Analýza desetileté práce strojírenských výzkumných center v ČR sdružených v ČTPS

Česká technologická platforma Strojírenství (ČTPS) vznikla v roce 2007 ze společné iniciativy strojírenských podniků a svazů a strojírenských výzkumných center českých vysokých škol. Hlavním impulzem pro založení tohoto uskupení byla snaha udržet a dále rozvíjet tradiční strojírenské obory, ve kterých je Česká republika na špičkové evropské, případně světové úrovni. Posláním ČTPS je podpora aktivit a iniciativ organizací působících ve prospěch rozvoje dobré tradice strojírenského průmyslu v ČR a s tím spojených vědeckých, výzkumných, technologických a inovačních aktivit a propojení těchto aktivit na Evropskou technologickou platformu Manufuture. Velkým přínosem ČTPS je také skutečnost, že ve sdružených oborech zajišťuje vytváření strategického směřování těchto oborů a výzkumu v nich (zpracováním tzv. Strategických výzkumných agend). V ČTPS se sdružují následující průmyslové strojírenské obory (zastoupené výrobními podniky, výzkumnými centry a ústavy a příslušnými obory vysokých škol): strojírenská výrobní technika, letectví a kosmonautika, dopravní technika (silniční a kolejová), energetika, textilní strojírenství, materiálové inženýrství a technologie, jakost a spolehlivost výroby. Každý obor v platformě má strukturu oborového seskupení (výroba, výzkum, vzdělávání), jehož důležitou součástí je vždy příslušné výzkumné centrum, zajišťující výzkum a nejvyšší stupeň vzdělávání (doktorské studium) v oboru. Výzkumná centra, která tvoří hlavní znalostní potenciál České technologické platformy Strojírenství, byla založena převážně před více než 10 lety na podporu aplikovaného výzkumu a jsou do roku 2011 podporována z veřejných prostředků prostřednictvím programu MŠMT „Výzkumná centra“. Význam státní podpory výzkumných center a jejich zapojení do oborových seskupení či technologických platforem spočívá mimo jiné hlavně v tom, že umožňuje centrům provádět výzkum, podle výzkumných programů s průmyslem vytvořených a tím být ve svých znalostech a dovednostech v předstihu před tímto průmyslem právě v oblastech, které průmysl zajímají. Tím se VC stávají těmi správnými, kvalifikovanými a chtěnými partnery pro spolupráci s průmyslem. VC se podílejí zejména na inovacích výrobků a technologií, které vedou ke zvýšené konkurenceschopnosti příslušného oboru. Kromě výše uvedeného hlavního přínosu výzkumných center je ale zapotřebí poukázat na další důležitý společenský přínos. Financováním vědy a výzkumu prostřednictvím VC se podařilo vytvořit výzkumné prostředí, které přilákalo mladé vědecké pracovníky. Podle našeho názoru, právě tyto týmy mladých talentovaných výzkumníků přináší novou energii do oblasti vědy a výzkumu. Do vědeckých týmů se dostal svěží vítr poháněný věděním a potřebou vědět. Podařila se nám nastartovat generační výměna a z dosavadních zkušeností můžeme říci, že jsme se vydali dobrým směrem. Výsledky těchto mladých pracovníků splňují i ta nejpřísnější kritéria evropského výzkumu. Dále je možné uvést, že došlo například k významnému posílení objemu i kvality výzkumné činnosti na pracovištích VŠ a v privátních výzkumných organizacích, ale také i v AV, a tím došlo ke zvýšení prestiže aplikovaného výzkumu v ČR. Vznikem nového prostředí pro doktorské studium ve VC se výrazně zvýšila atraktivita technických oborů a účinnost a kvalita doktorského studia. Výzkumná centra dosahují vynikajících vědeckých výsledků, byl urychlen transfer nových technologií do průmyslu, vznikly mezioborové týmy a rovněž byla zkvalitněna i výuka technických a přírodovědných oborů. Je nutné upozornit na