Náš pan prezident se v novoročním
projevu obul do kverulantů, lidí, kteří
kritizují kroky vlád a jeho osobně.
I bez nich zvítězíme, pravil. V čem?
Toť otázka!
Angloamerická finanční krize nás
neporazila, neb se do zkrachovalých
bank nasypalo na 400 mld. korun
a prodaly se právě do té jámy pekelné.
Jejich přísná regulace, kterou
pan prezident tak napadá v zahraničí,
však byla jedinou brzdou jejich
případné účasti v kasínové hře kapitálu.
Ta se ostatně stává v současném
ekonomickém globálním vývoji
běžným hazardem. A nikdo neví, jak
ji zastavit.
Neporazí nás ani EU. Například
ten trapný požadavek, aby obce
nad 2000 obyvatel měly čističky
odpadních vod. I když jsme to v negociačních
jednáních slíbili, jsme
přece kulturní země a i v pochybné
demokracii se prostě nehodí kadit
do vodotečí, jaksi jsme to nestihli.
Minimálně 137 obcí ani základní
čističku mít prostě nebude. (Číslo je
daleko vyšší, leč obce s projektem
jsou omilostněny.)
Jde o maličkost, proč to neříci.
Ale kolik podniků mohlo mít práci
za činnost placenou s účastí EU?
A kde jsou ty doby, kdy jsme v TT
mohli psát o vítězi evropské soutěže
nových řešení v Ženevě a zrovna naši
vodaři ji dostali za čističku odpadních
vod z průmyslu.
Za druhé, málokdo zdůrazňuje, že
český rozpočet v roce 2010 zachránil
Brusel, který nám dal o 37 mld. korun
více, než se naplánovalo. I letos
s pomocí EU pan Kalousek ve státním
rozpočtu počítá a poslanci to
vědí. Přesto je skepse k EU rozdmýchávána
na každém kroku a někteří
europoslanci za neuvěřitelné peníze
zasedání Evropského parlamentu
bojkotují.
Efekty pěstovaných fóbií kverulantů
jsou úžasné. Nejenom, že se
už ani klimatologové neodváží říci,
že klimatické změny působí vážné
hospodářské ztráty, aby nebyli vystaveni
posměchu některých fanatiků
strnulosti mozků, ale náš průmysl
ani nevyužil plně možností,
které mu stavby čistíren odpadních
vod nabídly. Podobně je to i s alternativními
zdroji energie, které
navíc dopadly díky poslanecké tvořivosti
tak, jak dopadly. Přestože
si mnohé české podniky na výrobě
alternativních zdrojů zahraničními
firmami dolova zachránily výrobu!
Sever republiky se inverzemi dusí
ještě více než před rokem 1989 –
a řeší to jen odborné semináře. Je
to levnější, pravda.
Nyní je na řadě problém ekologické
zakázky, jejíž formu se snažil
nově přetvořit premiér Nečas se
svým exministrem Drobilem. Není
bez zajímavosti, že ji politici nazývají
zbytečným závazkem, ale počet
vstupů veřejnosti na internetový
seriál o jedovatých lagunách svědčí
o tom, že obyvatelstvo si myslí
něco jiného (pokud nejde o tak vysoký
počet kverulantů).
Likvidace ekologických zátěží
v bývalé NDR jsou přitom už dávno
úspěšně vyřešenou minulostí.
Mnoho tamějších firem si vydělalo
počestné peníze a výsledkem je kulturní,
čistá krajina.
Až člověka napadá kacířská
myšlenka, že dobrá hospodářská
politika se dá dělat i s kverulanty.
Ale buďme ostražití, takový názor
zapáchá Bruselem. A my zvítězíme
i bez něj, ale jen s jeho penězi.
JAN BALTUS, KVERULANT
