačuje vliv Antarktidy na zbytek planety. Jedním z významných poznatků v tomto směru je interakce mezi ozonovými děrami a změnami klimatu. Dokládá, že ozonové díry paradoxně brzdily působení antropogenních klimatických změn na vývoj ledového regionu. V současnosti díry vykazují stabilizovaný stav. Až se během příštích dekád ozonové díry úplně zacelí, přestanou chránit Antarktidu před vlivy globálních klimatických změn. Ve stejné době poroste koncentrace CO2 v ovzduší vysoko nad úroveň dosaženou kdykoli v minulosti během 800 000 roků. To může v Antarktidě během jednoho století vyvolat růst průměrné teploty o 3 °C. Přesto teplota v podstatné části Antarktidy zůstane pod bodem mrazu. Ovšem, úbytek ledu v ledovém pokryvu západní Antarktidy přispěje několika desítkami centimetrů k předpokládanému růstu hladin oceánů o 1,4 m do roku 2100. Z hlediska biodiverzivity je významné, že změny klimatu v Antarktidě způsobí, že na západním poloostrově bude v letních měsících i pršet, a to vyvolá rychlý růst rostlin a množení mikrobů i zvířat. V mořích obklopujících kontinent vyvolalo tání ledového pokryvu v některých oblastech změny v růstu řas, a také silný pokles stavů korýšů krill, kteří tvoří významný zdroj potravy pro mnoho živočichů. V pohledech do budoucnosti jednotliví autoři zdůrazňují nezbytnost získání dalších dat zejména pro vzdálené polární regiony a také lepší porozumění mechanismu klimatických změn v minulosti. Profesora Johna Turnera z British Antartic Survey, vedoucího autora zprávy, udivily důkazy, že jeden důsledek činnosti člověka – ozonové díry – chránily Antarktidu před jiným – globálním oteplováním. Považuje za nezbytné, aby se takto objektivní a komplexní informace dostaly mezi veřejnost a zejména k politikům. „Není pochyb o tom, že se svět mění a lidská činnost globální změny urychluje“, konstatoval. A dodal, že považuje zprávu za velký krok k ujištění klimaskeptiků, že existují spolehlivé důkazy změn. Zpráva otevírá i scénu pro budoucí výzkum Antarktidy a nabízí poznatky, které všichni potřebujeme jako pomoc k životu s klimatickými změnami./šu/