to, že po ukončení veřejné podpory VC po roce 2011 by se mohla zhoršit současná neuspokojivá situace v oblasti vědy a výzkumu tím, že by nastal zánik, případně tvrdá komercionalizace těchto kvalitních vědeckých týmů a v konečném důsledku úpadek strojírenského výzkumu a vývoje v ČR. Tím by také došlo ke znehodnocení již vložených nemalých státních prostředků (jen u center v ČTPS to je asi 2,24 miliardy Kč), které byly v posledních deseti letech velmi užitečně použity na vybudování těchto VC a jejich těsných vazeb na český průmysl. Na podporu a jako důkaz o pravdivosti uvedených tvrzení strojírenská výzkumná centra v říjnu loňského roku podrobila výsledky své činnosti za dobu 5 – 10 let analýze, ze které vyplývají tyto závěry Při mírně klesající dotaci na jeden pracovní úvazek v centrech z MŠMT na hlavní výzkumné projekty center (viz graf 1 - modrá část sloupců) bylo dosaženo významných pozitivních trendů. Od r. 2000 postupně: 1. vzrostl počet výzkumných pracovníků z 280 na 600 (v plných úvazcích z 270 na 370), přičemž asi polovina z nich je mladší 35 let; 2. roste počet kvalitních výsledků a tím zisk bodů v RIVu za hodnocené výstupy center (hodnotí se od roku 2005), (dnes činí asi 80 bodů/ plný úvazek pracovníka za 5 let) - viz graf 2; 3. roste objem aplikovaných výsledků (technologie, patenty, užitné vzory) - graf 3; 4. roste objem smluvního výzkumu s dalšími partnery z 10 mil. Kč v roce 2001 na 66 mil. Kč v roce 2009; 5. roste počet průmyslových a výzkumných partnerů a postupně se zvyšuje spolupráce s průmyslem i mezi výzkumnými organizacemi - viz graf 4; 6. roste finanční obrat center ve spolupráci s průmyslem a dalšími institucemi a za práce na dalších projektech, které slouží k řešení těchto projektů, k dovybavení center a k motivaci lidí pro práci v centrech (udržení lidského odborného potenciálu); 7. centra produkují zvýšené množství techniků s nejvyšší kvalifikací v oboru s titulem Ph.D. Za 10 let jich obhájilo své práce v centrech ČTPS celkem 323; 8. vzrostla schopnost center spolufinancovat projekty z 18 % v roce. 2001 až na v průměru 26 % v letech 2006 – 2010 - graf 5); 9. centra se stávají klíčovými členy technologických platforem, které bez výzkumných organizací, tj. center by nebyly platformami (ve velké ČTPS mají i dílčí obory své TP, např. mají TP oborová seskupení strojírenská výrobní technika, automobily, letadla a textilní strojírenství); 10. centra se významně podílí na přípravě projektů pro čerpání prostředků ze 7. RP, z VaVpI a dalších programů. Za dobu 10 let bylo do center vloženo celkem 2,24 mld. Kč, které umožnily uvedené výsledky a získání do oboru dalších asi 2,97 mld. Kč na řešení dalších projektů a akcí pro průmysl. Na základě uvedeného lze učinit závěr, že ukončení státní podpory těchto VC po roce 2011 by znamenalo velké skokové oslabení uvedených strojírenských oborů, a proto je třeba ocenit, že Rada vlády pro V.V. a I. uložila TAČR připravit pro úspěšná centra z programu 1M a pro další výzkumné a průmyslové subjekty nový program „Centra kompetence“ na roky 2012 – 2018. Vláda ČR tento program schválila dne 19. 1. 2011 se startovacím objemem dotací 366 mil. Kč. Tato částka je sice dosti nízká (ve srovnání s 1 mld. Kč za r. 2011). Při spoluúčasti 30 % to umožní pokračování jen asi 30 – 40 % výzkumných center, protože soutěž bude otevřená i pro další uchazeče z oblasti aplikovaného výzkumu. Nicméně za stávající rozpočtové situace je to asi maximum možného a umožní to pokračování alespoň těm nejúspěšnějším a pro naše hospodářství nejpotřebnějším. Prof. Ing. Jaromír Houša, DrSc. za spolupráce s NTC ZČU Plzeň a dalších center ČTPS